Řvali a nemohli ven, popisují lidé tragédii u Studénky

veš, gra
8. 8. 2008 19:22
Část cestujících dorazila odpoledne do Prahy
"Bylo to hrozné," říká o nehodě paní Alena (vlevo). Přesto pomoc přítomné psycholožky na nádraží nevyužila a odešla rychle se synem z nádraží. Vlakem už se prý bojí jezdit.
"Bylo to hrozné," říká o nehodě paní Alena (vlevo). Přesto pomoc přítomné psycholožky na nádraží nevyužila a odešla rychle se synem z nádraží. Vlakem už se prý bojí jezdit. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Měla to být cesta vlakem jako každá jiná. U Studénky na Novojičínsku se ovšem změnila v drama.

Těsně před projíždějícím mezistátním rychlíkem EuroCity se tam zřítil opravovaný most. Zemřelo sedm lidí, desítky dalších jsou zraněny.

Ti, kterým se nic nestalo, dorazili odpoledne na pražské holešovické nádraží.

Z pendolina, které do metropole přijelo před sedmnáctou hodinou, vystupovali vyděšení lidé, ale na druhou stranu vděční osudu, že jedno z nejtragičtějších železničních neštěstí posledních let přežili.

Vlak byl plný mladých lidí. Mezi nimi byl i osmnáctiletý Honza, který mířil z Ostravy do Prahy na koncert své oblíbené metalové kapely Iron Maiden.

Když dopoledne nasedal do vlaku, netušil, jaký osud ho potká a jaké bude mít štěstí, že katastrofu přežije. Dnešek totiž mohl být jeho posledním.

"Byla to strašná katastrofa, měli jsme hrozné štěstí, byli jsme ve vagonu hned těsně za tím sešrotovaným," popisuje dramatické okamžiky.

Na místě podle něj zavládla panika, všude byl prach a křik. "Po nehodě nám řekli, ať si nastoupíme do náhradního autobusu. Bylo o nás postaráno," uzavřel své vyprávění.

Podobné štěstí měl i Michal z Ostravy. Když v Praze vystoupil z vlaku, stále na sobě měl zakrvácené tričko. "Jel jsem si s bratrem užít zábavu do Prahy. To, co se stalo u Studénky, bylo příšerné. Nejhorší bylo slyšet, jak lidé brečeli, jak ztráceli své blízké," prozrazuje své pocity.

Společně s kamarády seděli v zadním voze. "Když jsme viděli, co se děje, šli jsme s kamarády pomoci. Vytahovali jsme lidi, kteří byli zaklínění za sedačkami a nemohli ven. Lidé řvali, všude bylo spousta krve," popisuje děsivé zážitky.

Hrůzostrašné pocity zažíval čtyřicetiletý muž, který čekal na svoji maminku. Ta měla přijet vlakem, ale na nástupišti na ni vyhlížel marně. Asi šedesátiletá žena totiž vystoupila a šla do vestibulu, zatímco on byl na nástupišti. Polily ho pocity hrůzy, že matka, která ho měla přijet navštívit, nehodu nepřežila.

Nakonec si maminku nechal vyvolat rozhlasem, stále se ale nehlásila. Až po chvíli na sebe narazili v podchodu. "Mami, tak rád tě vidím," vykřikl. Následovalo dojemné objetí.

Paní Alena byla v šoku. "Bylo to hrozné. Mysleli jsme si, že vlak snad vybouchnul. Ještěže jsem seděla ve čtvrtém vagonu, ten před námi to úplně zdemolovalo," vzlykala žena, která si je jistá, že hodně dlouhou dobu do vlaku nenastoupí.

Čtěte také:

 

Právě se děje

Další zprávy