Praha - Už na podzim by se mohly v prvních školách začít testovat smlouvy, které by uzavírali se školou rodiče dětí, jež mají kázeňské problémy. Smlouvy nepočítají se zvláštními sankcemi, které by současné školství neznalo, ale dopady na rodiče mohou být velmi citelné.
Ve smlouvě si škola může vymínit například to, že když dítě smlouvu poruší a bude zlobit v hodině, musí si ho rodiče během vyučování vyzvednout. A to bezprostředně potom, co je učitel nebo ředitel školy informuje.
"To je možnost a samozřejmě to pro rodiče nebude snadné, zvláště pokud pracují a museli by si v práci brát volno, nebo například rušit dohodnuté schůzky," říká jeden z autorů projektu smluv škol s rodiči psycholog Václav Mertin.
Vypracoval několik modelových případů, jak by smlouvy mohly vypadat. V dalším z nich smlouva řeší záškoláctví tím, že rodiče slíbí, že budou své dítě každý den ráno vodit do školy. Nic na tom nemění fakt, že je to student druhého ročníku střední školy.
15 minut na zklidnění, pak rodiče
Okamžité vyzvednutí dítěte ze školy je v návrhu smlouvy pro žáka sedmé třídy, který "odmítá pracovat při hodinách, vykřikuje, má vulgární poznámky. Dosavadní běžná výchovná opatření u něj nevedla k výsledkům".
Jen tak se ale učitel neposlušného žáka zbavit nemůže. Pro rodiče může poslat v případě, pokud se problémy během dne opakují.
"V této situaci zajistí škola krátkodobý dohled (cca 15 minut) pedagogického (nepedagogického) pracovníka školy nad žákem ke zklidnění. Pokud se situace během dne opakuje, kontaktuje škola rodiče a ti si pro syna přijedou," stojí ve smlouvě v kolonce Povinnosti školy.
Podle ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka můžou ale takové postupy být nebezpečné. Má za to, že je účinnější s problémovým nebo agresivním dítětem pracovat - a k tomu je třeba ho ve škole naopak udržet.
"Já jsem se seznámil v různých kontaktech s učiteli s požadavkem postupovat proti agresorům, jak často označují žáky, s nimiž si neumí poradit v hodinách. Požadují kompetence k tomu, aby žáky mohli ze třídy vyloučit, nechtějí s nimi pracovat," říká Šimáček.
"Já to třeba chápu, jsou v situaci, kdy mají ve třídě třicet žáků a nemají dostatek podpory, ani vzdělání k tomu, aby s takovou situací pracovali."
Nejen na třídní schůzky, do školy každý týden
Psycholog Václav Mertin doufá, že smlouvy můžou nejen rodiče ale i učitele přimět k větší aktivitě a omezit současnou praxi, kdy se někdy kontakty rodiny a školy scvrknou jen na čtvrtletní třídní schůzky.
"To při problémech určitě nestačí. Je potřeba vymyslet řešení a pak i kontrolovat, jestli se změna daří."
Jeho návrh smlouvy tomu odpovídá, školy si ale texty smluv budou psát samy. "Následující setkání mají proběhnout 11. 2., 18. 2., 25. 2., 3. 3., 10. 3., 17. 3. ve tři hodiny ve škole. Další podle dohody," plánuje modelová smlouva schůzky. Jedné z nich se přitom zúčastní i psycholog z pedagogické porady. Tam musí chodit i dítě, o kterém je v hypotetické smlouvě řeč, a to jednou za týden.
Ne všichni experti ale věří, že smlouvy skutečně přimějí rodinu a školu víc komunikovat. Šimáček se bojí toho, že školy se budou chtít naopak zbavit části odpovědnosti.
"Škola má minimálně polovinu odpovědnosti na své straně a musí zajistit, aby se děti ve škole cítily dobře, aby dostávaly adekvátní podporu svým potřebám, aby se reagovalo na jejich handicapy, které si přinášejí ze svého rodinného prostředí," domnívá se.
"Škola musí zároveň počítat s tím, že někteří rodiče nejsou tak kvalifikování, aby zvládli svou roli aspoň jako průměrný rodič. S tím škola musí pracovat, a ne uzavírat nějakou smlouvu a zbavovat se tím zodpovědnosti," dodává.
