Praha - Rakouský obchodník českého původu Tomáš Melich, za jehož peníze vede v Ústeckém kraji svoji volební kampaň předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek, byl žádaným objektem totalitních tajných služeb.
Aktuálně.cz už napsalo, že Melicha příslušníci ekonomické kontrarozvědky popisují jako svého spolupracovníka, ale ve spisech se navíc ukazuje, že o služby největšího sponzora dnešní sociální demokrace se zajímala i vojenská rozvědka (Melich věnoval ČSSD celkem 13 miliónů).
Bylo to v 80. letech, v nichž podle tajných spisů Melich obchodoval se zbraněmi. Pomáhal totalitnímu Československa uskutečnit několik zbrojních obchodů a mimo jiné byl u prodeje munice, která se nejspíš přes Alžírsko octla v Iránu.
Melich podle těchto spisů spolupracoval s StB vědomě, své služby, píší estébáci, připomínal vždy, když se při vlastních obchodech dostal do složité situace s československými úřady.
Jaký původ mají peníze z Melichova daru českým socialistům není zatím zřejmé. Paroubek a jeho lidé zatím veřejně o jejich původu nezapochybovali, nehovoří ani o tom, že by svého dárce požádali, aby doložil, že jeho dar plyne z legálních příjmů.
Melich spolupráci s tajnými službami odmítá a hrozí žalobami.
Obchodník se zbraněmi lákal
Z archivních dokumentů plyne, že na Paroubkova mecenáše vedla v letech 1979 až 1980 spis Zpravodajská správa Generálního štábu (ZSGŠ) jako na takzvanou zájmovou adresu pod krycím jménem Malachit.
Jak vyplývá ze zápisu, důvodem zájmu byly stejně jako u ekonomické kontrarozvědky Melichovy kontakty na obchodníky se zbraněmi.
Pojem "zájmová adresa" znamenal pro vojenskou rozvědku předstupeň pro vyhlédnutého spolupracovníka. Vybraného člověka tak "oťukávala", jaké jsou jeho skutečné schopnosti.
"Aby se ale vůbec dostal do jejího hledáčku, musel zde být předpoklad, že má možnost se skutečně dostat k věcem, kvůli kterým byl osloven," uvedl pro Aktuálně.cz uznávaný odborník, který se v prostředí tajných služeb dlouhodobě pohybuje a který si přál zůstat v anonymitě.
Ochoten plnit úkoly
Dokumenty vojenské rozvědky jsou tak už druhým archivním zdrojem, který připisuje Tomáši Melichovi zapojení do mezinárodního obchodu se zbraněmi. Vojenská rozvědka přitom pracovala odděleně od StB. Její archív byl uložen na odlišném místě.
Na rozdíl od svazku StB, kde je Melich veden jako agent, však z dokumentů vojenské rozvědky vyplývá, že nakonec o Melicha ztratila zájem.
A to i přesto, že původně podle záznamů projevil ochotu "plnit úkoly k získávání vzorků zbraní nelegálním způsobem". Spis to uvádí v souvislosti s akcí, kdy se s Melichem setkal rozvědčík vydávající se za pracovníka Výzkumného ústavu všeobecného strojírenství. Podle dokumentu po něm chtěl dovézt vzorky zbraní ze západní Evropy a Izraele.
Brzký konec
Po čtyřech schůzkách však rozvědčík Melichův spis ukončil. "Nebyl schopen splnit ani úkol na zajištění a dodání prospektů k pistolím s tlumičem hluku," napsal do závěrečného hlášení.
"Pokusil se něco udělat, ale ihned se toho vzdal, protože dostal strach, že by mohl mít nepříjemnosti a raději se před SP (spolupracovníkem, pozn. red.) Andym přiznal, že se bojí, a že by byl nejraději, kdyby celá záležitost a ŘO postupně umřela," stojí v odůvodnění.
Podle již citovaného experta na tajné služby však existuje i alternativní varianta, proč byl vztah s Melichem ukončen. Expert při ní vychází vlastních zkušeností ze světa bezpečnostních služeb.
Klíčem by podle něj mohla být shodná doba, kdy byly oba svazky založeny. Zatím co StB se o Melicha začala zajímat v květnu 1979, vojenská rozvědka zavedla spis "Malachit" o měsíc dříve.
"Příslušníci vojenské rozvědky se mohli s StB domluvit, že Melicha si ponechá StB. V té době měla výrazně větší vliv. Nebo mu mohlo být ze strany StB naznačeno, ať nic nepodniká, že zájem rozvědky pomine," říká expert.
Osmistránkový materiál vojenské rozvědky však potvrzuje některé skutečnosti uvedené v materiálech StB. Například se v nich objevuje jméno jeho nejbližšího spolupracovníka Barenjeeho, zde přepsán jako Benerjeeho, s kterým Melich podle spisů zajišťoval dodávky munice do rozvojových zemí.
