Smrt a dalších 49 věcí, s nimiž ani volby nepohnou

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
25. 10. 2013 6:30
Vybrali jsme zákony, daně a další změny, které budou platit po předčasných volbách.
Finanční úřad. Ilustrační foto
Finanční úřad. Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Říká se, že na světě existuje jediná jistota: smrt. My jsme ale hledali a našli dalších 49 věcí, s nimiž jakýkoliv výsledek voleb minimálně v řádu několika příštích měsíců a let nepohne, nebo naopak pohne přesně tam, kam předpovídáme. A to buď proto, že se na nich politici shodují, nebo proto, že na ně stát nebude mít, případně bude obtížně stihnout je rychle změnit.

Daň z příjmů zůstane progresivní

Sazba u daně z příjmů sice je jen jedna (15 %), celková konstrukce daně z příjmů ale zajišťuje, že skutečně odváděná daň je už dnes progresivní. Po započtení základní daňové slevy na poplatníka tak skutečná sazba odvedené daně roste z nuly (příjmy zhruba do 10 tisíc hrubého) až k 18 procentům u měsíčního příjmu 100 tisíc korun.

Po zavedení solidárního příspěvku Nečasovou vládou na roky 2013 až 2015 progrese - byť mírná - pokračuje i nadále až k téměř 23 procentům u milionu hrubého měsíčně.

Po volbách lze přitom předpokládat zavedení druhé daňové sazby přímo do zákona. Favorit voleb ČSSD chce pro příjmy nad 100 tisíc měsíčně sazbu 27,5 procenta ze superhrubé mzdy, respektive 30 procent z hrubé mzdy, kterou chce vrátit. Progresivní zdanění neodmítají ani možní nejsilnější spojenci po volbách - ANO a KSČM.

Důchody porostou minimálně

Důchody od ledna 2014 vzrostou v průměru jen o 45 korun, protože reálné mzdy nerostou a inflace jen mírně. Průměrný starobní důchod tak již po navýšení dosáhne 11 015 korun měsíčně. Nelze vyloučit, že po volbách přijde mimořádné navýšení důchodu, to by ale nová Poslanecká sněmovna stihla nejprve v první polovině roku 2014.

sKarta zmizí

sKarta a celý proces jejího zavádění a následného rušení je akce, na níž si minimálně příštích několik let nikdo z politiků nedovolí navázat. Byť elektronizace výplaty státních dávek sama o sobě může dávat smysl. Zákon o zrušení sKaret už podepsal prezident.

Prodáváte byt? Zaplatíte daň

Původní návrh z dílny ministerstva financí pod vedením Miroslava Kalouska počítal kromě jiného s tím, že daň z převodu nemovitostí bude od roku 2014 nově platit kupující, který je dnes ručitelem. Senátu se taková změna nelíbila, a tak zákon sice schválil, ale bez této změny. Daň, která se přejmenuje na daň z nabytí nemovitosti, bude i nadále platit kupující. Nemění se ani sazba. Zákon ale ruší například nutnost pořizování znaleckého posudku u staveb pro bydlení a rekreační účely.

Levnější elektřina

Dobrá zpráva. Nezávisle na politické reprezentaci zlevní v příštích měsících elektřina. Své ceníky již odhalili dva velcí hráči. Silovou elektřinu, která tvoří zhruba polovinu celkové ceny, sníží ČEZ (od ledna 2014) i Pražská energetika (od prosince 2013) v průměru o zhruba 15 procent, další dodavatelé také slibují pád cen.

Snižovat se přitom má i druhá polovina celkové ceny. Za distribuci bychom od příštího roku měly podle dřívějšího vyjádření Eneregtického regulačního úřadu platit zhruba o desetinu méně.

Euro v příštím volebním období nebude

I ty strany, které se k přijetí eura hlásí, uvádějí termíny přesahující horizont příštího volebního období. ČSSD tak například mluví o letech 2019 až 2021, TOP 09 o horizontu 2018 až 2020. Na zavedení eura po letošních volbách strany odvahu nenajdou.

Paušály živnostníkům zůstanou

"V tuto chvíli v programu nejsou žádné změny paušálů na příští období," tak skončil příběh o "Mládkových parazitech", když sám kandidát ČSSD na ministra financí řekl online deníku Aktuálně.cz, že jeho strana se pro příští volební období vzdala plánu na snížení výdajových paušálů. Pokud tedy sociální demokraté budou sestavovat vládu, paušály by změnit neměli.

Superhrubá mzda skončí

Daňová reforma, kterou předchozí vláda protlačila parlamentem s platností od roku 2015, ruší koncept superhrubé mzdy a vrací se k tradiční hrubé mzdě. Také ČSSD počítá s tím, že by se daň z příjmů nadále nepočítala i z odvodů zaměstnavatele, jak se to děje právě v případě superhrubé mzdy. Další jistotou voleb tak je, že superhrubá mzda zmizí nejpozději s rokem 2014.

Penzijní připojištění jistí pět milionů voličů

Zatímco druhý pilíř důchodů vytvořený vládou Petra Nečase nemá po volbách příliš nadějí na přežití, třetí pilíř - tedy bývalé penziní připojištění - nikdo rušit nebude. Stabilitu třetímu pilíři zaručuje kromě jiného pět milionů uzavřených smluv, tedy pět milionů voličů.

Nedají se očekávat ani změny v připisování státního příspěveku. Ty přinesl už rok 2013 a Jan Mládek k nim za sociální demokraty říká, že "reformy třetího pilíře proběhly v debatě s ČSSD a tudíž nepředpokládáme žádné významnější změny".

Minimální zálohy OSVČ neporostou...

...respektive porostou, ale minimálně, protože průměrná mzda, která se pro jejich výpočet používá, také vzrostla jen minimálně. Například podle výpočtů serveru Podnikatel.cz si tak živnostníci v příštím roce na minimálních zálohách placených na sociální a zdravotní připojištění připlatí měsíčně shodně čtyři koruny. Nově tak budou posílat 1752 korun zdravotní pojišťovně a 1894 korun správě sociálního zabezpečení.

Vlaky budou dražší

České dráhy od 15. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, zdraží základní jízdné zhruba o dvě procenta. Odůvodnily to inflací a růstem cen vstupů. Zlevnit by ale mělo pravidelné dojíždění do práce nebo do školy.

DPH bez pohybu

DPH zůstane i v příštích letech na současné úrovni 15 a 21 procent. Ani předpokládaný vítěz voleb ČSSD nepředpokládá (navzdory předchozí kritice Nečasova kabinetu při zvyšování obou sazeb), že by DPH snižoval. Mluví pouze o tom, že se pokusí některé položky - například knihy nebo pleny - dostat do nulové sazby, kterou ale musí vyjednat s Evropskou komisí. Výrazně snižovat DPH chce z předpokládaných "vítězů" voleb pouze Babišovo ANO.

Letní čas přežije

Zrušení letního času má ve svém programu jediná z významnějších stran - volební blok Hlavu vzhůru.

Od daní si odečtěte větší část daní

Od roku 2014 se zvyšuje maximální limit pro odpočet darů od daňového základu daně z příjmů na veřejně prospěšné účely. U fyzických osob stoupne z dosavadních deseti na patnáct procent, u právnických osob se sjednotí na deseti procentech.

Firmu založíte za korunu

Společnost s ručením omezeným od roku 2014 bude možné založit i s minimálním základním kapitálem ve výši pouhé jedné koruny, namísto dnešních 200 000 Kč. Změna má zjednodušit vstup do podnikání.

Delší lhůta při prodeji akcií

Od roku 2014 se prodlužuje lhůta pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů. Takzvaný časový test vzroste z šesti měsíců na tři roky. Ve zkratce to znamená, že zatímco nyní se daň neplatila v případě prodejů akcií, které jste drželi půl roku, nově daň platit nebudete až po tříletém držení.

Současně ale začne platit roční limit 100 tisíc korun pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku - tedy nezávisle na splnění časového testu.

Zaměstnanecký paušál nebude

Platit nezačne zaměstnanecký paušál 3000 korun ročně, který sice zatím neplatil, ale měl nahradit zvažované zrušení daňových výhod u stravenek a dalších benefitů. Přestože poslanci před dvěma lety omezení těchto výhod odmítli, prosadili tehdy současně i zavedení daňového paušálu, což by státní rozpočet připravilo o další peníze. Definitivní zrušení zaměstnaneckého paušálu bylo součástí zákonného opatření, které senátoři přijali v říjnu.

Minimální mzda dál poroste

ČSSD chce minimální mzdu ze současných 8500 tisíce, kam ji posunula Rusnokova vláda, zvyšovat postupně až na 12 000 korun v roce 2018. KSČM chce její postupný růst na 14 000 korun. Lidovci nejsou zásadně proti, i když "přílišným zvyšováním minimální mzdy nechtějí brzdit ekonomiku", s dalším navyšováním počítají i SPOZ a zelení. To jsou důvody, proč minimální mzda dále poroste.

Poplatek za pobyt v nemocnici klesne

Dosud platí pacienti při pobytu v nemocnici 100 korun za den. Od roku 2014 připadají v úvahu dvě možnosti. Buď se nebude platit nic, nebo 60 korun. Ústavní soud totiž na začátku léta stokorunový poplatek zrušil a dal zákonodárcům čas právě jen do konce roku, aby zákon změnili.

Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Martina Holcáta posílá do "příští" sněmovny návrh, aby poplatek činil 60 korun a děti do 18 let by ho neplatily. ČSSD s poplatkem právě ve výši 60 korun počítá, ale jen na prvnch třicet dnů pobytu v nemocnici. Zároveň ale ČSSD po volbách nebude mít čas současný návrh změnit.

Pokud se nepodaří změny schválit do konce roku, nebudou se poplatky v nemocnici platit vůbec. Zdravotnická zařízení by tak podle propočtu ministerstva přišla ročně o 2,1 miliardy korun.

Téměř pět miliard do zdravotních pojišťoven

Stát bude od ledna 2014 platit za děti, důchodce a nezaměstnané na zdravotní pojištění 787 korun, jeho platba tak za každého státního pojištěnce vzroste měsíčně o 64 korun. Zdravotní pojišťovny tak získají v příštím roce zhruba o 4,7 miliardy korun více než letos. Rusnokova vláda navýšení zdůvodňuje neutěšenou finanční situací veřejného zdravotního pojištění.

Nižší příspěvek na obnovitelné zdroje

Na faktuře za elektřinu v roce 2014 najdete plno příjemných zpráv. Velkou část z celkového zlevnění, o kterém již byla řeč, "udělá" snížení poplatku (pro odběratele) na podporu obnovitelných zdrojů energie ze současných 583 korun na 495 korun za MWh.

Celkovou výši podpory "solárníkům" doplatí státní kasa. Vláda už schválila navýšení dotace na ceny elektřiny a tepla ze státního rozpočtu na 15,7 miliardy korun. Letos rozpočet na přispívá 11,7 miliardy korun.

Živnostníkům ještě postačí papír

Osoby samostatně výdělečně činné budou moci i příští rok komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení jinak než elektronicky, byť zákon s touto povinností počítal již od roku 2013. Podávat přehled o příjmech a výdajích, oznámení o zahájení činnosti či přihlášky k účasti na důchodovém a nemocenském pojištění tak i v roce 2014 bude možné v klasické papírové podobě. Povinnost podávat tyto formuláře pouze elektronicky Česká správa sociálního zabezpečení o rok odložila.

Zaměstnavatelé už papír nemohou

Naopak zaměstnavatelé, včetně malých podnikatelů, kteří zaměstnávají třeba jen jednoho člověka, se elektronické komunikaci s Českou správou sociálního zabezpečení už nevyhnou. Mají tak poslední měsíce na zřízení datové schránky, pokud ji ještě nemají.

Papírové neschopenky zůstávají

Povinnost elektronické komunikace měla od příštího roku zasáhnout také lékaře, kteří měli přes datové schránky posílat na Českou správu sociálního zabezpečení nechopenky. Poté, co v září 2013 na celou věc upozornil deník Insider, se však dohodli ministr práce a sociálních věcí František Koníček s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem na dvouletém odkladu této povinnosti.

Minimální daň nebude

Dlouho to vypadalo, že až se jednou ČSSD opět chopí vlády, budou opět živnostníci platit minimální daň. Už to ale neplatí. "V tuto chvíli ani nejde zavést, protože když se dříve platila, tak to bylo odvozené od daně, kterou platil zaměstnanec s minimální mzdou. Ten dnes neplatí daň žádnou, takže to ani u živnostníků nejde," řekl Aktuálně.cz Jan Mládek měsíc a půl před volbami.

Dva tisíce na stavební spoření. Víc ne

Zatímco v roce 2011 vyplatil stát podporu ke stavebnímu spoření ve výši 10,73 miliardy korun, loni to bylo necelých 5,3 miliardy a podobnou částku stát vyplatí i letos. Jde o důsledek dalšího omezení podpory stavebního spoření, které v Nečasově vládě prosadil ministr financí Miroslav Kalousek. Ten státní příspěvek snížil na deset procent, maximálně na 2000 korun. Žádná ze stran, která má šanci dostat se po volbách do Poslanecké sněmovny, ho nechce navyšovat. Uspořených pět miliard má svou váhu.

Daně až od 30 tisíc

Z dvaceti na třiceti tisíc vzroste od roku 2014 hranice pro osvobození příležitostných příjmů od daně. Senátoři, kteří tuto změnu prosazovanou již Nečasovou vládou v říjnu schválili zákonným opatřením, tak mimo jiné potěšili všechny, kdo si nepravidelně přivydělávají například prodejem přebytků z vlastní zahrady nebo malých polí.

Vyšší hranici osvobození ale mohou využít nejen lidé s přivýdělky z pěstitelství či chovatelství. Týká se všech příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem.

Nová úprava občanského i obchodního práva

Od ledna 2014 začne platit zcela nová úprava soukromého práva, zejména nový občanský zákoník. Větší či menší změny čekají například celou oblast smluvního práva, vlastnictví, rodinného a dědického práva, podnikání, sousedských vztahů či odpovědnosti za škodu.

Přestože i dosud platilo, že tím hlavním byl občanský zákoník, v praxi řadu situací - například smluv - upravoval jak občanský, tak obchodní zákoník. Tato dualita nyní skončí, role občanského zákoníku jako kodexu soukromého práva tak ještě posílí. Občanský zákoník nově obsáhne třeba i základní úpravu rodinného práva (dosud samostatný zákon o rodině). Speciální úprava pro některé oblasti nicméně zůstane - například zákoník práce, autorský zákon nebo a zákon o obchodních korporacích (nástupce obchodního zákoníku). I nadále platí, že občanský zákoník jim je nadřazen, pokud neobsahují odlišnou úpravu.

Zcela nový předpis má být systematičtější, přehlednější a modernější než jeho předchůdce z poloviny 60. let minulého století (který byl nicméně krátce po listopadu 1989 zásadně novelizován). Mimo jiné posiluje smluvní volnost a svobodu vůle (nad zbytečnými formalitami).

Autoři zavádějí některé nové či staronové pojmy a instituty, které podle kritiků působí archaicky a často zbytečně řeší konkrétní situace místo obecnější úpravy, čímž se kodex stává příliš dlouhý a nepřehledný. Jde například o pacht, výměnek, výprosa či závdavek. V dalších případech se pak pojmenování mění (například svéprávnost místo způsobilosti k právním úkonům, služebnost místo věcného břemene).

Dědit se bude podle nových pravidel

Nový občanský zákoník přináší od ledna 2014 také novinky v právní úpravě dědění. Méně lpí na některých formalitách a dává větší prostor skutečné vůli takzvaného zůstavitele.

Zůstavitel může v závěti nově uvést podmínku (například úspěšné ukončení studia) či příkaz (například dočasný zákaz prodeje zděděné nemovitosti nebo nutnou opravu domu). Výjimkou však zůstane podmínka uzavření manželství, jeho setrvání nebo ukončení.

Ze čtyř na šest skupin se rozšiřuje okruh osob, které se mohou stát dědici ze zákona. Cílem je, aby majetek zůstal pokud možno v okruhu zůstavitelových nejbližších a jen zcela výjimečně jej zdědil stát.

Dědice naopak nepotěší zásada, podle níž na ně v plném rozsahu přechází povinnost uhradit dluh, a to i nad rozsah nabytého dědictví. Proti tomu se však lze bránit takzvaným soupisem pozůstalosti.

Výměnek se vrací

Tento staronový institut občanského zákoníku umožní vlastníku nemovitosti, aby ji sice převedl na jinou osobu, ale současně si vymínil, že v ní může nadále bydlet. Typicky tuto možnost využije starší člověk při převodu domu (bytu) na potomka.

Kradenou věc musí vrátit kdokoliv

V zásadě sice platí, že kdo od někoho koupí věc v takzvané dobré víře, stává se jejím vlastníkem. Nový občanský zákoník však od ledna 2014 toto pravidlo omezuje v případě nákupu věcí od podnikatele, který s takovými věcmi obchoduje (typicky v autobazaru či zastavárně).

Pokud skutečný vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu byla odcizena, může se ve lhůtě tří let od tohoto okamžiku domáhat vydání věci po nabyvateli.

Náhrada za narušení dovolené

Nový občanský zákoník zavádí institut náhrady za narušení dovolené (vzorem je úprava ze zemí jako Německo, Belgie či Nizozemsko). Právo na náhradu vznikne jen v případě, že účelem zájezdu je rekreace a odpočinek, nikoliv například konference nebo školení.

Kromě prokazatelně způsobené materiální škody (vyšší výdaje například za náhradní ubytování nebo cestování v případě nedodržení slibu cestovní kanceláře) tedy může spotřebitel požadovat i náhradu nemajetkové újmy. Podrobnosti ukáže až praxe.

Dar pro vraha už ne

Na zásadě, že poskytnutý dar lze odvolat ,,pro hrubý nevděk obdarovaného", se sice v novém občanském zákoníku nic nemění. Lhůta pro takový krok se však zkracuje z dosavadních tří let na jeden rok. Zákoník nově dává i možnost, aby tak učinili i dědici dárce. Podle dosavadního výkladu totiž nemohli odvolat dar ani v případě, že dárce byl obdarovaným zavražděn.

Nově bude odvolání daru možné i při ,,nezaviněném upadnutí dárce do nouze". Upadl-li dárce po odevzdání daru nezaviněně do takové nouze, že nemá na vlastní nutnou výživu nebo na nutnou výživu osob, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, pak může dar odvolat. Právo zaniká až jeho smrtí.

Odstupné i nadále odstupňované

Změny zákoníku práce nebo systému podpory v nezaměstnanosti tentokrát nepatří mezi významnější témata letošních voleb. Na dosavadních pravidlech se od ledna 2014 nic nezmění i proto, že nová vláda nestihne případné změny prosadit ve sněmovně.

Novinky prosazené exministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, například ,,odstupňování odstupného" podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele, se tedy nezmění.

Důchodový věk dál roste

Už před zásahem Nečasovy vlády rostl věk odchodu do penze až k 65 letům, kde se měl sjednotit pro lidi narozené v roce 1965. Jaromír Drábek v pozici ministra práce a sociálních věcí následně prosadil růst, který zatím nebyl zastropován. Zatímco dnes lidé chodí do důchodu v horizontu zhruba 58 až 63 let, v příštích letech důchodový věk poroste, ať bude vládnout kdokoli. ČSSD chce strop stanovit ve výši 67 let.

Dálniční známky nezdraží

Cena dálničních známek se pro rok 2014 nezmění. Za roční tak řidiči stejně jako v letech 2012 a 2013 zaplatí 1500 korun, za měsíční 440 korun a za desetidenní 310 korun.

Pochopí to průměrný rozum?

Nový občanský zákoník chrání spotřebitele v případě smluv uzavíraných ,,adhezním způsobem". Jde o ,,šablony" smluv, kdy zpravidla velká firma (banka, telekomunikační operátor, energetická společnost) nedává spotřebitelům prostor ke změnám - člověk může hotový text smlouvy jen přijmout, nebo odmítnout.

Pokud taková smlouva obsahuje ujednání, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (typicky menší písmo), nebo které je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelné, je takové ujednání platné pouze za předpokladu, že slabší smluvní straně nepůsobí újmu, nebo prokáže-li druhá strana, že význam doložky slabšímu partnerovi dostatečně vysvětlila.

Stavba bude součástí pozemku

Nový občanský zákoník od ledna 2014 stanoví, že stavby se stávají součástí pozemku. To má přinést i administrativní zjednodušení. Na dosavadní stavby (zapsané v katastru do konce roku 2013) se však novinka nevztahuje.

Pokud se majitel pozemku liší od vlastníka stavby, získají vzájemné předkupní právo, takže při případném prodeji musí nemovitost nejprve nabídnout druhému vlastníkovi.

Předsmluvní odpovědnost

Nový občanský zákoník od ledna 2014 přináší obranu proti nepoctivému jednání při uzavírání smlouvy, v jehož důsledku může dojít k zásahu do práv jiných osob. Ten, kdo z vlastní iniciativy zahájil jednání o smlouvě, nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má skutečně v úmyslu smlouvu uzavřít, je odpovědný za škodu vzniklou v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo.

Pokud již jednání stran dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, má poškozená strana nárok na náhradu škody v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy. Výše náhrady je omezená částkou, která odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

Nárok na náhradu škody může vzniknout i při porušení informační povinnosti. Pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. koupě pozemku za účelem stavby rodinného domu), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily, nejedná poctivě.

Nový zákoník výslovně zmiňuje i nárok na náhradu škody při vyzrazení či zneužití důvěrných údajů, které strany získaly při jednání o smlouvě.

Povinný web pro akciové společnosti

Každá akciová společnost musí mít od ledna 2014 internetové stránky a uvádět tam o sobě aktuální základní informace. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta a především riskují neplatnost valné hromady. Ukládá jim to nový zákon o obchodních korporacích.

Akciová společnost musí uvádět na webu své jméno a sídlo, údaj o zápis v obchodním rejstříku nebo identifikační číslo. Nejméně 30 dnů před dnem konání musí zveřejnit i pozvánku na valnou hromadu.

Dražší pokuty v MHD

Květnová novela zákona zvýšila maximální možnou pokutu za jízdu načerno na 1500 korun. Zatímco brněnský, ostravský nebo olomoucký dopravní podnik už této možnosti využil, další se to chystají udělat od ledna (například Plzeň), ostatní to nevylučují.

Dividendy zůstanou zdaněny

S argumentem, že není možné dvakrát danit jeden zisk, chtěl dividendy od daní osvobodit Miroslav Kalousek. Senát takové opatření ale odmítl a nedá se předpokládat, že by příští - pravděpodobně levicová - vláda chtěla zisky z investic do akcií zbavovat daně.

Obnovitelné zdroje bez dotace

Stejná novela zákona, která snížila poplatek za podporu obnovitelných zdrojů, ukončila také dotace pro zdroje zapojené od ledna 2014. Schválený zákon ukončuje podporu výroby elektřiny například v solárních elektrárnách (i na střechách rodinných domů) či z biomasy, které budou uvedeny do provozu od 1. ledna příštího roku.

Těžší ,,vyvlastnění" akcionářů

Nový zákon o obchodních korporacích od roku 2014 posílí postavení malých akcionářů, zejména zpřísní pravidla pro jejich odškodnění.

Základní princip se nemění: Kdo získá alespoň 90 procent hodnoty akcií společnosti, může se relativně snadno zbavit zbylých akcionářů. Menšinovým vlastníkům musí poskytnout ,,přiměřené vyrovnání", určené nezávislým znalcem. Pokud menšinový akcionář vysoudí na většinovém majiteli vyšší protiplnění, mají na něj automaticky právo i ostatní menšinoví akcionáři.

V praxi většina takových sporů skončila mimosoudní dohodou, která se na ostatní akcionáře automaticky nevztahovala. Od ledna 2014 má ale nově platit, že i mimosoudní dohoda o vyšším protiplnění automaticky přinese nárok na tento "doplatek" i ostatním akcionářům. Současně musí být taková dohoda zveřejněna. Zákon také stanoví, že firma musí vydat zájemcům z řad menšinových akcionářů zdarma příslušnou dokumentaci.

Slevy na dani dostanete

Nikdo z politiků, kteří by po příštích volbách mohli mít výrazný vliv, nemluví o tom, že by se výrazně měly omezovat daňové slevy. Nadále tak každý poplatník bude odečítat za rok minimálně 24 840 korun, stejně jako dostane slevu za vyživované dítě nebo manželku/manžela. ČSSD dokonce uvažuje o tom, že by živnostníkům vrátila možnost získat daňový bonus, pokud používají výdajové paušály. Tuto možnost jim na roky 2013 až 2015 vzala Nečasova vláda.

Hypotéku od daní odečtete

Žádná ze stran také nechce rušit možnost odečítat od daňového základu úroky zaplacené na úvěr na bydlení, nebo příspěvky placené na životní pojištění nebo penzijní připojištění. Ve hře je pouze snížení limitu.

Těžší návrat pro podvodníky

Žádný podnikatel nebude smět i do budoucna podnikat ve stejném oboru, ve kterém mu byla zrušena živnost, takzvané řetězení živností zrušila novela živnostenského zákona.

Ještě v roce 2013 platilo, že fyzická nebo právnická osoba, jimž bylo jako sankce zrušeno živnostenské oprávnění, nemohou dál podnikat v oboru. Fyzická osoba se však mohla bez problémů dostat do vedení právnické osoby (například si založila firmu) a prakticky bez přestání pokračovat v oboru. Využívali toho klasicky pořadatelé předváděcích akcí.

Novela živnostenského zákona zákaz rozšířila i na členství ve statutárním orgánu, tedy funkci jednatele, člena představenstva nebo dozorčí rady. Potrestaná fyzická osoba tak nesmí moci oficiálně působit ve vedení firmy a tato možnost se jí nevrátí ani po volbách.

Kauce pro likérky

Nedávno schválený zákon o povinném značení lihu zavádí mimo jiné povinné kauce pro výrobce a distributory tvrdého alkoholu. Kauce se budou lišit podle toho, kolik výrobci a distributoři převezmou kontrolních pásek. Pokud odeberou nejvýše 25 tisíc kusů pásek, zaplatí půl milionu. Nad toto množství bude kauce pět milionů. Bude možná také bankovní záruka. Malé likérky varují, že skončí zhruba polovina z nich.

Daň z dohody až od 10 tisíc

Kdo pracuje na dohodu, ten od roku 2014 bude platit srážkovou daň až tehdy, přesáhne-li jeho měsíční příjem hranici deseti tisíc korun. Dosud hranice leží na pěti tisících.

 

Právě se děje

Další zprávy