Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo vězení, schválila sněmovna

ČTK ČTK
19. 6. 2020 13:20
Soudy budou moci častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobých trestů vězení. Sněmovna to v pátek schválila v rámci vládní novely trestního zákoníku. Doplnila do ní ustanovení, které má rozšířit možnosti dohody o vině a trestu tak, aby se mohla týkat i závažnějších trestných činů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s tím souhlasila. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek krátce před hlasováním stáhl návrh, podle něhož za komerční šíření propagandistických předmětů nacismu a podobných hnutí mělo hrozit až osm let vězení. Bartošek to zdůvodnil tím, že horní sazba vězení by s ohledem na doporučení expertů měla být stanovena na šest let vězení, což by v rámci nynější novely z procedurálních důvodů nebylo možné změnit.

Úpravu chce proto Bartošek vtělit do další novely trestního zákoníku, na kterou schvalování teprve čeká. Navrhovaná změna je reakcí na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše.

Sněmovna schválila návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM) prodloužit z 20 na 30 let promlčecí lhůtu u závažných zločinů, včetně trestných činů týkajících se privatizace. Poslanci naopak odmítli snahu Pirátů zlepšit informovanost o provedení odposlechů nebo zamezit nepřiměřené kumulaci trestů vězení.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit se mají také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.

Trestný čin až od škody deseti tisíc

Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru do vládní novely zapracovala poslaneckou předlohu, která mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení.

Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10 000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.

Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.

Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny. V zákonu o trestní odpovědnosti firem chtějí poslanci výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy