Sebevražda je druhou nejčastější příčinou smrti mladých. Chystá se lepší prevence

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 9. 2019 14:04
Sebevražda je v Česku druhá nejčastější příčina smrti lidí od 15 do 24 let. Ročně si v zemi vezme život přes 1300 lidí, většina z nich má nějakou duševní chorobu. Ministerstvo zdravotnictví se zaměří na prevenci. Lidé a zejména zdravotníci by se měli naučit rozpoznat varovné příznaky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby," řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders.

Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. "Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou," dodal.

Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100 tisíc obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let.

Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. "Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita," dodal Anders.

Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět. U žen je nejčastější oběšení, následované otravou a skokem z výšky.

Zapojení praktických lékařů do prevence 

Česko se podle ministerstva na národní úrovni věnuje tématu sebevražd jako jedno z prvních ve střední a východní Evropě. Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030.

Do prevence by psychiatři chtěli zapojit také například praktické lékaře. Měli by se naučit rozpoznat varovné příznaky. "Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem," uvedl Andres.

Odborníci je proto chtějí vzdělávat. Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a jejich prevence by měla být součástí vzdělávání zdravotníků. Dostupné by také měly být služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče, určené pro člověka procházejícího krizí.

Roli hrají i média

Mezi další dílčí cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků, protože předávkování volně dostupnými léky je jednou z častých způsobů sebevraždy. Odborníci chtějí také analyzovat místa, kde se sebevraždy páchají, například na železnici. Například po úpravě Nuselského mostu v Praze tak, aby nebylo možné přelézat zábradlí, počet sebevražd obecně poklesl. Zaměří se také na vězení a psychiatrické nemocnice, kde se lidé pokoušejí zabít častěji.

Roli hrají podle odborníků také média. "Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu," doplnil Winkler. Neměla by také podle nich informovat o sebevraždách celebrit.

Průměrné počty sebevražd:

Roky Počet sebevražd Z toho žen
1950-1959 2207 668
1960-1969 2552 800
1970-1979 2483 742
1980-1989 2108 612
1990-1999 1787 445
2000-2009 1529 292
2010-2018 1471 267

Zdroj: ČSÚ

Podle dat Českého statistického úřadu byl nejnižší počet sebevražd v Česku v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800 tisíc případů. Na úterý připadá Světový den prevence sebevražd.

Kde hledat pomoc

Lidé, kteří mají psychické problémy, se mohou obrátit na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.

Každý může přemýšlet o tom, že si sáhne na život, muži ale nejsou schopni dostatečně mluvit o svých problémech, říká Nikita Poljakov z Aktuálně.cz. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy