Praha - V nově zveřejněné databázi osob, o které se zajímala StB, lze dohledat, v kolika dokumentech figurovala řada známých osobností.
A to díky tomu, že databáze není seznamem pouze agentů či spolupracovníků. Figurují v něm zároveň i jména lidí, kteří bojovali proti tehdejšímu režimu.
Proto v něm lze například najít jak jméno Václav Havel, tak i Pavel Ploc, u kterého soud nedávno potvrdil, že byl donašečem StB.
Havel - největší hrozba
Z databáze EZO je patrné, že jméno Václava Havla procházelo celkem 15 archivními dokumenty. V osmi případech šlo o vyšetřovací spisy StB.
Ze dvou svazků vedených na bývalého prezidenta se v archivech dochoval pouze jeden s krycím názvem Tomis II. První svazek byl zničen na počátku prosince 1989.
Současně je u Havla poznamenáno, že jde o osobu 1, tedy nejvyšší kategorie nebezpečnosti.
V seznamech lze také zjistit, že jméno současného prezidenta Václava Klause figurovalo v sedmi dokumentech. Na rozdíl od Havla u něj ale není poznámka o nebezpečnosti.
Klaus byl podle databáze blokovanou osobou - což vypovídá o tom, že o něj měla určitá složka StB zájem a blokovala si ho, aby na něm současně nepracovali příslušníci ze dvou různých složek StB. V archivech lze ke Klausovi nyní dohledat pouze jeden svazek s krycím názvem Kluk.
Svoboda i ministři
V Pencem zveřejněné databázi lze nalézt také další jména z české politiky, o která se tajná policie před rokem 1989 zajímala.
Ve dvou dokumentech také figuruje jméno předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. StB jej do svých análů zaregistrovala v roce 1979.
Jak již dříve Aktuálně.cz upozornilo, v databázi jsou zmíněna i jména čtyř členů současné vlády - včetně premiéra.
Gott, Šlouf i Vaškůj
Kromě známých jmen jako Karel Gott, jenž figuruje ve dvou archiváliích, či předseda ČSSD Jiří Paroubek, jehož spis se již na veřejnost dostal, se StB zajímala například také o Miloše Zemana či Miroslava Šloufa.
V archivních záznamech lze dohledat, že Zemanův svazek s krycím jménem Man byl skartován krátce po převratu, na začátku prosince roku 1989.
Jeho blízký přítel, lobbista Šlouf se do databáze EZO dostal kvůli prověrce na styk se státním tajemstvím. Tu podle archivních dokumentů získal v roce 1988.
V EZO se objevuje také jméno odsouzeného kontroverzního podnikatele Romana Vaškůje, jenž stojí před soudem také kvůli údajnému pokusu uplatit korunní svědkyni proti Jiřímu Čunkovi.
Spis vedený k jeho osobě se však v archivech nedochoval.
Kundera i děti
V seznamech EZO je také zmíněn spisovatel Milan Kundera. Podle údajů v databázi byl StB zaregistrován v roce 1974, tedy rok před odchodem do exilu. Jeho jméno má figurovat ve třech svazcích.
Vše o databázi StB
K tomuto tématu čtěte další důležité informace:
Byli jste v hledáčku STB? Pencovy seznamy už fungují Penc vysvětluje: Proč jsem zveřejnil tajené svazky Zde se dostanete přímo na Pencovy svazkyV seznamech je zachyceno také množství lidí ze zahraničí, například z Iráku, Sýrie, Libanonu, Alžírska, Rakouska, Maďarska, Německa a dalších zemí.
Podle Stanislava Labjaka ze slovenského Ústavu paměti národa jsou v evidenci také děti, pravděpodobně potomci emigrantů. "EZO obsahuje více než šest tisíc záznamů, které by se měly vztahovat k osobám mladším 18 let," píše Labajak ve stati o databázi EZO. "…mezi nimi je více než 60 osob mladších 10 let."
Estébácké kategorie
Ze seznamů vyplývá, že StB si řadila zájmové osoby do speciálních kategorií. U některých jmen tak lze například najít poznámku: chemie, včetně ropovodu, římsko-katolická církev, k odhalování příčin a signálů zběhnutí do ciziny, či rozpracování vybraných čs. emigrantů nebo rozpracování vybraných navrátilců.
Zatímco u většiny těchto kategorií nelze vyčíst, na jaké straně daná osoba stála, u jedné kategorie lze předpokládat, že nestála na straně proti tehdejšímu režimu. Lze to dedukovat z poznámky za jménem: k ochraně státního tajemství.
"Byla to masa lidí, kteří přicházeli do styku se státním tajemstvím," říká historik Petr Blažek. "Lze tedy logicky říci, že nebyli vnímáni jako nepřátelské osoby."
Prověrku pro práci se státním tajemstvím získal jak premiér Jan Fischer, tak ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Oba tehdy pracovali v institucích, kde byla prověrka vyžadována.
