Praha – Většinu Evropy zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA zaskočilo. Avšak zatímco například němečtí politici hovořili po úterku o šoku, z Česka přes oceán mířila spíše opatrná, ale korektní prohlášení o potřebě spolupracovat. Vysloveně nadšeně pak přivítal newyorského magnáta prezident Miloš Zeman, který mu v osobním dopise dokonce napsal, že je mu ctí, když jej kritici nazývají českým Donaldem Trumpem.
Premiér Bohuslav Sobotka vydal oficiálně prohlášení, ve kterém mu tradičně pogratuloval a zmínil, že Američané se jeho zvolením rozhodli pro změnu a že i transatlantické vztahy nyní čeká nové období.
Na slavnostní večeři pražského Aspen Institutu ve čtvrtek svůj pohled na to, co by mohl nástup Trumpa znamenat, předseda ČSSD rozvedl. Například dal najevo obavu, s kým se bude 45. americký prezident v Evropě přátelit: “Chci věřit, že partnerem Donalda Trumpa v Evropě nebudou nacionalisté, kteří usilují o změnu Evropské unie a kteří se k němu nadšeně hlásí. Doufám, že bude podporovat myšlenku integrované a stabilní Evropy.”
Řada nacionalistů po celé Evropě totiž Trumpovo vítězství přivítala s nadšením. Byla to vzpruha pro Marine Le Penovou ve Francii, Nigela Farage v Británii, Geerta Wilderse v Nizozemí. V Česku slavil kromě Miloše Zemana také exprezident Václav Klaus, který výhru podnikatele označil částečně i za vítězství svého Institutu Václava Klause. Zřejmě kvůli sdíleným myšlenkám s Trumpem.
Sobotka zároveň připustil, že pro Evropany a jejich politiky bylo zvolení miliardáře překvapením, že většina lidí si zřejmě přála jiného kandidáta. On sám se před volbami vyhýbal tomu, jasně říct, koho by v Bílém domě preferoval, několikrát ale dal najevo, že by se mu líbila Hillary Clintonová. Mimochodem, přísně vzato si i více Američanů (tedy nejen Evropanů) přálo Clintonovou, která získala v absolutních číslech více hlasů, ale kvůli složitosti tamního volebního systému jí to na výhru nestačilo.
Například Andrej Babiš to řešil do poslední chvíle tím, že odmítal jak Clintonovou, tak Trumpa s argumenty, že ona je typická příslušnice establishmentu a on že nemá zrovna čistoskvoucí podnikatelskou historii. A proto opakoval, že jemu by se líbil jiný miliardář, který o kandidatuře uvažoval, ale pak z ní couvl – exstarosta New Yorku Michael Bloomberg.
Málokdo dnes ví, co se dá od Trumpa očekávat. V politice je to nováček, a navíc řadu výsostně republikánských názorů začal zastávat až pro potřeby volební kampaně. V minulosti se třeba opakovaně vyjádřil pro potraty nebo pro omezení držení zbraní v USA, před volbami ale úplně otočil.
V jedné věci s ním je ale prý Sobotka zajedno, a to v potřebě zvýšit výdaje evropských členů NATO na obranu. Podle závazků by každý z nich měl dávat na armádu aspoň dvě procenta HDP ročně, jenže to plní jen málokdo. Že Američany už nebaví financovat Evropě bezpečnost, není nic nového, hodně na to tlačil i Barack Obama, jen to dělal diplomatičtěji a méně nahlas než rozvášněný Trump.
“Posílení obrany Evropy už začalo v kontextu toho, co se odehrálo na východě Ukrajiny. Je to věc, ve které si rozumíme,” uvedl na večeři Aspen Institutu Bohuslav Sobotka. Příští rok půjde na obranu asi 1,1 procenta HDP v Česku, do roku 2020 to má být 1,4 procenta. Na hranici dvou procent by podle ministra obrany Martina Stropnického mohlo dojít kolem roku 2020.
Sobotka se na uzavřeném setkání opět jasně vyjádřil na podporu prozápadního směřování Česka, což je hlas, který od něj zaznívá často, ale obvykle právě když je v cizině nebo když mluví k omezenému množství lidí. Je to částečně dané tím, že uvnitř ČSSD proti němu stojí početná skupina, která preferuje vazby na Východ, a také sociálnědemokratičtí voliči nepatří mezi fanatické obdivovatele Ameriky.
“Izolacionismus není řešení, ani protekcionismus není řešení. Udržení dobrých vztahů mezi USA a Evropou je důležité a vždycky jsem se o to zasazoval,” zakončil český premiér svou přednášku.
