"Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby," řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders.
Dá se jim proto předcházet a nemocné vyléčit. Sebevraždy se podle něj vyskytují u většiny psychiatrických diagnóz. Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. "Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou," dodal.
Se třemi až pěti sebevraždami denně se Česko podle člena výkonného výboru Reformy psychiatrické péče Petra Winklera řadí mezi země spíše s vyšší sebevražedností. Ve středním či vyšším riziku je asi 0,7 procenta populace. Na 100 tisíc obyvatel jsou nejohroženější muži nad 75 let.
Muži obecně páchají sebevraždy asi čtyřikrát častěji než ženy. Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. "Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita," dodal Anders.
Nejčastějším způsobem u mužů je oběšení, následované zastřelením, skokem z výšky, otravou a skokem před pohyblivý předmět. U žen je nejčastější oběšení, následované otravou a skokem z výšky.
Zapojení praktických lékařů do prevence
Česko se podle ministerstva na národní úrovni věnuje tématu sebevražd jako jedno z prvních ve střední a východní Evropě. Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030 je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030.
Do prevence by psychiatři chtěli zapojit také například praktické lékaře. Měli by se naučit rozpoznat varovné příznaky. "Ukazuje se, že řada lidí, kteří spáchají sebevraždu, několik týdnů nebo měsíců předem navštíví praktického lékaře s nějakým problémem," uvedl Andres.
Odborníci je proto chtějí vzdělávat. Problematika sebepoškozování, sebevražednosti a jejich prevence by měla být součástí vzdělávání zdravotníků. Dostupné by také měly být služby v oblasti duševního zdraví a sociální péče, určené pro člověka procházejícího krizí.
Roli hrají i média
Mezi další dílčí cíle patří podle Winklera například analýza způsobu výdeje léků, protože předávkování volně dostupnými léky je jednou z častých způsobů sebevraždy. Odborníci chtějí také analyzovat místa, kde se sebevraždy páchají, například na železnici. Například po úpravě Nuselského mostu v Praze tak, aby nebylo možné přelézat zábradlí, počet sebevražd obecně poklesl. Zaměří se také na vězení a psychiatrické nemocnice, kde se lidé pokoušejí zabít častěji.
Roli hrají podle odborníků také média. "Když ve Vídni zakázali informovat o sebevraždách v metru, tak jejich počet klesl na nulu," doplnil Winkler. Neměla by také podle nich informovat o sebevraždách celebrit.
Průměrné počty sebevražd:
| Roky | Počet sebevražd | Z toho žen |
| 1950-1959 | 2207 | 668 |
| 1960-1969 | 2552 | 800 |
| 1970-1979 | 2483 | 742 |
| 1980-1989 | 2108 | 612 |
| 1990-1999 | 1787 | 445 |
| 2000-2009 | 1529 | 292 |
| 2010-2018 | 1471 | 267 |
Zdroj: ČSÚ
Podle dat Českého statistického úřadu byl nejnižší počet sebevražd v Česku v letech 1995 a 1996. Míra úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel byla nejvyšší na přelomu 60. a 70. let, naopak nejnižší statistici zaznamenali v roce 2016, ze kterého jsou poslední údaje. Tehdy sebevražda tvořila čtvrtinu úmrtí z vnějších příčin.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí zveřejnila novou statistiku, podle níž každých 40 vteřin na světě někdo zemře vlastní rukou. Ročně je to asi 800 tisíc případů. Na úterý připadá Světový den prevence sebevražd.
Kde hledat pomoc
Lidé, kteří mají psychické problémy, se mohou obrátit na odborníky například na Lince důvěry 800 155 555 nebo v Centru krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop.
