"Jsem si jista, že všichni, co tu sedíme, se do jednoho shodneme na tom, že změna stavebního práva je nezbytně nutná a je nutná rychle," prohlašuje opakovaně na adresu stavebního zákona ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová. Naléhala tímto způsobem na poslance v minulých týdnech, teď ve středu a nepochybně tak učiní i při pokračování v pátek 14. května.
Původně si Dostálová myslela, že už minulý týden zákon sněmovnou protlačí, pošle ho do Senátu, který ho patrně vrátí s připomínkami a následně ANO za pomoci dalších stran definitivně schválí poslaneckou verzi. Ovšem to se komplikuje.
Část opozice, tedy hlavně zástupci koalice Spolu a koalice Piráti a STAN, opakovaně vystupují proti této verzi a někteří jejich poslanci dlouhými vystoupeními hlasování oddalují.
Dostálová má ale i tak velkou šanci, že dosáhne nakonec svého. S pomocí poslanců ANO, KSČM, SPD a patrně i některých sociálních demokratů by mohl být nakonec zákon schválený. Nasvědčují tomu i slova jednoho z hlavních odpůrců nynější podoby návrhu zákona, poslance ODS Martina Kupky. "Vládní koalice má dost hlasů na to, aby zákon přece jen prosadila. My budeme spoléhat na to, že Senát vrátí zákon s některými důležitými připomínkami a budeme usilovat o to, aby tyto připomínky následně podpořila také sněmovna," sdělil Aktuálně.cz Kupka.
Pokud jde o zákony, nemá předseda vlády Andrej Babiš a jeho hnutí ANO nyní důležitější cíl, než je právě schválení stavebního zákona. Premiér ho sliboval, když se ujímal v roce 2017 vlády nad Českem, na normu také čekají desetitisíce lidí, kteří chtějí v Česku stavět či rekonstruovat.
Výhodou nynější vlády je fakt, že Česko nutně potřebuje nový zákon, který by měl zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Už proto, že povolování staveb je velmi zdlouhavé, komplikované a nepředvídatelné. Ve zprávě Doing Business 2020, kterou sestavuje Světová banka, se v kategorii délky stavebního řízení ocitlo Česko až na 157. příčce ze 190 porovnávaných zemí.
Největší spory vyvolává plán na vznik Nejvyššího stavebního úřadu
Proč je o schválení klíčového zákona tak tvrdý a dlouhý boj, je zřejmé z argumentů zastánců a odpůrců nynější verze. Hlavním zastáncem je sama ministryně Dostálová a poslanec rovněž za hnutí ANO Martin Kolovratník, jehož velký pozměňovací návrh je fakticky i hlavním ministerským konceptem.
Dostálová argumentuje právě žebříčkem Světové banky, kde se Česko dlouhodobě pohybuje na chvostu pořadí a dokonce se propadá. "Ve světle tohoto hodnocení se asi všichni shodneme, že naším společným cílem musí být výrazné urychlení povolování staveb. Chceme přece všichni, aby se začaly stavět bytové domy, dálnice, obchvaty, ale také třeba rodinné nebo zahradní domky," tvrdí ministryně. Na nedávné tiskové konferenci ve sněmovně ukazovala výsledky průzkumu veřejného mínění, který si nechalo zpracovat její ministerstvo, podle kterého je pro nový zákon více než 75 procent lidí.
"Zásadní problém je v tom, že dosud máme absolutní roztříštěnost právních předpisů a stavebních úřadů. Máme také velké množství dotčených orgánů a každý stavebník, než zahájí stavbu, tak si musí sehnat někdy až 48 razítek," popisuje současný stav a vzápětí přiznává, že u každého razítka je možné se odvolávat a žádat přezkoumání, což všechno ještě dál prodlužuje. I kvůli tomu existuje rozvětvený systém 1300 samostatných úřadů, 711 obecních stavebních úřadů a 573 speciálních stavebních úřadů.
Dostálová opakovaně slibuje, že nový zákon přinese podstatně méně razítek, nutných k povolení stavby, samotné povolování se urychlí a výrazně zjednoduší. Do roka bude mít podle ní zájemce o stavbu stavební povolení včetně všech odvolání a přezkumů. Všichni, co budou chtít stavět, si mohou stavební povolení vyřídit podle jejích slov "doma z gauče". A do třetice tvrdí, že systém přinutí úředníky, aby dodržovali všechny lhůta ohledně povolování staveb.
"Musíme mít jednotnou soustavu stavebních úřadů. Stavebník bude mít jeden úřad, se kterým bude komunikovat od začátku do konce. Bude jedno řízení a na konci celého procesu stavebník dostane jedno stavební povolení. A tím pádem dochází i k velké digitalizaci. To znamená, komunikovat mezi sebou budou úřady, nikoliv že by stavebník obíhal se svojí dokumentací jednotlivé dotčené orgány, jak tomu je dnes," vysvětluje rozdíly nového zákona oproti současnému stavu.
Je to destrukce stavebního řízení, míní Kupka
Návrh zákona má však i řadu kritiků, ať už jde o Svaz měst a obcí, asociaci Zelený kruh, sdružující 88 českých nevládních ekologických organizací, nebo o konkrétní poslance. Mezi ty hlavní patří zmiňovaný Martin Kupka z ODS, předseda Pirátů Ivan Bartoš, lidovecký poslanec Marek Výborný, poslanec TOP 09 Dominik Feri či poslankyně STAN Věra Kovářová.
Tito opoziční zákonodárci souhlasí, že návrh přináší některé zmiňované pozitivní změny, ale zároveň jsou přesvědčeni, že jejich pozměňovací návrh zákon podstatně vylepší. "Náš návrh je opravdu posunem ke zrychlení stavebního řízení. To je náš klíčový zájem, vědí to všichni, veřejnost, ti, kteří hýbou stavebním průmyslem, i všichni developeři," prohlašuje za oponenty Martin Kupka, který je přes deset let starostou středočeské obce Líbeznice.
Svaz měst a obcí zase požaduje, aby sněmovna zastavila projednávání vládního návrhu zákona a žádá, aby kolem něj existovala podstatně širší dohoda. "Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice," prohlašuje například předseda svazu František Lukl.
Mezi řadou sporných bodů je jeden, který vyvolává největší polemiky: úředníci stavebních úřadů by pracovali podle zcela nového systému. S novým zákonem by vznikl Nejvyšší stavební úřad, pod který by spadaly krajské stavební úřady a také pobočky těchto úřadů v jednotlivých obcích. Na tomto záměru Dostálová trvá.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš souhlasí s Dostálovou v tom, že vláda i opozice mají společný cíl zrychlit stavební řízení. "Ale vyřeší tento vládní návrh problém stavebního řízení a jeho délky? Udělá ho transparentnější? Udělá ho přívětivější občanům nebo stavebníkům? Ochrání lépe třeba veřejné zájmy tam, kde probíhají stavby, které nejsou v souladu například s otázkami památkové péče nebo životního prostředí? Moje odpověď je: Neurychlí, neuchrání, nezpříjemní," tvrdil Bartoš ve svém květnovém vystoupení.
Svou kritiku opírá především o přesvědčení, že přesun úředníků z místa, kde nyní rozhodují o stavbách, do plánovaného velkého stavebního úřadu, nepomůže zrychlení a zjednodušení řízení. "Problém nevyřešíme tím, že vezmeme odborníky, kteří žijí v nějaké lokalitě a mají znalosti například památkové situace, a přesuneme je do jednoho úřadu," namítá Bartoš.
"Je to destrukce stavebního řízení," přidává se k němu Kupka a mnozí další starostové. Podle nich vznikne obrovský superúřad plný lidí, kteří budou vzdáleni od míst, kde se má stavět, což přinese řadu negativních důsledků.
Proti zákonu vystupují ekologické organizace, národní parky i akademici
Proti schválení současné podoby návrhu stavebního zákona protestuje také výše zmiňovaná asociace Zelený kruh, sdružující desítky ekologických organizací. Poslancům poslala sedm důvodů, pro které by měl být zákon zamítnut, přepracován a schválen až v příštím volebním období.
"Proces přípravy stavebního zákona vznikal v neuvěřitelném chaosu a za porušování všech možných pravidel a zvyklostí," řekla Aktuálně.cz Petra Kolínská, koordinátorka kampaně Zeleného kruhu pro rekodifikaci stavebního práva, která byla dříve pražskou zastupitelkou za Stranu zelených.
Návrh podle ekologů likviduje ochranu veřejných zájmů založenou na odborném posouzení, které je doposud nezávislé na stavebním úřadu. Dopady projektů na životní prostředí budou posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu, a to i v případě zvláště cenných území.
"Odborná nezávislost bude oslabena. Úřad povede jeden šéf, který bude dostávat prémie za to, kolik povolení vydal. A odborníci, kteří pod něj přejdou, budou pod tlakem vydávat povolení," uvádí Kolínská s tím, že centralizace může také zvýšit korupci. Vládě vyčítá i to, že nečerpala informace o dobrých příkladech ze zahraničí. "Děláme nějaké české speciality místo toho, abychom se podívali, jak se to dělá v Německu nebo v Dánsku," říká.
Zástupci českých národních parků se obávají ohrožení přírodních rezervací. "V současné době jsme svědky další vlny enormního tlaku developerů na krkonošskou a podkrkonošskou krajinu. Pokud by Správa Krkonošského národního parku přišla o jednu ze svých klíčových kompetencí v ochraně přírody, tak jak to předpokládají hospodářským výborem schválené pozměňovací návrhy, už zanedlouho by se stala jen správcem laviček a bezcenných trávníků uprostřed džungle apartmánových domů," uvedl ředitel správy parku Robin Böhnisch.
Proti zákonu vystoupilo rovněž 101 akademiků, kteří žádají, aby schválení nynějšího návrhu bylo zastaveno. Jak upozornil týdeník Respekt, jde převážně o odborníky z právnických a přírodovědeckých kruhů, kteří svou výzvu odeslali do sněmovny. "Tvorba nového stavebního zákona je obrazem naprostého legislativního zmaru, který má jen jedno rozumné řešení: vrátit předložený návrh zpět vládě s tím, že může být analytickým podkladem pro vypracování nového a lepšího návrhu po volbách," napsal ve výzvě Petr Svoboda z katedry správního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová je ale přesvědčena, že toho dobrého a užitečného je v zákoně mnohem více než toho, co vyvolává nesouhlas či polemiky. Proto je pro ni nepřijatelné, že by sněmovna v závěrečném třetím čtení nový stavební zákon odmítla. "Prosím všechny, aby si uvědomili, že nelze stavební zákon ve třetím čtení neschválit, neboť jeho neschválení by znamenalo odklad na dalších minimálně několik let. Pokud se chceme proinvestovat z této současné krize, tak dlouho na nový zákon opravdu nemůžeme čekat," naléhá Dostálová.
Základní fakta o stavebním zákonu
- Dne 26. května 2020 uspořádal premiér Andrej Babiš tiskovou konferenci, na které oznámil, že v příštích měsících vláda předloží návrh nového stavebního zákona.
- Návrh stavebního zákona rozeslalo ministerstvo pro místní rozvoj poslancům 11. září 2020
- První čtení započali poslanci 5. listopadu 2020. O důležitosti zákona i velké názorové pestrosti na něm svědčí to, že v debatě k němu vystoupilo nebývale velké množství poslanců. Bylo jich přes čtyřicet, někteří mluvili opakovaně. Zajímavostí je i to, že zákon přibližoval místo omluvené ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové její kolega ve vládě, místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Ten mluvil hned na začátku a potom v průběhu diskuse.
- Zmiňovaného 5. listopadu také proběhlo první klíčové hlasování, které naznačilo, jaký je poměr sil ve sněmovně a kdo tedy návrh nového zákona spíše podporuje a kdo je proti. Při hlasování o tom, aby byl návrh zákona vrácený k dopracování, bylo z 93 poslanců pro vrácení 31, což nestačilo. Bylo třeba 47 hlasů. Vrácení si přáli poslanci ANO, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
- Návrh šel do výborů, kde bylo nejdůležitější projednání v hospodářském výboru, který byl garantem tohoto zákona. Dne 12. února 2021 přitom došlo k zásadní události, protože v tento den výbor schválil velký, komplexní pozměňovací návrh poslance hnutí ANO Martina Kolovratníka. Fakticky šlo o návrh, který vznikal ve spolupráci s ministryní Dostálovou, která ho také podpořila. Tento návrh je také základem nového zákona, o kterém se nyní, v květnu 2021 rozhoduje.
- Velmi důležité je také to, že k tomuto Kolovratníkovu návrhu vznikla oponentní zpráva menšiny poslanců, kteří předložili vlastní velký pozměňovací návrh. Pod tímto návrhem jsou podepsání Martin Kupka (ODS), Ivan Bartoš (Piráti), Marek Výborný (KDU-ČSL), Věra Kovářová (STAN) a Dominik Feri (TOP 09).
- Druhé čtení návrhu zákona začalo 3. března a pokračovalo 1. dubna. Ministryně Dostálová promluvila k návrhu jak v březnu, tak v dubnu. A společně s ní také řada dalších poslanců, včetně kritiků návrhu.
- O několik dní později byly rozeslány všechny pozměňovací návrhy.
- Dne 29. dubna zaujal k návrhům stanovisko garanční hospodářský výbor.
- Třetí, definitivně poslední čtení proběhlo 5. května a 7. května.
- Ve středu 11. května, případně následující dny, mají zaznít poslední vystoupení a poslanci by už měli hlasovat o pozměňovacích návrzích i celém zákonu.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
