Praha - Už za necelých čtyřiadvacet hodin začnou volby do Senátu a krajských zastupitelstev, ale těsně před tím ukázal průzkum agentury STEM, že volbám do horní komory parlamentu nepřikládají voliči důležitost.

Tomu odpovídá i dlouhodobě nízká volební účast v senátních volbách.

Pracovníci STEMu se v prvním říjnovém týdnu dotázali 1245 respondentů starších 18 let. Stejně jako v předchozích letech, měli respondenti přiřadit jednotlivým volbám - sněmovním, senátním, krajským, komunálním a evropským - známku podle důležitosti.

Nepříznivý podíl nejvyšších známek je vidět u voleb do Evropského parlamentu a právě do Senátu. Jen 33, respektive 27 procent dotázaných jim přiřadilo známky 4 nebo 5. U ostatních se tato hranice pohybuje nad 50 procenty.

Přesto volby do Senátu od roku 2002, kdy STEM s těmito výzkumy začal, zaznamenávají pozvolné zvyšování subjektivní důležitosti. V listopadu 2002 byla průměrná známka 2,4 a nyní 2,74. Výrazně se také liší přístup k těmto volbám mezi stoupenci ODS a KSČM.

Sympatizanti nejsilnější vládní strany dávali v průměru známku 3,08. Voliči KSČM - tedy partaje, která v Senátu drží pouhá tři křesla - zvolili známku 2,49.