Sněmovnou prošla nová pravidla pro veřejné soutěže. Vracíme se do korupčních 90. let, řekl Kalousek

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 9. 3. 2016 10:03
Veřejné zakázky budou mít nová pravidla. Schválili to ve středu poslanci. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová si od zákona slibuje méně byrokracie a jednodušší pravidla. Kritici ale namítají, že se tím otevírají prostor pro korupci. Jde například o možnost navýšit vícepráce až o polovinu ceny zakázky.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Nová pravidla, jak rozdělovat zakázky za veřejné peníze, schválili ve středu poslanci. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zadavatelům i firmám slibuje, že díky novému zákonu o veřejných zakázkách se především zjednoduší pravidla a ubude byrokracie.

Města, kraje nebo státní organizace nově nebudou muset zřizovat hodnotící komise nebo si budou moci najímat advokáty bez soutěže. Takzvané vícepráce budou nově moci být až 50 % z ceny zakázky, nyní přitom mohou tvořit maximálně 30 procent ceny.

Podle kritiků z řad opozice ale taková opatření otvírají prostor pro korupci. "Zákon v této podobě vrací systém hluboko do devadesátých let a zcela záměrně rozšiřuje korupční prostředí," kritizoval návrh předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Poslanec za Starosty Jan Farský spočítal, že po zavedení nových pravidel stát utratí bez veřejné kontroly více než 300 miliard korun. TOP 09 se také nelíbí, že neprošel návrh jejího poslance, aby se o veřejné zakázky nemohly ucházet firmy ministrů. Opatření, které by se dotklo společností ministra financí Andreje Babiše, minulý týden Sněmovnou neprošlo.

Konec tajných vlastníků

Alespoň několik jiných "protikorupčních" opatření však v zákoně zůstalo. Ministryně Šlechtová nakonec uhájila povinnost vítěze veřejného tendru odtajnit své koncové vlastníky, ačkoli část poslanců chtěla toto opatření zrušit. Do budoucna by také mělo být obtížnější účelově dělit zakázky na několik menších tendrů.

Ministerstvo pro místní rozvoj se se zákonem dostalo do skluzu - podle požadavku Evropské unie by měla norma platit nejpozději 18. dubna, jinak hrozí sankce včetně pozastavení dotací. Již nyní je jisté, že Česko daný termín nestihne, ministryně Šlechtová však doufá, že bruselští úředníci ještě několik měsíců přimhouří oko.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Rozpočtová rada kritizuje návrh rozpočtu kvůli strukturálnímu deficitu

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 i výdajové rámce na další dva roky ukazují na vysoký strukturální deficit, což povede k dalšímu růstu veřejného zadlužení. Pokračuje také expanzivní rozpočtová politika, která prodlouží proces snižování inflace. V hodnocení návrhu rozpočtu to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Kritizovala také, že rozpočet počítá s příjmy s odvodů energetických firem, pro které zatím neexistuje právní podklad. Plánovaný deficit 295 miliard korun označila za velmi nejistý.

"Ve srovnání s letošním rokem nedochází ke snížení strukturální nerovnováhy, která se stále pohybuje kolem tří procent HDP. Je smutné, že pozitivní trend není vidět ani v letech 2024 a 2025, kde podle předpokladů ministerstva financí dochází ke konzervaci strukturálního salda na úrovni tří procent," uvedla rada v tiskové zprávě. Podle ní hrozí do konce desetiletí náraz do dluhové brzdy stanovené na 55 procent HDP. Rada se také domnívá, že plánovaný strukturální deficit, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

Rada také kritizovala, že vláda přijímá opatření omezující příjmovou stranu rozpočtu, jako jsou zvýšení limitu registrace k DPH, úpravy paušální daně nebo pokračující snížení spotřební daně u nafty, ale zároveň na výdajové straně pokračuje fiskální expanze. "Konzervování této expanze tak snižuje dezinflační tlaky v ekonomice vyvolané zpřísněním měnové politiky a proces snižování inflace se tak prodlužuje," uvedla rada. Podle ní by se vláda obtížnou ekonomickou situaci měla snažit řešit přechodnými opatřeními pro podporu ohrožených skupin obyvatelstva, nikoli plošnými kroky.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

Střelba v zařízení péče o děti na severu Thajska si vyžádala nejméně 31 obětí

Nejméně 31 lidí dnes zahynulo při střelbě v zařízení péče o děti na severovýchodě Thajska. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní policii. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Střelec, údajně bývalý policista, z místa činu uprchl.

K incidentu došlo v provincii Nóng Bua Lampchu. Thajský premiér vyzval bezpečnostní složky k akci s cílem zadržet 34letého podezřelého, který je ozbrojen puškou, pistolí a nožem.

Podobné útoky střelnými zbraněmi nejsou v Thajsku příliš časté. V roce 2020 ale thajský voják postřílel v kasárnách, buddhistickém chrámu a nákupním středisku 29 lidí a dalších 57 zranil. Motivem jeho činu byl spor o majetek.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Návrh na zdanění bank je neefektivní a nesystémový, tvrdí banky

Návrh ministerstva financí (MF) na zdanění mimořádných zisků šesti největších bank je mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. Uvedla to ve čtvrtek sdělila Česká bankovní asociace (ČBA), jejíž zástupci se ve středu zúčastnili jednání s ministerstvem financí o této dani. K dohodě o parametrech daně z mimořádných zisků na něm ale nedošlo, řekla výkonná ředitelka asociace Monika Zahálková.

"Vládě jsme nabídli efektivní řešení, které jsme zveřejnili už dříve," uvedla. ČBA před několika týdny nabídla podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. Návrhy zahrnovaly podporu dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, pomoc občanům při pokrytí finančních závazků, investice do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhlo MF, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci dnes odpoledne.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Žalobkyně po razii v Brně žádá vazbu pro dva lidi, šest obviněných policie propustila

Žalobkyně po úterní razii v Brně žádá vazbu pro dva z osmi obviněných, ostatní byli propuštěni na svobodu. Policie vyslechla 30 lidí, provedla 28 domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor. Kauza se týká radnice Brno-střed a přidělování městských bytů.

"Někteří z celkem osmi obviněných trestnou činnost doznávají a s policejním orgánem a státním zastupitelstvím různým způsobem spolupracují. Státní zástupkyně po pečlivém vyhodnocení aktuální procesní situace podala příslušnému soudu návrhy na vzetí do vazby dvou stíhaných osob. Ostatní obvinění byli propuštěni ze zdržení na svobodu," uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy