800 milionů. Lékař spočítal cenu čárového kódu na receptu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
24. 7. 2014 11:00
Elektronický recept spolykal přinejmenším sedmkrát víc peněz, než stát přiznává. Ve skutečnosti přišel na 800 milionů korun.
Lékárna
Lékárna | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Elektronický recept spolykal přinejmenším sedmkrát víc peněz, než stát přiznává. Ve skutečnosti přišel na 800 milionů korun.

Částku, za jakou se podařilo během šesti let zprovoznit jen obyčejný čárový kód vytištěný na papíře, spočítal anesteziolog pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bruthans. Sumu vyčíslil ve své vědecké práci na téma elektronizace zdravotnictví v Česku.

"Náklady na elektronický recept byly skutečně daleko vyšší," říká vystudovaný lékař a ekonom.

Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-recept na starosti, sumu nerozporuje. Některé výdaje prý do částky nezapočítal, protože se z nich platí nejen provoz elektronického předepisování, ale také další činnosti. "Související nepřímé náklady jsou přiřaditelné k více zákonným agendám, které je ústav povinen zajišťovat," podotýká mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková.

Účelové krácení

Podle Bruthanse ale ústav nezahrnul do sumy všechno účelově. Úředníci v balíku peněz přiznali jen částky vynaložené na samotné pořízení a provoz centrálního úložiště elektronických receptů. Náklady, které vznikly kvůli tomu, že musí lékárny nahlásit každé vydané balení přípravku, už se v soupisu výdajů neobjevily.

"Tato funkce přitom s elektronickým receptem úzce souvisí," podotýká Bruthans. Lékový ústav takto podle něj vyčerpal více než 216 milionů korun.

Úředníci podle vědce současně opomíjejí, že mají s e-receptem výdaje i další lidé – především lékaři, lékárníci a soukromé firmy. "Systém není financován jen státem. Například pokud nutím uživatele použít elektronické certifikáty, musí si je každý z nich koupit, tím pádem je to přímý vynucený náklad uživatele," připomíná lékař.

Suma ještě nabobtná

Jen v oboru veřejného lékárenství podle něj pracuje na 5810 farmaceutů, v oboru nemocničního lékárenství jde o 174 lidí. V rámci lékařských oborů působí v Česku 37 661 lékařů a 7263 zubařů. "Jen na elektronický podpis proto padne 153 milionů korun," vyčísluje další náklady Bruthans. Dodavatelé informačních systémů zase museli elektronickému receptu přizpůsobit své produkty, a to zcela na své náklady.

Kdo je Jan Bruthans

Jan Bruthans je vystudovaný lékař a ekonom. Kromě toho, že pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici jako anesteziolog, studoval také informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V loňském roce pak obhájil doktorskou práci na téma nákladů a přínosů elektronického zdravotnictví na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své vědecké práci vyčíslil celkové náklady na zavedení a provozování systému elektronického receptu během jeho desetiletého životního cyklu. Opíral se přitom o informace, které mu poskytly úřady, lékaři, lékárníci i soukromé firmy. Spočítal také úspory, které mohly českému zdravotnickému systému vzniknout, pokud by úřady dokázaly elektronický recept se všemi jeho původně plánovanými funkcemi zprovoznit.

"Takže oficiálně jsou sice náklady na elektronický recept vyčíslovány v rozmezí mezi 75 a 100 miliony, podle mých výpočtů jde ale ve skutečnosti o 700 až 800 milionů," říká Bruthans.

Suma ke všemu není konečná. Je vztažená na desetiletý cyklus. Nejpozději po této době bude muset lékový ústav systém i technické vybavení znovu modernizovat. "Životnost počítačových systémů samozřejmě není neomezená," podotýká lékař.

Funkční e-recept mohl uspořit 8 miliard

Stovky milionů, které e-recept spolykal, přitom vyšly vniveč. Přínos projektu je mizivý. "Stále nabízí jen základní funkce – lékař může lék předepsat a lékárna vydat," připomíná Bruthans. Rozšířené funkce, které vedení resortu lidem slibovalo, nikdy lékový ústav nezprovoznil. "Brání tomu mimo jiné platná legislativa, konkrétně zákon na ochranu osobních údajů, a také špatně navržený systém elektronického receptu," doplňuje.

Lékárníci tak stále nemohou zkontrolovat, jestli se spolu pilulky, které pacient v dané době polyká, náhodou "neperou". Lékaři se zase marně těšili, že odloží tužku a papír – elektronický recept zůstal jen vytištěným čárovým kódem.

"Přitom pokud by se tyto rozšířené funkce zprovoznily, ušetřilo by české zdravotnictví spoustu peněz. Během zmíněného desetiletého cyklu by to bylo více než 8 miliard korun," upozorňuje Bruthans. Správně fungující elektronický recept by například zabránil zdravotním komplikacím, které má na svědomí vzájemné působení různých léků. Podle průzkumů, které v Česku průběžně provádí společnost InfoPharm, totiž užívá nevhodnou kombinaci léků až 120 tisíc lidí.

Zrušíme to, zavelel Němeček

Zabránit se mohlo také zbytečnému vydávání některých pilulek. Státní ústav pro kontrolu léčiv přišel loni se zjištěním, že mají Češi doma zhruba 550 tun prošlých nespotřebovaných přípravků za 2 až 3 miliardy korun – částečně kvůli tomu, že jim některé medikamenty předepsalo vícero doktorů. Pokud by fungovalo elektronické vydávání léků, systém by lékárníka na duplicity upozornil. 

Pacient by si navíc lépe ohlídal, kolik peněz už za své pilulky utratil. A lékárníci by ušetřili čas. "Dnes sedí u počítače a sázejí do něho data z papírových receptů pro pojišťovny. Grémium majitelů lékáren spočítalo, že pokud by to dělat nemuseli, ušetřili by asi 330 milionů korun za přesčasy," připomíná poslanec za TOP 09 a bojovník za povinný elektronický recept Jiří Skalický.

Jenomže šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček se naopak rozhodl projekt zastavit – právě kvůli příliš vysokým nákladům a mizivému výsledku. Povinný elektronický recept měl původně začít fungovat už od příštího roku. "Dáváme do vlády a do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení povinného elektronického receptu," řekl ministr zdravotnictví.

Kdyby fungoval, uživatele si najde

Projekt podle něj vznikl jen proto, aby mohl lékový ústav zadávat obří zakázky a vytvářet nákladné databáze. "Už jen povinnost předepisovat léky elektronicky vznikla prapodivně. Obsahoval ji přílepek k zákonu o léčivech. Ten se poslancům podařilo propašovat narychlo ve druhém čtení," vysvětluje Němeček.

Předešlá vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyhlásila kvůli e-receptu dokonce několik tendrů. Poslední se měl konat jen krátce poté, co zákonodárci loni odkývali, že bude elektronické předepisování léků povinné. Vítěz veřejné soutěže měl zajistit provoz e-receptu. Cena zakázky byla 120 milionů korun.

Jan Bruthans s ministrem Němečkem souhlasí. "Problém není samotná povinnost, ale spíše to, že elektronický recept sám o sobě nefunguje dobře. Kdyby fungoval, tak ho budou profesionálové používat i dobrovolně," uzavírá lékař.

Co je elektronický recept?

První země, ve které se v roce 1983 podařilo zprovoznit elektronický recept, bylo Švédsko. V současnosti se v této zemi vydává 70 procent všech léků právě elektronickou formou.

České ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo vybudovat systém pro elektronické recepty v roce 2007 - od tohoto roku počítá s elektronickým předepisováním medikamentů zákon o léčivech. Elektronický recept dostal na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zprovoznit ho měl do konce roku 2008.

Elektronický recept se měl dát poslat pacientovi mailem či textovou zprávou do mobilního telefonu. Tím, že by se na jednom místě shromažďovala veškerá data z elektronických receptů, měli mít pacienti přehled o všech svých spolykaných pilulkách a jejich cenách. Lékaři a lékárníci si zase měli mít možnost zkontrolovat, jestli si medikamenty "neprotiřečí" a nepředepisují se duplicitně.

Za celých šest let se ale podařilo zprovoznit jen obyčejný čárový kód.

Článek vyšel 24. července 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

Další zprávy