Praha - Jedno z hlavních lákadel obchodních řetězců, že právě u nich můžete nakoupit zaručeně české potraviny, je dál pravdě, než by se podle reklamních letáků zdálo.
Aktuálně.cz v rozsáhlém průzkumu zjišťovalo, co českého si na pultech supermarketů skutečně můžete koupit. Čím dál méně vepřového, jen asi 37 procent české zeleniny, ale na druhou stranu třeba osm vajec z deseti.
Ačkoli žádná souhrnná statistika o českých potravinách v nabídce supermarketů neexistuje, podle různých expertních odhadů, statistických čísel o domácí výrobě i údajů od obchodních řetězců je dohromady v prodejnách stále ještě nadpoloviční množství českého sortimentu.
Aktuálně.cz oslovilo osm obchodních řetězců a požádalo je o odpověď na otázku "jaký je poměr českých a zahraničních potravin v síti vašich prodejen"?
Odpověděla polovina společností, přičemž podíl českých potravin stanovily v rozmezí od 50 do 70 procent. Největší podíl uvedl Kaufland, nejnižší Lidl.
Podíl českých potravin
- Kaufland: cca 70%
- Billa: 65%
- Lidl: "Český sortiment tvoří více než polovinu našeho obratu."
- Tesco: Sdělil, že to zatím nedokáže stanovit.
- Albert: Neodpověděl.
- Penny Market: Neodpověděl.
- Globus: Neodpověděl.
- Interspar: Neodpověděl.
Proč byla drahá vajíčka
Podle prezidenta Agrární komory ČR a čerstvě zvoleného senátora Jana Veleby je to málo; Veleba dokonce hovoří o ztrátě potravinové soběstačnosti. A přikládá příklad, kterým chce dokázat, proč to je špatně.
Když v lednu, v době "vaječné krize", vyskočila cena za jedno vajíčko na šest korun, jezdili lidé do Německa, kde stálo asi o polovinu méně.
"Němci museli splnit stejné podmínky pro klece jako my. Jenže zatímco u nás je u vajec soběstačnost 87 procent, v Německu jich je přebytek," řekl Aktuálně.cz Veleba.
Podíl českého sortimentu v supermarketech odhaduje na 65 procent. "Ale například soběstačnost u zeleniny mírného pásma je 37 procent," poznamenal. U jiných komodit je to sice lepší, ale podle Veleby stále špatné.
"Nejsme soběstační už ani u brambor, kde jsme na 85 procentech. U drůbeže to je 79 procent," konstatoval Veleba, podle něhož ubývá i české cibule. A stavy českého vepřového jsou na úrovni roku 1921.
Většina květáku z ciziny
Když ekologické Hnutí Duha na přelomu ledna a února testovalo, kolik jablek, mrkve, cibule a brambor pochází od českých výrobců a kolik jich přivážejí kamiony ze zahraničí, došlo k závěru, že z ciziny pochází celých 57 procent. Jenže to bylo mimo sezonu.
Výzkum se uskutečnil v supermarketech Albert, Billa, Kaufland, Penny Market, Globus, Interspar, Tesco a Lidl v Praze, Brně, Olomouci a Pardubicích.
"Například ale květáku se dováží plus minus 60 procent," řekl Aktuálně.cz předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman.
Zákazník se dívá na cenu, nikoli na původ
Zástupci obchodních řetězců tvrdí, že se snaží prosazovat české značky, ale konečný výběr je nakonec na zákazníkovi a ten čím dál častěji dává do nákupního košíku to nejlevnější nebo to, co je právě v akci - a na původ zboží nebere ohled.
"Přibývá zákazníků, kteří se při nákupu řídí výhradně cenou," řekl Aktuálně.cz mluvčí české pobočky společnosti Tesco Jan William Dvořák.
Společnost Lidl, kde je podíl českého sortimentu asi padesátiprocentní, si nejspíš trochu přidala, protože české zboží neuvedla v "materiálu", nýbrž v penězích.
"Český sortiment tvoří více než polovinu našeho obratu," řekla Aktuálně.cz mluvčí firmy Anna Těžká. Dodala, že strategií firmy je nakupovat zboží centrálně pro víc zemí.
"Proto dovážíme zboží z celé Evropy a čeští dodavatelé mají možnost prostřednictvím naší společnosti vyvážet své zboží do dalších zemí Evropy," dodala Těžká, podle níž čeští výrobci loni vyvezli zboží za více než 2,8 miliardy korun.
Společnost Billa zvolila "chytrou" cestu, začala totiž spolupracovat s Agrární komorou ČR, která - jak řekla mediální zástupkyně firmy Gabriela Bechyňská - "aktivně pomáhá při vyhledávání nových lokálních dodavatelů".
Kaufland se 70procentním podílem českých potravin spoléhá i na mínění svých zákazníků. "Pravidelně si děláme průzkumy na trhu tak, abychom znali preference našich spotřebitelů a dokázali jim vyhovět," řekl Aktuálně.cz mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Je cola americký, nebo český nápoj?
Společnost Tesco sice na otázky Aktuálně.cz reagovala, ale omluvila se, že na základní údaj - kolik českých potravin nabízí - nedokáže odpovědět, protože to firma sama pořádně neví. Podle mluvčího Jana Williama Dvořáka je u mnohého zboží problém zjistit, jestli je z dovozu, nebo z domácích zdrojů.
"Třeba coca cola. Vyrábí se v Česku, ale je to americká značka. Takže to je český, nebo dovozový výrobek?" řekl Aktuálně.cz Dvořák. Dodal, že podobný problém je se sezónními potravinami, především s ovocem a zeleninou - přes zimu se dováží.
Takový postup potvrzuje i konkurenční Billa. Od července do září například prodávala výhradně české ovoce a zeleninu. Pak ale musel nastoupit i částečný dovoz.
Podle mluvčího Tesca Dvořáka se snaží upřednostňovat české potraviny i jeho firma, ale někdy naráží na zásadní překážky. Třeba tu, že v Česku prakticky neexistuje střední vrstva zemědělců, že tu jsou buď velkovýrobci, nebo drobní pěstitelé a chovatelé.
"Mnohdy nesplňují požadavky velkého obchodního řetězce," řekl mluvčí Dvořák. "A řetězec pak nemá jinou možnost, než se obrátit ven."
Tesco například dováží asi 90 procent hovězího masa z Irska. Ale třeba uzeniny jsou z více jak 90 procent domácího původu.
Obejdeme se bez dovozu?
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby nižší podíl českého sortimentu v supermarketech znamená i to, že v republice leží ladem na milion hektarů zemědělské půdy. A navazující zpracující sektor tak má méně zakázek a méně práce pro lidi.
"Zářným příkladem proagrární politiky v Evropské unii může být Francie, z nových zemí pak Polsko," poznamenal Veleba.
Ministr zemědělství Petr Bendl uvedl, že v Česku zůstávají soběstačné potravinářské sektory využívající obiloviny, olejniny nebo cukr a mléko.
"Je mýtem, že by většina zemí Unie byla plně soběstačná ve všech nebo ve většině zemědělských komodit," řekl Bendl, podle něhož jsou Francie a Polsko výjimkami, které vycházejí z jejich historického zemědělského zaměření.
Pokles české potravinové soběstačnosti u hlavních komodit pod 80 procent nepokládá Bendl za nebezpečný. "Nepovažujeme ho ale za optimální," uvedl Bendl, který si jako jednu ze svých priorit určil dlouholetý propad stavů prasat.
"Nelze ale udržovat soběstačnost v takových produktech, u nichž není možné, a to ani s významnou podporou státu, udržet kvalitativní a cenovou konkurenceschopnost," dodal ministr, podle něhož je nutné si stanovit prioritně podporované komodity, k nimž by pak měly směřovat i dotace.
