Modrava - Když loni v létě demonstranti vlastními těly bránily les u Ptačího potoka na Šumavě před kácenín, radnice nedaleké Modravy se postavila za vedení národního parku, které porážení kůrovcových smrků nařídilo.
Po víc jak roce od blokády udělila Česká inspekce životního prostředí šumavskému parku pokutu 450 tisíc korun. Kromě jiného vyčítá správě parku i protikůrovcové zásahy u Ptačího potoka.
Paradoxem je, že na tom Modrava vydělá, ačkoli kácení podpořila organizací početného pochodu nebo peticí s názvem Modravská výzva.
Podle zákona o České inspekci životního prostředí totiž polovina pokuty míří do pokladen obcí, na jejichž katastru se ekologický přestupek stal (první půlka je příjmem Státního fondu životního prostředí). O desítky tisíc si tedy polepší i Modrava, nabyde-li pokuta účinnost.
"K tomu nemohu nic říct, nejsme tvůrci té legislativy," řekl Aktuálně.cz starosta Modravy Antonín Schubert, který patří k nejvýraznějším podporovatelům současného razantního přístupu šumavského parku ke kůrovci.
Pokuta 250 tisíc + 200 tisíc
Ekologická inspekce vlastně udělila Národnímu parku Šumava dvě pokuty. První ve výši 250 tisíc je za porušení ochrany zvláště chráněného tetřeva hlušce při zásazích proti kůrovci.
Druhá - 200 tisíc - je za neoprávněné použití protikůrovcových chemikálií a za negativní dopad kácení na vzácnou přírodu.
V obou pokutách figuruje i Ptačí potok, kde se kácely stromy a loupala kůra z neporažených smrků loni v červenci a srpnu. Za bezmála půlmilionovou pokutu nemůže jen současné vedení parku, ale i to bývalé - například za rozsáhlé kácení smrků u jezera Laka.
Modrava má to "štěstí", že dostane část z obou pokut. První částku 125 tisíc korun si kromě Modravy rozdělí podle neveřejného protokolu, který se Aktuálně.cz podařilo získat, ještě Horní Planá, Nová Pec a Prášily. Na každého vyjde něco přes 31 tisíc korun.
Modrava získá takřka 36 tisíc
Polovinu druhé pokuty ve výši 100 tisíc se ovšem musí podělit 22 obcí včetně Modravy, takže každá dostane jen zhruba 4,5 tisíce korun.
Připomeňte si loňskou "bitvu" u Ptačího potoka:
Modrava si tedy celkem přijde na bezmála 36 tisíc korun. "Je to drobná částka," konstatoval starosta Schubert.
Jeho Modrava je totiž v přepočtu na počet obyvatel patrně nejbohatští obcí v zemi, a to díky adrese trvalého pobytu miliardáře Zdeňka Bakaly a dalších několika bohatých lidí, kteří zde odvádějí daně.
Díky tomu obec se zhruba 70 obyvateli hospodařila v posledních letech s desítkami milionů korun. "Letošní rozpočet je asi 56 milionů korun," řekl Aktuálně.cz starosta Schubert.
Pokutu dáme na ekologii
Radnice tak například z těchto vysokých příjmů mohla domácnostem poskytnout naštípané palivové dříví, finanční příspěvky na Vánoce, při narození nebo úmrtí, na letní tábory pro děti nebo jejich cesty do školy.
Pokud nakonec v její pokladně skončí i necelých 36 tisíc korun z pokutu pro šumavský národní park, hodlá je radnice použít na ekologii. "Máme tady nejčistší ovzduší v zemi," pochlubil se Schubert.
Podle starosty už jsou vysoké příjmy z Bakalových daní minulostí. "Už několik let neproudí," řekl Schubert, podle něhož obec využívá úspory z bohatých let.
Bude je potřebovat i proto, že kvůli novému rozpočtovému určení daní přijde Modrava a další šumavské obce o miliony korun.
