Sebevražda je druhou nejčastější příčinou smrti mladých. Chystá se lepší prevence

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 9. 2019 14:04
Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti lidí od 15 do 24 let. Ročně si v zemi vezme život přes 1300 lidí, většina z nich má nějakou duševní chorobu. Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci. Lidé a zejména zdravotníci by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby," řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders.

Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. "Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou," dodal.

Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100 tisíc obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let.

Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. "Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita," dodal Anders.

Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět. U žen je nejčastější oběšení, následované otravou a skokem z výšky.

Zapojení praktických lékařů do prevence 

Česko se podle ministerstva na národní úrovni věnuje tématu sebevražd jako jedno z prvních ve střední a východní Evropě. Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030.

Do prevence by psychiatři chtěli zapojit také například praktické lékaře. Měli by se naučit rozpoznat varovné příznaky. "Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem," uvedl Andres.

Odborníci je proto chtějí vzdělávat. Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a jejich prevence by měla být součástí vzdělávání zdravotníků. Dostupné by také měly být služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče, určené pro člověka procházejícího krizí.

Roli hrají i média

Mezi další dílčí cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků, protože předávkování volně dostupnými léky je jednou z častých způsobů sebevraždy. Odborníci chtějí také analyzovat místa, kde se sebevraždy páchají, například na železnici. Například po úpravě Nuselského mostu v Praze tak, aby nebylo možné přelézat zábradlí, počet sebevražd obecně poklesl. Zaměří se také na vězení a psychiatrické nemocnice, kde se lidé pokoušejí zabít častěji.

Roli hrají podle odborníků také média. "Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu," doplnil Winkler. Neměla by také podle nich informovat o sebevraždách celebrit.

Průměrné počty sebevražd:

Roky Počet sebevražd Z toho žen
1950-1959 2207 668
1960-1969 2552 800
1970-1979 2483 742
1980-1989 2108 612
1990-1999 1787 445
2000-2009 1529 292
2010-2018 1471 267

Zdroj: ČSÚ

Podle dat Českého statistického úřadu byl nejnižší počet sebevražd v Česku v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800 tisíc případů. Na úterý připadá Světový den prevence sebevražd.

Kde hledat pomoc

Lidé, kteří mají psychické problémy, se mohou obrátit na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.

Každý může přemýšlet o tom, že si sáhne na život, muži ale nejsou schopni dostatečně mluvit o svých problémech, říká Nikita Poljakov z Aktuálně.cz. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy