S osvoboditeli přišly i transporty do gulagů

Pavel Baroch
8. 5. 2007 0:00
Sovětští agenti odvlekli po válce desítky tisíc lidí

Praha - Sovětská armáda v roce 1945 nepřinesla svobodu všem. Za první vojenskou linií nastupovali okamžitě sovětští agenti, kteří zatýkali nepohodlné osoby a posílali je do gulagů. To, že zatčení byli českoslovenští občané nehrálo roli.

Přesné počty osob odvlečených do Sovětského svazu nejsou známy. "Šlo o desítky tisíc, ale stejně tak možná o méně nebo naopak o více obětí," píše Vladimír Bystrov v knize Únosy československých občanů do Sovětského svazu. Bystrov je předsedou sdružení Oni byli první, které shromažďuje údaje o odvlečených občanech.

Do Československa se později vrátil jen zlomek unesených lidí. "Obecně je zřejmé, že z těch, jejichž odvlečení nebo věznění máme evidováno a zaznamenáno, se podařilo přežít hrůzy sovětských táborů a vrátit se jen velice malé části," upozorňuje Bystrov.

Sovětší agenti

CO TO BYL "SMĚRŠ"

  • Speciální oddíly NKVD.
  • Název vznikl ze slov "směrť špionam" (smrt špionům).
  • Vznikly v roce 1942.
  • V SSSR mj. likvidovaly sovětské občany, kteří spolupracovali s Němci.
  • V osvobozených zemích směršovci vyhledávali a zatýkali nepřátele komunismu.
  • Oddíly zanikly v roce 1946.

Vina? Útěk z bolševického Ruska

Zvláštní sovětští agenti, takzvaní směršovci, se zaměřovali například na bývalé ruské občany, kteří se po bolševické revoluci v roce 1917 zapojili do "protirevolučních" skupin a poté emigrovali do Československa. 

Ve svém novém domově žili desítky let a obvykle měli československé občanství. Mezi zatčenými byli vysokoškolští profesoři, inženýři, vědci.

"Kupříkladu 13. května 1945 zadrželi a odvlekli z jeho bytu v centru Prahy ing. arch. Jurije Prokopenka. Do Československa přišel v roce 1921 a po vystudování Českého vysokého učení technického byl ve třicátých letech spoluprojektantem mnoha významných staveb. Od roku 1932 byl československým občanem. Podle očitých svědků zemřel v roce 1953 v sovětském táboře," píše Bystrov ve své knize.

Vladimíra Chýleckého zatkli směršovci jen týden poté, co byl propuštěn z pankrácké věznice, kam ho zavřelo gestapo za "nepřátelský postoj k Říši". Chýlecký se ještě "stihnul" zapojit do Pražského povstání, pak však putoval do SSSR. Měl štěstí, v květnu 1955 se vrátil do Prahy. 

Odvlečeny do SSSR bývaly dokonce i děti ruských emigrantů. Někteří z nich se sdružovali v organizacích, které se netajily svým úmyslem svrhnout sovětskou moc.

Záznam z jednání zástupce ministerstva zahraničí na ministerstvu vnitra
Záznam z jednání zástupce ministerstva zahraničí na ministerstvu vnitra | Foto: Únosy čs. občanů do SSSR

Zatčeni byli i Volyňáci, Češi a Slováci

Směršovci ovšem zatýkali například i volyňské Čechy, kteří se z Ukrajiny vrátili do země svých předků. V sovětských vězeních ovšem mnohdy skončili i "praví" Češi a Slováci.

Na nucených pracích skončil například Mikuláš Demo z malé slovenské vesnice Somotor-Nova Vieska, která byla osvobozena už na podzim 1944.

"Dne 15. listopadu 1944 jsem odešel jako civilní občan na 'maleňkuju rabotu'," napsal později v dopise Sekci odvlečených do SSSR při okresním výboru Konfederace politických vězňů v Prešově. Demo si myslel, že bude pomáhat opravovat rozbombardované mosty na Tise, místo toho skončil spolu s dalšími tisíci lidmi ve vlaku směřujícímu do Donbasu.

"Po příjezdu na místo nás ubylo (zemřelo vysílením a hladem) asi deset procent. Z naší obce z osmnácti chlapů se vrátilo deset a z nich dva krátce po návratu domů zemřeli," napsal Demo.

Úřady svým občanům nepomohly

Ačkoli mezi Československem a Sovětským svazem existovala už od května 1944 dohoda o tom, že na osvobozeném území přeberou veřejnou moc české úřady, Moskva se tímto ujednáním rozhodně nedržela. A Praha zase nedokázala plnění dohody vymoci a své občany ochránit.

Českoslovenští komunisté, kteří právě s podporou Moskvy pomalu přebírali moc, navíc ani neměli zájem si sovětské spojence znepřátelit.

"Veškerá problematika únosů československých občanů sovětskými orgány byla tak svedena na úroveň pouze formálně administrativního zúřadování, které navíc bylo stále více torpédováno přitakáváním některých československých politických sil sovětské represi," poznamenal ve své knize Vladimír Bystrov.

Nepomohly ani dopisy, které psali sousedé či kolegové z práce českým úřadům i prezidentovi Edvardu Benešovi.

"Podepsaní obyvatelé Prahy-Hanspaulky tímto stvrzují, že znají pana Dr. Vladimíra Klonova již po dobu 10 let. Během této doby jmenovaný se choval naprosto spolehlivě po stránce národní a sociální. Jeho slovanské a vlastenecké ruské cítění bylo nám při osobním styku s ním naprosto zjevné," stojí v dopise, který v červenci 1945 podepsalo bezmála třicet Pražanů.

Dopis pracovníků firmy Le Carbone ve Staré Boleslavi prezidentu Edvardu Benešovi se žádostí o vydání RNDr. Jurije Gorocholinského
Dopis pracovníků firmy Le Carbone ve Staré Boleslavi prezidentu Edvardu Benešovi se žádostí o vydání RNDr. Jurije Gorocholinského | Foto: Únosy čs. občanů do SSSR

Měli jsme se tam skvěle!

První větší skupina odvlečených československých občanů se zřejmě vrátila až v roce 1953. Cesta zpět byla mnohdy velmi komplikovaná a provázely ji zmatky a nedorozumění. Seznamy vracejících se lidí se do poslední chvíle upravovaly.

Československé úřady byly repatriací podle Vladimíra Bystrova ze sdružení Oni byli první zpočátku zcela zaskočeny. Proto první skupinu navrátilců ze sovětských gulagů převzaly až po pěti měsících.

Ti, co měli to štěstí, a dožili se návratu, moc dobře věděli, jak mají o sovětských pracovních táborech hovořit - jako o nebi na zemi.

"Chválili a s hrdostí vyprávěli, že mohli pracovat 'po speciálnosti' - podle povolání. Dva inženýři technici Jaremýn a Barath pracovali na projektech a stavěli závody a domy, lékař Morozov pracoval v nemocnici, mnoho jezdilo s traktory, nákladními auty, nástrojař Micka jezdil na lokomotivě," cituje Bystrov zprávu pro vedení KSČ.

"Někteří pracovali jako zástupci mistrů v závodech a dolech a vyprávěli, že za podané zlepšovací návrhy dostávali pochvaly a odměny," uvádí oficiální zpráva. O tom, že o mnohých odvlečených chybí jakákoli informace, se nezmínila.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Dálnici D10 uzavřela u Mladé Boleslavi nehoda kamionu

Dálnici D10 ve směru na Prahu uzavřela u Mladé Boleslavi nehoda kamionu, který se převrátil na bok. Část návěsu zasahuje také do jízdního pásu v druhém směru, kde je provoz sveden do jednoho jízdního pruhu. Při nehodě se nákladnímu autu prorazila nádrž a unikala nafta, řekla mluvčí středočeských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Michaely Novákové se kolize obešla bez zranění.

Policisté na místo vyjeli ve 13:30, kamion měl podle polského řidiče technickou závadu. Po nehodě zůstal ležet na středových svodidlech. Podle Novákové byl v podvečer provoz na Prahu jedním pruhem obnoven zhruba na čtvrt hodiny, aby mohla odjet část čekajících aut. "Ale už je to zase zavřené," uvedla mluvčí kolem 18:00.

Další zprávy