Praha - Odvolání Daniela Hermana z postu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přivedlo k práci zákonem zřízené instituce pozornost, které se do té doby netěšila. Třenice a hádky vyvolané změnami v jejím vedení napověděly, k čemu ústav disponující stopadesátimilionovým rozpočtem vlastně je.
A zároveň - jak důležitý pro demokratický vývoj Česka je i Archiv bezpečnostních složek (ABS). Jeho šéfka Zlatuše Kukánová má ve své funkci skončit na přání nové ředitelky ÚSTR Pavly Foglové už tento týden. "A další budou následovat," varuje v prvním obsáhlejším rozhovoru pro Aktuálně.cz, kde popisuje zevnitř, jak si po nástupu do úřadu počíná Foglová.
V rozhovoru zároveň osvětluje, proč je práce jejích kolegů klíčová a co na ní může vadit politikům.
Aktuálně.cz: Není náhodou gradující spor o ÚSTR spíše bojem o Archiv bezpečnostních složek, který je jeho součástí?
To nemohu posoudit. Jsem loajálním státním úředníkem, který se nikdy nenechal vtáhnout do politických půtek či hrátek. A ty se, bohužel, v posledních týdnech kolem našeho ústavu odehrávat začínají. ABS se na druhé straně - eufemisticky řečeno - podobá bedně s dynamitem. Schraňujeme zde velmi zajímavá, neřku-li výbušná témata a spisy z let 1938 až 1990. Tedy z období nacistické a komunistické totality.
A.cz: Zajímavá jsou ona témata zřejmě pro historiky. Pro koho ale mohou být výbušná?
V Česku stále žijí lidé, kteří nemají z nejrůznějších důvodů zájem, aby byly některé informace z minulosti zveřejněny. Význam a snad i výbušnost fondů ABS je dána nejen kvůli odškodňování hrdinů protikomunistického odboje, protože pouze u nás se můžeme dozvědět úplnou pravdu o jejich skutcích. Jen s pomocí našich fondů může také ministerstvo vnitra lustrovat státní úředníky, zda nespolupracovali s StB, nehovoře o naší spolupráci s Bezpečnostní informační službou při udělování bezpečnostních prověrek. Kromě toho s námi Kancelář prezidenta republiky konzultuje bezúhonnost lidí, jimž chce hlava státu udělit státní vyznamenání. Nerada bych, aby to vyznělo neskromně, ale ABS má pro tuto zemi nesporný význam, třebaže si asi většina lidí jeho existenci až dosud příliš či vůbec neuvědomovala.
A.cz: Odvolaný ředitel ÚSTR Daniel Herman mluví dokonce o politicích, jejichž blízcí či přátelé mohli kolaborovat či spolupracovat s nacisty či komunistickou tajnou policií.
To nemohou potvrdit ani vyvrátit. Zda to tak ale opravdu je, to ukáže budoucnost. A nemusí to trvat ani tak dlouho.
A.cz: Stačí se možná seznámit s historickou literaturou a svědectvími, aby bylo jasné, že rodiče konkrétních poslanců spolupracovali s nacisty a udávali gestapu. Nemluvě o kontaktech s StB. Ve vašem archivu lze například dohledat udání spisovatele Oty Filipa (prezident Václav Klaus ho loni vyznamenal medailí Za zásluhy) na své kamarády z vojny, jímž tím zcela zničil život.
Možná tuším, o kterých poslancích hovoříte, ale já tohle téma nemohu veřejně rozvíjet a vlastně ani nechci. Řeknu snad jen tolik: historici, ale i veřejnost mají právo vědět vše o tragických obdobích naší země, ale i příčinách těchto zlomů. Bez ohledu na to, zda to někomu je či není příjemné. Mimo jiné i proto, aby se v této zemi něco podobného už nikdy neopakovalo.
A.cz: Začínám chápat vaše přirovnání k "výbušnosti" témat, která schraňujete ve fondech ABS.
Já vlastně tímhle "minovým polem" kličkuji už dlouho. A jak se zdá, tak jsem už dokličkovala.
A.cz: Opravdu může hrozit, jak se obávají někteří historici, s výměnou managementu ÚSTR byť jen částečné uzavření fondů ABS?
I když nová paní ředitelka Pavla Foglová již oznámila, že počítá s mým odvoláním, tak doufám, že k podobnému kroku souhlas nedá. Po svém příchodu ale na druhé straně říkala, že odvolá jen některé vrcholné představitele ústavu a že nepočítá s žádnými dramatickými personálními změnami. Už ovšem odvolala Hermanova prvního náměstka Eduarda Stehlíka, kancléře Pavla Žáčka, oznámila odchod ekonomického náměstka Reného Schreiera, pak i můj... Jde tedy podle mě o kompletní výměnu "stráží", která bude podle všeho pokračovat a dotkne se i vedoucích odborných oddělení ústavu. Má víra, že Archiv bezpečnostních složek bude i nadále přístupný, se tedy pod tíhou těchto kroků může jevit poněkud naivní. Jenomže já vám v poměrech, které tu zavládly, nemohu dát jistotu, že to, co platí dnes - tedy i přístup badatelů ke všem dokumentům archivu -, bude platit i zítra.
A.cz: Jaké zavládly poměry na ÚSTR?
Tlačíte mě otázkami k ještě větší eskalaci atmosféry v ÚSTR. A tohle já nechci - přestože už paní ředitelka avizovala moje odvolání. To, co se tu v posledních týdnech ovšem děje, se pokusím popsat na lžích, které jsou o mně šířeny. Jestli mně na něčem záleží, tak na mé profesní odbornosti. Jsem tělem i duší archivář a velmi se mě dotýká zpochybňování mých odborných kvalit. Ředitelka Foglová o mně prohlásila, že jsem se stala šéfkou ABS přes to, že jsem nevyhrála výběrové řízení. To je ovšem ohromná lež. Já jsem ho v roce 2012 jednoznačně vyhrála. Na druhém místě jsem skončila v roce 2010 v předcházejícím výběru, který se navíc konal za zavřenými dveřmi. Mrzí mě, že musím pronést následující větu: Stávající ředitelka ÚSTR Pavla Foglová neví, o čem mluví. A zřejmě ne pouze v tomto případě.
Stále doufám, že lidé, kteří čistku v USTR a ABS spouštějí, si uvědomují zodpovědnost, jakou na sebe berou. Třeba vůči lidem z protikomunistického odboje. Ochromení archivu - k němuž doufám nedojde - by totiž významně zpomalilo jejich odškodňování. Takže by se ho mnozí odbojáři - a jedná se většinou o lidi kolem osmdesáti let - nemuseli už dožít.
A.cz: Mohou v ÚSTR a potažmo i v ABS zavládnout poměry jako třeba krátce po pádu totality, kdy archivy vojenské kontrarozvědky, které spadaly pod StB, byly brakovány, jak se to zrovna komu hodilo?
Nejsme v devadesátých letech, dnes už to možné není. Ať tu bude kdokoliv. Nikdy tu také nebyly živelně ničeny či poškozovány dokumenty, jak je nám v těchto dnech vyčítáno. Může se stát nicméně něco jiného…
A.cz: Co konkrétně?
Že některé části fondů ABS budou historikům, badatelům či veřejnosti znepřístupněny. Nově zvolená rada ústavu zvažuje novelu zákona o ÚSTR a ABS. Úprava některých paragrafů by pak mohla vést k tomu, že historikům - o veřejnosti ani nemluvě - by mohl být odepřen přístup k důležitým a citlivým dokumentům.
A.cz: Jako novináři je mi ale - s prominutím - fuk, jestli jsou důležité dokumenty o minulosti této země zničeny či zmizí v nepřístupných archivech. Zkrátka se k nim nedostanu...
Tomu rozumím. Ale jedno to samozřejmě není. Cenná svědectví, která fondy obsahují, přece jen už dnes nemohou zmizet z povrchu zemského. A někdy v budoucnu - pokud se stanou nedostupnými - opět zpřístupněny budou. Zatím to funguje tak, že za poplatek si můžete z naší badatelny odnést digitalizované dokumenty na disku domů a můžete - například jako novinář - nad tématem, které vás zajímá, bádat doma, aniž byste se k nám musel opakovaně vracet a sedět dlouhé hodiny v badatelně.
A.cz: Z vašeho chování i intonace hlasu mám dojem, že se vás blížící odvolání nijak zvlášť osobně nedotýká.
Máte pravdu. Nedotýká. Velmi by se mě naopak dotklo a profesně i poškodilo, pokud by mě odvolával respektovaný odborník - a tím nová ředitelka ÚSTR Foglová není. Setkala jsem se s ní vlastně jen jednou ve výtahu při jejím nástupu do ústavu. Zajímalo ji hlavně to, jak získat parkovací kartu - to byla její priorita. A pak už jsem s ní nemluvila. Prý na mě nemá čas. A její kroky vůči mně mne nemrzí i vzhledem k velmi zvláštním okolnostem, za jakých byla radou ÚSTR do ředitelského postu instalována. Z tohoto hlediska mě to opravdu nemrzí.
A.cz: Rada ÚSTR vám nicméně vyčítá problematickou digitalizaci archiválií, jejich poškozování a chaos v ABS.
Tak tohle se mě naopak velmi dotýká. Svůj kredit jsem si musela za třiatřicet let praxe tvrdě odpracovat, takže se budu profesně bránit. Nevylučuji tedy žalobu kvůli zjevným lžím, které jsou o mně šířeny. A pokud se jedná o tolikrát propíranou digitalizaci fondů ABS, tak lze velmi snadno zjistit, jak to ve skutečnosti je. Její kvalitě jsme vždy věnovali mimořádnou pozornost a akceptovali všechny připomínky odborníků ke zvýšení úrovně digitalizace. Ani o chaosu se nedá mluvit. Pracovali jsme vždy podle schválených plánů a požadavků oddělení ústavu.
A.cz: Tento týden končíte. Máte nějaké pracovní nabídky?
Zatím ne. V odborných kruzích jsem ale známou a ceněnou archivářkou. Snad tedy nějaké přijdou. A pokud ne, tak skončím v pětapadesáti na pracáku. Dnes jsou na tom lidé ale mnohem hůř. Nedělám z toho životní tragédii.
