Spravedlnost stojí peníze, mnoho Čechů se jí nedovolá

Sandra Štefaniková Sandra Štefaniková
16. 8. 2013 6:00
Soudní proces znamená velké výdaje, ne každý si jej může dovolit
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Soudní proces rovná se velké výdaje. Průtahy v soudním řízení, nedostatek informací a finanční náročnost právní pomoci tak znemožňuje mnohým obětem nečestného jednání dovolat se spravedlnosti u českých soudů.

"Zranitelné a nejslabší skupiny obyvatel nemají dobrý přístup k právní pomoci. Dodnes chybí legislativní úprava zajišťující bezplatnou právní pomoc pro ty skupiny obyvatel, kteří si ji nemohou dovolit," řekla Aktuálně.cz vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Její slova potvrzuje i zástupce ombudsmana Stanislav Křeček. "Jako advokát jsem se s takovou situací setkával denně. Na nedostupnost právní pomoci bylo několikrát upozorňováno, nikdy ale nedošlo k nápravě."   

Na problém znovu poukázala Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2012, kterou tuto středu projednala vláda.

Česko má v rámci EU nejmenší podíl osob, kterým by hrozilo riziko chudoby a sociálního vyloučení. Přesto se podle statistik ekonomická situace většiny českých domácností dlouhodobě zhoršuje

Pocit deprivace, nárůst inflace, nejistota na trhu práce a nedostatek finančních prostředků pak odrazuje Čechy s nejnižšími příjmy od vyhledání právní pomoci. Ta může vyjít až na desetitisíce korun.

"Podobný problém jsme například řešili u nezákonně sterilizovaných žen. Ukázalo se, že vedle nedostatečné informovanosti se mnohé z nich nechtěly pouštět do soudních sporů právě z důvodu finanční náročnosti," uvedla jeden z příkladů Šimůnková.

Soudní spor se může nečekaně prodražit

Poplatky za právní pomoc mohou být stanoveny na základě smluvní dohody či podle tarifu, kdy se platí za každý právní úkon zvlášť. Konečná částka se tak může vyšplhat do tisíců korun. 

Dále je nutné zaplatit soudní poplatek. Ten v případě finančního plnění činí 4 procenta žalované částky. U jiných sporů musí žalující zaplatit jednorázový poplatek za jednotlivé úkony prováděné soudem.

"K nákladům za právní pomoc a soudní poplatek se navíc přidává strach, že v případě neúspěchu je žalobce povinen zaplatit právní náklady protistrany. 

Jedná se například o případy, kdy jsou protistranou firmy, které mají možnost si zajistit dražší a kvalitnější právní zástupce," upozornil na nákladnost soudních sporů Křeček.

Podle Šimůnkové se nedostupnost právní pomoci navíc netýká pouze sociálně vyloučených a chudých obyvatel.

"Do této skupiny patří také senioři nebo svobodné matky. Především starší lidé jsou v tomto smyslu velmi zranitelní," dodala Šimůnková.

Legislativní pomoc stále není

V roce 2011 proto ministerstvo spravedlnosti připravilo věcný záměr zákona o bezplatné právní pomoci, který byl odeslán vládě.

Úprava počítala s vytvořením právního základu pro komplexní systém poskytování právní pomoci fyzickým i právním osobám, které v důsledku své materiální potřebnosti nemohou využívat právní služby k tomu, aby mohly řádně uplatnit a ochránit svá práva.

Zamýšlený zákon by zřizoval i veřejný registr poskytovatelů právní pomoci.

Již v roce 2011 legislativní rada návrh projednala bez výsledného stanoviska. Definitivně ho smetla ze stolu minulý týden, když nedoporučila předložit věcný záměr na jednání Vlády ČR, neboť nebyla přijata shoda na jeho znění.

Ministerstvu spravedlnosti tedy zřejmě nezbyde než zákon stáhnout a případně přepracovat.

"Za současné politické situace nicméně nelze předjímat, co se s přípravou zákona o bezplatné právní pomoci bude dít dál," okomentovala situaci mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.

Neziskové organizace v roli státu

Jelikož legislativní úprava zajištění právní pomoci je v současné době v nedohlednu, supluje absenci zmiňovaného zákona neziskový sektor.

"Do jisté míry nabízí bezplatnou právní pomoc advokátní komora. Existují také občanská sdružení poskytující dostupné právní konzultace. 

Samozřejmě ani právní komora či občanská sdružení nemohou zajistit pomoc všem, kteří ji potřebují," řekl Křeček.

Šimůnková upozornila, že řešením problému by mohl být nejen zákon o zajištění právní pomoci, ale také lepší osvěta ze strany státu.

"Do doby, než nebude problém legislativně ošetřen, by měl stát lépe informovat o alternativních možnostech právní pomoci," dodala Šimůnková.

Zpráva o stavu Lidských práv v roce 2012 reflektuje další problémy české společnosti.

Pozitivně hodnotí například pokrok v tzv. inkluzivním vzdělání, které má zajistit rovný přístup ke vzdělání. Pochvalně se vyjadřuje k zlepšování práv seniorů či ochraně dětí.

Naopak negativně hodnotí nedostatečné kroky vedoucí ke zlepšení sociálního začleňování nebo nedokonalý koncept sociálního bydlení, vzrůstající počet ubytoven a zneužívání doplatku na bydlení.

Zpráva také upozorňuje na prohlubující se sociální napětí, netoleranci a protiromské nálady.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brankář Škarek opustil kemp Islanders a zamířil na farmu

Český hokejový brankář Jakub Škarek se z tréninkového kempu New York Islanders přesunul na farmu do Bridgeportu. Devatenáctiletého odchovance Jihlavy, jehož si Islanders vybrali loni ve třetím kole draftu na 72. pozici, čeká první sezona v Severní Americe. V minulém ročníku chytal Škarek ve finské lize za Pelicans Lahti.

Škarek uzavřel loni v červenci s Islanders tříletou nováčkovskou smlouvu. Za Lahti odchytal 22 utkání s průměrem 2,45 obdržené branky na zápas, úspěšností zákroků 90,58 procenta a jednou udržel čisté konto. V sedmi duelech nastoupil i ve druhé nejvyšší finské lize za Peliitat Heinola.

Další zprávy