Praha – Tomu, že se děje něco zvláštního, nasvědčoval už obří dav před bezpečnostními rámy soudního areálu v Praze Na Mičánkách. A všichni poté mířili k největší jednací síni, kde soud začal projednávat případ muslimské studentky zdravotnické školy v Praze 10 Ayan Jamaal Ahmednuurové ze Somálska, jíž vedení školy podle jejích slov zakazovalo nošení muslimského šátku.
Ahmednuurová proto ze školy odešla. A nyní ji zažalovala a chce omluvu za nerovné zacházení. Škola se ale hájí tím, že dívka se ve skutečnosti studentkou ani nestala. A že nošení šátku je jen uměle vyvolaný problém.
"To tvrdí ona. Hypotézy, proč tomu tak bylo, máme. Ale nebudeme je říkat," uvedla ředitelka školy Ivanka Kohoutová poté, co soudkyně Daniela Čejková odročila jednání na polovinu ledna.
Přecpaná soudní síň
Původně se mělo líčení konat v malé jednací síni v prvním patře, ale kvůli očekávané účasti soud na poslední chvíli určil největší síň, která se zaplnila do posledního místa. Mezi účastníky byli totiž i lidé, které svolala iniciativa Naštvané matky, či několik desítek studentek zmíněné školy, které prý přišly podpořit ředitelku. V síni ale chyběla Ahmednuurová, ústřední postava procesu.
"Moje klientka byla nepřímo diskriminována v přístupu ke vzdělání z důvodu víry," začala číst žalobu Korbelová, zatímco se z řad diváků ozývá "to je kráva" a nesouhlasný hukot.
Ahmednuurová má v Česku azyl od roku 2011. Podle právničky Radky Korbelové uprchla ze Somálska především proto, že měla být proti své vůli provdána za člena ozbrojených milic. Před třemi lety se jako třiadvacetiletá přihlásila na střední zdravotnickou školu v Praze 10. A zpočátku se s ní prý dohodla, že bude mít šátek jen ve škole – při praxi bude chodit bez něj.
Jenže – jak tvrdí Ahmednuurová – vzápětí si ji a další spolužačku muslimského vyznání ředitelka předvolala a trvala na tom, aby v souladu se školním řádem ve škole přestaly šátek nosit. Když to dívky odmítly, ředitelka je vyzvala k odchodu ze školy.
Myslela, že Česko je tolerantní
Žalobu nakonec podala jen Ahmednuurová. "Myslela, že v zemi, která se nazývá demokratická a tolerantní, bude moci bez problémů žít a vykonávat práci, kterou si vybere. Toto jí zde ale bylo upřeno z důvodů, které nejsou dány zákonem," řekla Korbelová.
Advokátka poukázala i na úpravu v Evropě. "Nejvyšší správní soudy ve Velké Británii, Belgii, ale i dalších státech se už vyjádřily k tomu, že nepřijetí na školu nebo vyloučení kvůli víře je diskriminační," řekla a poukázala, že sportovní muslimské šátky jsou připuštěny i na olympijských hrách.
Kromě omluvy požaduje Ahmednuurová i odškodné. "Pouhá omluva nemůže stačit. Musí to být dostatečně odrazující pro podobné případy v budoucnu," uvedla Korbelová za hukotu soudní síně s tím, že požaduje symbolické odškodné šedesát tisíc korun.
Ahmednuurové se zastala i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která označila postup školy za diskriminační. Právě po jejím stanovisku se dívka rozhodla školu zažalovat.
Škola ale diskriminaci odmítá a označuje zprávu ombudsmanky za tendenční. Navíc tvrdí, že postup školy zpočátku viděla jako bezproblémový i Česká školní inspekce. "Ale pak po vydání zprávy ombudsmanky otočila," postěžoval si před soudem advokát školy Radek Suchý.
Škola poté vytáhla další argument – že se Jamaal vlastně nikdy studentkou nestala. Nedoložila totiž oprávněnost svého pobytu na území České republiky. "Nepředložila doklad o povolení k pobytu ani zápisový lístek pro vzdělání na střední škole. Došlo tak k pozbytí platnosti pro rozhodnutí o přijetí. Ředitelka projevila dobrou vůli, když jim dala prostor si to doplnit," řekl advokát na adresu Ahmednuurové a další muslimské studentky.
Asi jsem se přepsala
Před soudem vypovídala poté sama ředitelka školy Kohoutová. Podle ní Ahmednuurová mluvila velmi špatně česky. Ale protože měla velký zájem o studium, tak jí ho přece jen chtěli umožnit. Kohoutová sice přiznává, že oběma dívkám vydala potvrzení o přijetí ke studiu – ale prý jen proto, aby jim usnadnila komunikaci s úřady. A nebylo prý vlastně platné, protože nedoložily všechny dokumenty.
A poté, co ji k tomu opakovaně vyzvala, Ahmednuurová donesla žádost o ukončení studia, kde prý sama jako důvod uvedla "nošení pokrývky hlavy". "Jen jsem napsala, že beru na vědomí," řekla Kohoutová, která před soudem popřela, že by se s ní o nošení šátku bavila.
Její výpověď se ale výrazně liší od prohlášení, které podávala krátce po události. Tehdy například přiznávala, že o šátku jako důvodu ukončení studia s oběma dívkami mluvila. A stejně tak o nutnosti se přizpůsobit mluvila na adresu obou muslimských dívek v reportáži, kterou tehdy odvysílala Česká televize. "Už si na to nepamatuji," odpovídala před soudem Kohoutová.
"To jsem se asi přepsala," reagovala zas na upozornění, že o ní psala jako o bývalé studentce, byť tvrdí, že se studentkou nikdy nestala.
Rozkol u ochránce práv
A školy se zastává i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. "Podle mě se nestala žákyní školy, takže ta se diskriminace nemohla dopustit. To je známo od začátku, ale nikdo to nechce slyšet," říká, ač oficiální zpráva ombudsmanky Anny Šabatové zní právě opačně. "Já na to mám jiný názor. Rozhodující je ale její stanovisko," dodal.
Soudkyně Daniela Čejková poté proces odročila na polovinu ledna, kdy chce předvolat další svědky. A advokátka Korbelové zase po škole chce celý spis své klientky – je totiž přesvědčena, že všechna potřebná potvrzení Jamaal tehdy škole předložila.
Vrať se do Afriky!
O vzrušení před jednací síní se navíc na počátku jednání postarala místostarostka Strany zelených Monika Horáková, která přišla Somálku podpořit s šátkem přehozeným přes hlavu. A část ze shromážděných ji okamžitě považovala za Ahmednuurovou a začala na ni útočit a vyzývat ji, aby se vrátila do Afriky.
"Proč, já se tady narodila," divila se perfektní češtinou a na útočníky se usmívala. "Sundejte si ten šátek," opakovaně hlasitě vyzývala zhruba šedesátiletá žena. "Právě kvůli takovým lidem jako vy si ho nechám," reagovala Horáková klidným hlasem a i další útoky odrážela s klidem.
"V životě bych si vás nedovolila soudit, jak vypadáte, jak to děláte vy," reagovala na hlasité protesty, zatímco si chvílemi upravovala šátek, který měla volně přehozený přes hlavu a padal jí.
"To, že žijeme v Praze, v Evropě, znamená, že si můžeme nosit na hlavě co chceme. To je ta svoboda," vysvětlovala Horáková a poukazovala na to, že zdravotnictví má zcela jiné problémy než to, co nosí člověk na hlavě. "Jestli jste dobrá, nebo špatná zdravotní sestra, nezávisí na tom, co máte na hlavě," dodala.
