Šlachtovo nasazení někteří policisté nestíhali. Podle Langera propadl touze po moci

Jan Horák Jan Horák
4. 9. 2019 18:05
V červnu 2013 se stal Robert Šlachta nejznámějším policistou v zemi. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod jeho vedením spustil akci, která záhy vyústila v pád vlády Petra Nečase. O více než šest let později, už coby náměstek na Celní správě, Šlachta oznámil, že se po 28 letech rozhodl opustit státní služby. Podle hlasů, které Aktuálně.cz nasbíralo z jeho okolí, odchází do civilu člověk, který stále budí emotivní reakce. Obdivné stejně jako odsuzující.
Robert Šlachta, bývalý šéf ÚOOZ
Robert Šlachta, bývalý šéf ÚOOZ | Foto: Economia

Nejvýraznější část své kariéry strávil Robert Šlachta coby ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Jeho řízení se ujal počátkem roku 2008 po Janu Kubicem. Šlachtovi bylo v té době necelých 37 let, ale už měl za sebou působení na vysokých místech v důležitých policejních složkách. Sloužil coby klíčový náměstek na Národní protidrogové centrále, jako zástupce kryl záda také řediteli Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.

Funkce ředitele ÚOOZ byla ale první, v níž neměl přímého nadřízeného. Šlo o jeho první skutečnou velitelskou funkci. "Když se ucházel o místo ředitele ÚOOZ, v rámci výběrového řízení jsem se ptal na jeho vztah k politice. Tehdy jasně řekl, že pokud ho někdo z politiků bude chtít ovlivnit, radši odejde od policie. Vím, že se toho držel," sdělil Aktuálně.cz předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek, který seděl ve výběrové komisi.

ÚOOZ přebíral Šlachta ve složité době. Spolu s jeho předchůdcem Kubicem odešla více než stovka policistů, útvar byl personálně vyprahlý. "Očekával jsem, že do ÚOOZ vnese nový styl práce, měl plnou podporu tehdejšího policejního prezidenta i mě," vzpomíná pro Aktuálně.cz Ivan Langer, který byl v té době ministrem vnitra. "Útvar byl hodně zanedbán z pohledu technického vybavení, zázemí i personálního," dodal s tím, že nástup měl Šlachta slibný.

Už tehdy byl mezi kolegy proslulý mimořádným nasazením, s nímž přistupoval k práci. Do úřadu přicházel mezi prvními, odcházel jako poslední. Nic jiného než život ve službě a přespávání na ubytovně neznal. "Jak dřel sám, vyžadoval to i od ostatních. On byl ale svobodný, bez rodiny a bez dětí," řekl Aktuálně.cz předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Ne každý měl sílu, aby Šlachtovu tempu stačil. Jeho nasazení i odrazovalo. "Měl jsem kolegu, který byl v ÚOOZ a raději se vrátil zpátky na okresní kriminálku. Ten zápřah a věčné spaní na ubytovně nezvládal, protože měl rodinu," zmínil Drexler. Bezmezná oddanost práci si podle předsedy nezávislých odborů Štěpánka nakonec vybere i svou negativní daň, bez ohledu na to, zda jde o Šlachtu, či jiného zapáleného policistu.

Život mezi službou a ubytovnou je na nic

"Protože máte jen práci, bydlíte na ubytovně a soukromé věci jsou někde úplně daleko. Zásadně to ovlivňuje život. To jsou věci, které potom člověku někdo těžko vrátí," míní Štěpánek, který svého času bydlel na policejní ubytovně na pražské Zbraslavi ve stejném patře jako Šlachta. "Takový způsob života mezi službou a ubytovnou je úplně k ničemu," dodává.

Bývalý náměstek na ministerstvu vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Hruška v této souvislosti před časem deníku Neovlivní.cz řekl, že Šlachtův životní rytmus se nutně musel podepsat i na jeho vidění světa. "Ta jeho izolace se nepochybně v jeho práci promítla. Dneska, když jsem na druhé straně, tak taky vidím, jak a v čem jsem se pletl. Když žijete s prominutím ve sračkách, pak se vám stane, že máte permanentně negativní pohled na svět."

Robert Šlachta své čerstvé rozhodnutí opustit státní službu přičítá i osobním důvodům. Z jeho vyjádření pro Aktuálně.cz vyplývá, že ho zmíněný životní styl po tolika letech skutečně mohl přemoct. "Víte, 17 let jsem žil na ubytovně, ať už to bylo u policie, nebo na celní správě. Žil jsem v autě, když jsem přejížděl. Domů (na Moravu) jsem jezdil pouze na víkendy," uvedl s tím, že tuto část svého života chtěl ukončit.

ÚOOZ pod vedením Roberta Šlachty s úřadem Iva Ištvana spolupracoval několikrát.
ÚOOZ pod vedením Roberta Šlachty s úřadem Iva Ištvana spolupracoval několikrát. | Foto: Vojtěch Marek

Do nejširšího povědomí veřejnosti vstoupil Robert Šlachta v červnu 2013. Tehdy více než 400 policistů zasahovalo na řadě míst republiky, došli si i na Úřad vlády. Začalo vyšetřování největší kauzy spojené s politikou, ÚOOZ rozkrýval zneužití Vojenského zpravodajství, údajné nelegální smlouvání o politické funkce či daňové úniky. V poutech skončilo pár poslanců i vedoucí sekretariátu tehdejšího premiéra Nečase Jana Nagyová. Vláda padla.

Akci ÚOOZ dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které stejně jako dnes řídí Ivo Ištvan. Pro Šlachtu má jen slova uznání. "Odchází skutečný profesionál. Plukovník Šlachta byl profesionál každým coulem ve všem, co dělal. V nasazení, v příkladu svým kolegům, ve vedení útvaru. Myslím, že to každý vidí," řekl Aktuálně.cz. Na Šlachtův spartánský styl života hledí s respektem, protože podle něj "ukazuje na jeho plnou oddanost policejní práci".

Podle Langera byl zásah na Úřadu vlády státní převrat

S ÚOOZ spolupracoval Ištvanův úřad opakovaně. Na podzim 2015 třeba společně spustili akci Vidkun, při níž si převzal obvinění z korupce tehdejší olomoucký hejtman Josef Rozbořil. "Žádná z kauz, kterou jsme dělali s ÚOOZ, nebyla intenzivnější nebo méně intenzivní než jiná. Všem kauzám byla věnována veškerá možná pozornost. Nasazení policistů a plukovníka Šlachty byla maximální," dodal Ištvan.

Exministr Langer vývoj ÚOOZ pod Šlachtovým vedením naopak hodnotí mimořádně ostře. Podle jeho soudu útvar rezignoval na boj s organizovaným zločinem, místo na obchod se zbraněmi, pančování alkoholu či násilnou trestnou činností se za každou cenu soustředil na politiky. Sám Langer má v tomto ohledu intenzivní zkušenost, v rámci kauzy Vidkun ho ÚOOZ předvedl k podání vysvětlení. Obvinění si však exministr nepřevzal.

"Když se podíváte na výstupy, zjistíte, že práce ÚOOZ byla definována tím, kolik oslavných článků se napíše," míní Langer. Podle něj se Šlachta v průběhu let velení útvaru přestal ohlížet na to, že se má zodpovídat nadřízeným. "Robert Šlachta pro mě představuje jedno z největších lidských a profesních zklamání v životě. Prokazuje, jak moc může proměnit člověka touha po moci a po slávě," dodal. Zásah na úřadu vlády pak označuje za "státní převrat".

Ačkoliv Šlachta Langera osobně nezmínil, podotkl, že kritiku své osoby vnímá. A že v některých případech ji dokonce vítá. "Jsem rád, že mě kritizují někteří, kteří mě kritizovali už dříve za to, že jsem si vždycky šel svou cestou. Na to jsem hrdý. Na některé působí jméno Šlachta jako červený hadr na býka, ale toho se nebojím," sdělil Aktuálně.cz. Sám ale připouští, že skutečné hodnocení jeho práce leží na jiných lidech, než je on sám.

U policie se rozhodl skončit ze dne na den, jako ředitel ÚOOZ i policista dosloužil 30. června 2016. Ze sboru ho vyhnala policejní reorganizace, při níž došlo ke splynutí dvou klíčových jednotek - "jeho" ÚOOZ a protikorupční policie. Šlachta se s touto změnou nesmířil. Vnímal ji jako účelovou, podle něj nebylo možné v nově vzniklé NCOZ dál rozkrývat nejzávažnější případy. Poslední tři roky sloužil u celní správy, kde se jeho působení završí na konci listopadu.

Policista ze zemědělské školy

Robert Šlachta (* 1971) se narodil v moravských Boskovicích, vystudoval střední zemědělskou školu. Dálkově pak absolvoval magisterský obor sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V následné službě u policie dosáhl hodnosti plukovníka.

Praxe u policie:

1990: nastoupil do služebního poměru (po střední škole se živil jako traktorista), působil jako řadový policista na obvodním oddělení Policie ČR v Pohořelicích na Břeclavsku

1992-1995: člen policejní zásahové jednotky v Brně

1995-1998: řadový policista v ÚOOZ

1998-2002: vedoucí oddělení ÚOOZ zaměřeného na boj s drogovou trestnou činností

1. července 2002 - 1. června 2004: vedoucí pobočky Národní protidrogové centrály (NPC) v Brně

1. června 2004 až 1. října 2007: zástupce ředitele NPC pro trestní řízení

1. října 2007 až 31. prosince 2007: zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování pro výkonné útvary

1. ledna 2008 až 30. června 2016: ředitel ÚOOZ

Praxe v Celní správě:

Od 22. srpna 2016: vrchní rada celního úřadu pro Pardubický kraj.

Od listopadu 2016: náměstek generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání.

Ostatní:

Pod jeho vedením vedl ÚOOZ řadu vyšetřování. Zabýval se mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Uskutečnil i zátah proti přívržencům krajní pravice. V květnu 2016 útvar obvinil po zásahu ve vnitřních strukturách policie tři lidi, podezřelé z neoprávněného předávání informací z trestních řízení.
O tom, že Šlachta zamířil před třemi roky mezi celníky, se spekulovalo dlouho, konkrétní nabídku dostal začátkem srpna 2016 od tehdejší náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové. Podle ní se spolupráce se zkušeným policistou nabízela kvůli rozšíření kompetencí Celní správy ČR při prošetřování trestných činů.
Nástup Šlachty k celníkům kritizovaly v roce 2016 opoziční strany kvůli údajně blízkému vztahu Šlachty s tehdejším ministrem financí (a nynějším premiérem) Andrejem Babišem (ANO), pod nějž celníci spadají. Babiš tehdy vazbu na kriminalistu vyloučil, celní správa ho podle něj oslovila kvůli jeho zkušenostem.
Jako šéf pátrací sekce generálního ředitelství Celní správy se třeba loni podílel na vyšetřování případu nelegálního nakládání se zvířaty, kdy celníci a policisté nalezli při domovních prohlídkách tělo čerstvě zastřeleného tygra, produkty z tygrů i kůže velkých šelem.
Letos celníci oznámili, že loni zaznamenali na Letišti Václava Havla zvýšený počet poštovních zásilek, které obsahovaly drogy. Podle Šlachty se tato trestná činnost proti roku 2015 téměř zdvojnásobila.

Zdroj: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy