Praha - Lékaři ji dva roky posílali od vyšetření k vyšetření.
Z každé ambulance si pětatřicetiletá pacientka odnášela hustě popsaný recept. Léčila se na zánět kolene a kyčlí, revmatoidní artritidu, útlak nervu a nefunkční štítnou žlázu. Spolykala jedenáct druhů medikamentů včetně antidepresiv. Pojišťovnu to stálo 300 tisíc korun. Výsledek? Příčina potíží neznámá, bolesti přetrvávají.
"Přitom nakonec se zjistilo, že byla pacientka jen přetížená - začala totiž po mateřské dovolené znovu běhat," popsal případ ze své ambulance na veřejné konferenci s názvem "Kde je Achillova pata současné medicíny?" lékař Jan Hnízdil - dlouhodobý propagátor celostní medicíny.
Nikdo z předchozích odborníků prý ale nezkoumal okolnosti v ženině životě, které zdravotní problémy provázely. Více než čtvrt milionu korun za léčení tak vyletělo oknem.
Jak šla vyšetření pětatřicetileté pacientky?
Ortopedie
- pět návštěv
- po ultrazvuku kyčle diagnostikován zánět kyčelního loubu
- provedena punkce kolene
- předepsány kortikoidy, anestetika, analgetika a doporučena kloubní výživa
Ordinace pohybové medicíny
- čtyři návštěvy
- po vyšetření na ultrazvuku a magnetické rezonanci diagnostikován zánět kolene
- léčena elektroléčbou, provedena punkce
Ortopedie II
- jedna návštěva
- lumbální punkce a histologie
- diagnostikován nález těžkých degenerativních změn kyčle - zřejmě vlivem dědičné poruchy (dysplazie)
- předepsány kortikoidy, antirevmatikum, aplikace kyseliny hiarunové a doporučena kloubní výživa
- operace kyčelního kloubu
Neurologie
- tři návštěvy
- vyšetření na audiometrii a na magnetické rezonanci
- po rentgenu kyčlí diagnostikován útlak nervu
- doporučeny rehabilitace, ordinovány infuze
Oftalmolog
- jedna návštěva
- diagnostikován zánět a předepsány antibiotické kapky do očí.
Rehabilitace
- série návštěv
- diagnostikována kombinace degenerativních a zánětlivých změn kloubů
- léčení laserem, injekční aplikace kloubní výživy
Další vyšetření
- desetkrát odběr krve
- vyšetření na štítnou žlázu a boreliózu
- kompletní biochemie
- po vyšetření doporučeny vložky do bot a návštěva psychiatra
Výsledek
- potíže přetrvávají, příčina nezjištěna
Cena
- specialisté Oborové zdravotní pojišťovny odhadli náklady až na 300 tisíc korun
Podle zdravotních expertů přitom není případ pětatřicetileté pacientky z Prahy ojedinělý. Přesně takhle české zdravotnictví funguje – zapomnělo uzdravovat.
Zdravotnictví jen jako byznys
"Je to systémová vada. České zdravotnictví je příliš orientované na zisk. Není už podstatné, kolik lidí se uzdraví, nýbrž kolik lidí budeme léčit," komentuje šéf Společnosti lékařské etiky Ústavu humanitních studií pražské Univerzity Karlovy Jan Payne.
Tomu podle něj odpovídají také výdaje za české zdravotnictví. Zatímco ještě před patnácti lety spolykalo léčení "jen" 133 miliard korun, v roce 2006 už to bylo 197 miliard. A předloni se veřejné výdaje vyhouply nad 246 miliard korun.
Podle lékaře Jana Hnízdila je tu ale ještě jeden problém, který zdravotnictví prodražuje: velká část lékařů se zabývá jen konkrétní částí těla. Nevidí pacienta jako celek. "Bytost se rozpadla na atomy. Máme sice skvělé poznatky a přístroje, které pomohou odhalit konkrétní vadu, už ale nezkoumáme, proč ta vada vznikla," říká Hnízdil.
Tak se podle něj "léčí" dokonce čtyřicet procent pacientů. Chodí sice na vyšetření a polykají pilulky, objektivní nález ale chybí. Lékaři neznají příčiny choroby. Pokud by se to přepočítalo na peníze, české zdravotnictví zbytečně přichází každým rokem o 120 miliard korun.
Řešení? Návrat rodinných lékařů
Do českého zdravotnictví by se proto podle něj měli vrátit takzvaní rodinní lékaři. Ti totiž věděli, jak rodina žije a co ji trápí. Dokázali proto zasadit zdravotní problémy pacientů do souvislostí.
Podle poslance a farmakologa Jiřího Skalického (TOP 09) by si měli celostní pohled na člověka přisvojit i specializovaní lékaři. "Dnes totiž nejsou na komplexní řešení problémů zvyklí. Když to přeženu, tak máme odborníky i na levý palec u pravé nohy. Nic jiného ale daný odborník nevidí," souhlasí Skalický.
Celkové vyšetření pacienta, při kterém prozkoumají i psychické příčiny nemoci, jim už dnes bez problémů zaplatí pojišťovna. Změnit by se měla také výuka mediků na fakultách.
Podivný obor
Vedení ministerstva zdravotnictví souhlasí. Celostní medicínu neboli psychosomatiku už dokonce vepsalo do vyhlášky, podle které mají české lékařské fakulty vyučovat. Postaral se o to bývalý ministr Leoš Heger (TOP 09).
"Máme tady stále větší počet pacientů, u kterých se nepodaří zjistit pravou příčinu jejich zdravotních problémů. Vyšetření totiž žádnou konkrétní nemoc neprokážou," vysvětluje Heger důvod, proč celostní medicínu mezi nástavbové obory přidal.
Jenomže většina lékařských fakult obor přijala s výhradou. "Považuje se to za podivný obor," potvrzuje docent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Payne. Například na jeho fakultě se psychosomatika medikům nabízí jen jako volitelný předmět, a to ve čtvrtém až šestém ročníku.
Důvod je jednoduchý: velká část odborné veřejnosti se na obor dívá s nedůvěrou. "Z našeho pohledu psychosomatika žádný medicínský obor není," řekl například šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Jako nevědecký postup bere celostní medicínu také šéf České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina, a celostní medicínu jako povinný předmět by proto nezaváděl ani poslanec a kardiolog Igor Nykl (ANO). "Byl bych k tomu zdrženlivý," řekl.
Zdravotnictví stojí ročně 300 miliard
Celostní medicína je obor, který předpokládá, že fyzické zdraví a psychická stránka člověka spolu úzce souvisejí. Lékař se zajímá o celý pacientův život včetně rodinných vztahů, a podle Jana Hnízdila se tak stává tlumočníkem, který pacientovi vysvětluje, co mu tělo chce nemocí sdělit.
Používá však běžně dostupné moderní medikamenty nebo vyšetřovací metody jako rentgen či cétéčko.
Zažili jste něco podobného? Ozvěte se
Setkali jste se vy osobně s podobnou praxí u lékařů? Absolvovali jste spoustu vyšetření, aby vám pak doktor sdělil zcela jinou diagnózu? Chcete-li se svěřit se svou zkušeností, napište nám do redakce na e-mail [email protected].
K většímu zájmu o pacienta a pravé příčiny jeho neduhů ostatně nabádají i jiné státy světa. Například britská Academy of Medical Royal Colleges sestavila podle deníku Guardian dokonce stovku doporučení, jak by měli lékaři při své práci postupovat. Také Britové totiž podstupují řadu zbytečných vyšetření bez užitku. Zvláštní pozornost se v Británii věnuje například nadužívání antibiotik.
České zdravotnictví spotřebuje každoročně kolem 300 miliard korun. Z veřejných peněz přitom podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky pochází asi 246 miliard, tedy 23 458 korun na každého obyvatele. Další peníze plynou z kapes samotných pacientů. Například za léky vydá každoročně průměrný Čech ze svého 2200 korun.
