Spor o ruskou ambasádu: Čeští politici odmítají pomoct

Kateřina Eliášová
12. 7. 2008 14:55
Politici nepřijali závazek prezidenta Beneše
Popperova vila v Praze, dnešní ruská ambasáda. Vrátí se jeho dceři?
Popperova vila v Praze, dnešní ruská ambasáda. Vrátí se jeho dceři? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Čeští politici odmítají splnit závazek daný poválečným prezidentem Edvardem Benešem a vyrovnat se s původními vlastníky vily, ve které dnes sídlí ambasáda Ruské federace v Praze.  

O vilu a přilehlé pozemky se chce soudit dcera původního majitele, bankéře Jiřího Poppera, a majetek si cení na jednu miliardu korun.

V roce 1939 Popperovu vilu zabavili nacisté, o šest let později prezident Edvard Beneš svým dekretem věnoval tento majetek Sovětskému svazu jako dík za pomoc při osvobození Československa.

Čtěte více: Dcera bankéře žaluje Rusko o pražskou ambasádu

V dekretu prezidenta se píše, že "nároky původních vlastníků nemovitostí na náhradu a nároky osob, jejichž práva jsou na nemovitostech knihovně zajištěna, zůstávají vyhrazeny pozdější zákonné úpravě".

Přišel ale rok 1948 a žádná další vláda už tento požadavek nesplnila. I nynější politická reprezentace, na niž se obrátila advokátka rodiny Popperových, nechce závazek splnit.

Argument? Není to právně možné. 

Benešův paragraf nesplníme

Co jsou Benešovy dekrety

Edvard Beneš

  • Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem z let 1940 až 1945. Prezident Edvard Beneš vydal celkem 143 dekretů upravujících zejména prozatímní státní zřízení republiky a záležitosti týkající se správy státu před vytvořením regulérních zákonodárných orgánů.
  • Právo vydávat dekrety s účinností zákona měl prezident vzhledem k tomu, že v době okupace neexistoval legitimní parlament. Tato pravomoc skončila 28. října 1945, kdy se ujalo zákonodárné úlohy Prozatímní národní shromáždění.
  • Zdaleka ne všechny dekrety se týkaly Němců. Další například rozhodly o znárodnění bank, pojišťoven, dolů a velkých průmyslových podniků či o obnovení československé měny. Platnost Benešových dekretů potvrdilo v roce 1946 právě Prozatímní národní shromáždění s tím, že mají od okamžiku svého vyhlášení platnost zákonů.

Irena Benešová, která Lisbeth Popper zastupuje, požádala o vyrovnání premiéra Mirka Topolánka. Jeho odpověď je zamítavá.

"Nelze vydat zákonný právní předpis, který by byl provedením požadavku stanoveného v dekretu prezidenta Beneše. Takovýto právní předpis by byl podle judikatury Ústavního soudu předpisem protiprávním," stojí v odpovědi předsedy vlády.

Obdobně se vyjádřilo i ministertvo financí.

"Ústavní soud prohlásil, že dekret jako normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než pěti desetiletí již nezakládá právní vztahy," napsal advokátce Benešové ministr Miroslav Kalousek.

Dokument: Přečtěte si, co stojí v Benešově dekretu, kterým daroval Popperovu vilu Sovětům

Z odpovědí obou politiků vyplývá, že žádný právní předpis, který by umožnil majetek Popperovy rodiny vrátit zpět, vláda nevydá.

Ministerstvo zahraničí sice připustilo, že podle Ústavního zákona Benešovy dekrety platí, platí tedy i ustanovení týkající se náhrady za konfiskovaný majetek. "Zároveň se však zdá být zřejmé, že tuto náhradu nelze realizovat zákonnou cestou," napsalo advokátce Benešové ministerstvo zahraničí.

Advokátka: Senát si plete pojmy

Asi nejvíce advokátku Benešovou i restituentku Lisbeth Popper rozčílila odpověď, která přišla ze Senátu. Ředitel kanceláře předsedy Senátu Edvard Kožušník v něm odkazuje na nález Ústavního soudu, který ovšem řeší majetek zabavený po válce kolaborantům.

"Předseda Senátu staví na roveň pana Jiřího Poppera, jednoznačně osobu postiženou holocaustem, s osobami nepřátelskými, které se provinily proti českému a slovenskému národu. Dopouští se tak srovnání, které je jednáním přinejmenším naplňujícím skutkovou podstatu trestného činu pomluvy a veřejného schvalování zločinů nacistů," domnívá se advokátka Benešová.

Obdobně se vyjádřilo i ministerstvo financí. To také odkazuje žalobkyni na dekret Edvarda Beneše, který řešil majetek kolaborantů.

"Podle mého názoru je nerozhodné, zda se Ústavní soud vyslovil ve vztahu k dekretu č. 108/1945 Sb. (řeší majetek kolaborantů - pozn.red.), a nikoli k dekretu č. 8/1945 Sb. (řeší dar Sovětskému svazu)," napsal ministr Miroslav Kalousek.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
Další zprávy