Praha, Bratislava – Čeští poslanci se zatím nemohou rozhodnout, zda budou následovat příklad spoření ze sousedního Slovenska a sáhnou si na peníze. Nikoliv ovšem na poslanecké platy, ale na odměny, které pobírají jako starostové nebo členové dozorčích rad či vedení státních firem.
Slováci si příjmy snížili už před dvěma měsíci. Odhlasovali, že mohou brát jen jeden plný plat. Pokud budou kromě své funkce v Národní radě sedět třeba na radnici, ve vedení kraje či ve vedení státních institucí a nemocnic, mohou za druhou práci získat jen minimální mzdu, tedy 380 euro, v přepočtu okolo 10 500 korun.
"Dáváme najevo, že je zde prostor šetřit," řekl premiér Robert Fico. Chce tak umlčet kritiky a spekulace o tom, že někdo kumuluje funkce záměrně a pro peníze.
Souběh více funkcí i platů je přitom běžný právě i v českém Parlamentu. Počet poslanců a senátorů, kteří sedí na dvou židlích, jde do desítek. Je přitom otázka, jak mohou kvalitně dvojí práci odvést. Že by si ale upravili platy podle slovenského vzoru, k tomu se staví většinou zdrženlivě.
Ať rozhodnou voliči
Dokonce i ti, kteří starostují a druhého platu se dobrovolně vzdali, aby svému městu ušetřili. Jedním z nich je Ivan Adamec (ODS), který již páté volební období řídí Trutnov. Ač má jen jeden plat, pro normu, které by to nařizovala všem jako na Slovensku, by ruku nezvedl.
"Nařizovat to zákonem mi připadá zvláštní. Ti lidi tu práci musí odvést. A za práci by lidi měli brát peníze. A voliči musí rozhodnout, jestli to udělali dobře či špatně," říká Adamec. "Byl to populismus, jednoznačně," komentuje Adamec slovenský zákon.
K jeho názoru se připojuje i poslanec Matěj Fichtner (ANO). "Pokud tu práci člověk odvádí, není důvod k něčemu takovému přistupovat," říká Fichtner, který je současně místostarosta Prahy 8. "Já bych to nechal na voličích," dodává.
Jejich kolega Jan Farský (TOP 09), který byl do loňského listopadu starostou Semil a také se druhého platu vzdal, již o podobném návrhu uvažuje. "Mám to ve svých prioritách, ale nechci slibovat něco, co ještě nemám připraveno v textu," říká poslanec. Zatím to ale nestíhá. “Nyní řeším registr smluv a semináře pro starosty a to mě plně zaměstnává,“ vysvětluje.
Jen 24 pro
Sněmovna již podobný návrh dokonce jednou řešila, ale neprošel. V roce 2005 jej předložil poslanec ČSSD a nynější předseda rozpočtového výboru Václav Votava.
"Opravdu nejde vykonávat obojí na sto procent. Jednu práci prostě musíte ošidit nebo najít někoho, kdo to udělá za vás," odůvodnil svůj návrh, podle něhož by druhá funkce měla být neuvolněná.
Pro jeho pozměňovací návrh při projednávání novely zákona o obcích v lednu 2006 ale zvedlo ruku pouhých 24 zákonodárců. "Převažovala argumentace, že je to závist," vzpomíná Votava.
Zatím ale podobný návrh znovu iniciovat nehodlá. "Už jsme se o tom ve straně bavili, bylo to i ve vnitrostranickém referendu, ale na papír nikdo nic nedal," řekl. "Slovenská cesta může být inspirací," připouští.
Schválíme, ale až pro ty po nás
Ficův kabinet měl návrh novely zákona o platech politiků hotov již před loňskými komunálními volbami. Jeho poslání do parlamentu ale odložil.
Opozice přitom tento krok označila za předvolební populistické divadlo. "Pokud má tento návrh šetřit veřejné peníze, proč ho nezavést hned? Noví primátoři a starostové by aspoň věděli, do čeho jdou," prohlásil například šéf opoziční strany Svoboda a spravedlnost Richard Sulík. A poukázal na to, že opozice už v minulosti podobný návrh předkládala, ale vládnoucí koalice ho zamítla.
Slovenští poslanci tak zákon schválili až letos v únoru. Nicméně jich samotných se nedotkne a dvojí platy budou moci zatím pobírat dál. Zákaz dvojích platů totiž začne platit až od příštích komunálních voleb.
