Praha - Statisíce lidí obtěžuje nadměrný hluk z dopravy a stát podle nevládních organizací řeší tento závažný problém velmi liknavě. Proto si na něj sedm občanských sdružení stěžuje u Evropské komise. V tuto chvíli jim vadí, že ministerstvo zdravotnictví v termínu, který stanovil Brusel, nevypracovalo hlukové mapy Prahy, Brna, Ostravy a nejbližšího okolí nejvytíženějších silnic.
"Lhůta pro pořízení hlukových map vypršela k 30. červnu. Proto jsme se obrátili na Evropskou komisi se stížností. Slibujeme si od toho, že se příprava hlukových map a zejména navazujících plánů ke snižování hluku maximálně urychlí," řekl Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který stěžovatele zastupuje.
Ministerstvo zdravotnictví ale pochybení odmítlo. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Michael Vít uvedl, že Česko má termín až do konce roku. "To je termín, který bude stoprocentně dodržen," citovala Víta agentura ČTK.
Hluk a zdraví
JAK ŠKODÍ DECIBELY
- Už při mírném zvýšení hlukové zátěže reaguje organismus například zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, svalového napětí či rozvojem únavy.
- Při dlouhodobém působení urychluje hluk vznik civilizačních chorob, jako jsou infarkt, cukrovka či poruchy imunitního systému, nebo zhoršuje průběh těchto chorob.
- Prodlužuje se doba usínání a zhoršuje se kvalita spánku, což vede k únavě a snížené výkonnosti.
- Hluk působí i na psychiku, člověk je rozmrzelý, zhoršuje se soustředění, učení, tvůrčí schopnosti.
Ekologický právní servis má ovšem k dispozici oficiální dopis ministerstva zdravotnictví, v němž se píše, že tento úřad "má povinnost pořídit do 30. června 2007 strategické hlukové mapy pro okolí pozemních komunikací, po kterých projede více než 6 milionů vozidel za rok, železničních tratí, po kterých projede více než 60 tisíc vlaků za rok, v blízkosti hlavních letišť a pro aglomerace s více než 250 tisíci travele bydlícími obyvateli."
Lidé žalují úřady, chtějí klid
Ministerstvo zatím dokončilo jenom hlukovou mapu pro železnice. Tvrdí, že mírné zdržení neohrozí to nejdůležitější - přípravu plánů na protihluková opatření.
"Částečné nedodržení termínu 30. června v žádném případě neohrozí včasné zahájení prací na akčních plánech," řekl mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Dodal, že jedním z důvodů zdržení jsou například průtahy s výběrem zpracovatele hlukových map.
Hlavní hygienik Vít tvrdí, že Česko je v boji proti hluku v některých ohledech dál než Evropská unie. "Jestli někdo tvrdí, že jsme ohrozili zdraví občanů, tak je to nemysl," řekl podle ČTK.
I sami zdravotníci ovšem uznávají, že nadměrný hluk prokazatelně způsobuje zdravotní potíže. V některých městech, například v Praze už lidi podali na úřady žaloby. Chtějí klid.
"Jenom v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo přes 90 tisíc lidí. Nezdá se však, že by to odpovědné státní úřady nějak trápilo. Ostatně výjimka, která umožňuje provoz na pražských komunikacích, kde jsou překročeny limity, platí do roku 2016," řekla Eva Tylová, pražská zastupitelka za Stranu zelených a místopředsedkyně Společnosti pro trvale udržitelný život, které také připojilo svůj podpis pod stížnost Evropské komisi proti ministerstvu zdravotnictví.
"Není zájem, není vůle. Máme pocit, že jsme obtížný hmyz," postěžoval si Aleš Ohrablo z pražského sdružení EKO-Břevnov.
Hluku je moc, peněz zase málo
Státní Ředitelství silnic a dálnic, které se stará o dálnice a silnice I. třídy, uvedlo, že nedokáže sedm let starý zákon o ochraně veřejného zdraví naplnit, protože na protihluková opatření dostává málo peněz.
Ředitelství odhaduje, že na odstranění staré hlukové zátěže (z 95 procent výměna oken) bude podle platných hygienických limitů zapotřebí deset až patnáct miliard korun.
"Loni jsme přitom na tyto práce dostali 125 milionů," říká Horníček. To by znamenalo, že by některé domácnosti musely čekat na výměnu oken zhruba sto let.
Pražská zastupitelka Tylová má řešení: Dalo by se podle ní ušetřit na stavbách nových dálnic, které se podle ní staví dráž než v cizině, a ušetření peníze investovat právě do protihlukových opatření.
Podle Karla Horníčka z Ředitelství silnic a dálnic by se na protihlukových opatřeních měl finančně podílet i sám občan. Uvedl, že tak to funguje i v zemích Evropské unie, například ve Francii existují speciální regionální fondy.
