Bezpečnostní prověrka trojice případných zájemců má doložit, zda jejich projekt neskýtá pro český stát rizika. O veřejnou zakázku na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech se chtějí ucházet firmy ze Spojených států, Francie a Jižní Koreje. Dotazník sestavila pracovní skupina při ministerstvu vnitra, jeho konečná podoba vzešla z diskuse mezi vedením resortu a ministerstvem průmyslu a obchodu.
O znění dotazníku se diskutovalo na posledním jednání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, jejž tvoří zástupci vlády, sněmovny a průmyslu. Smyslem výboru je dohodnout základní parametry soutěže tak, aby byly přijatelné i pro vládu vzešlou z podzimních voleb. Právě příští kabinet bude zakázku vyhlašovat. Deník Aktuálně.cz získal zvukový záznam ze zmíněného zasedání.
"Jeden okruh otázek se týká sankcí v posledních 10 letech. Jde o to, zjistit, zda potenciální vztahy uchazečů se státem nebo investorem nejsou zatíženy sankčními rozhodnutími," popsal první oblast otázek vedoucí jednoho z oddělení ministerstva vnitra, který na posledním jednáním výboru 29. dubna zastupoval šéfa resortu Jana Hamáčka (protože jde o úředníka, redakce neuvádí jeho jméno, pozn. aut.)
Zpravodajci, stát a klíčové osoby
Dotazník má objasnit i případné propojení uchazeče s politikou mateřského státu, aby bylo možné posoudit jeho nezávislost. Dále se bude zjišťovat bezpečnostní hledisko kandidáty již vybudovaných jaderných projektů. Budou muset také popsat standardy uplatňované v boji proti korupci. Zájemci rovněž vyjmenují všechny služby, jež jsou připravené Česku v souvislosti s projektem poskytnout.
"Dále je potřeba zjistit, jak je upravena spolupráce s bezpečnostními, zpravodajskými a jinými bezpečnostními orgány země uchazeče. Pak je tam oblast vazby osob v klíčových pozicích uchazeče na státní orgány. Není vyloučené, že tyto osoby mají formální nebo neformální vazby na státní orgány, což může mít vliv na chování uchazečů," uzavřel ministerský úředník.
Výše popsané okruhy odráží potřeby ministerstva vnitra, svou sadu dotazů připravilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. Za vnitro vypracovala otázky pracovní skupina, v niž jsou zástupci resortu Jana Hamáčka, všech tří zdejších tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstva zahraničí.
Jak potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, dotazník ještě nebyl odeslaný. ČEZ je vedle své dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II a vlády hlavní stranou projektu. "V tuto chvíli společně s ministerstvem průmyslu a obchodu finalizujeme znění dotazníku v anglickém jazyce tak, aby mohl být rozeslán uchazečům," řekla k tomu Aktuálně.cz mluvčí vnitra Hana Malá. Dotazník poté firmám rozešle ČEZ.
Nesouhlas tajných služeb
Aktuálně.cz už dříve upozornilo, že z dotazníku vypadla úvodní část. Pracovní skupina vnitra na ní přitom trvala. Z průvodních slov plynulo, že dotazník respektuje dvojici usnesení vlády z loňského roku. Ta na doporučení tajných služeb definovala bezpečnostní zájmy státu. Do soutěže by podle nich neměly zasáhnout Rusko a Čína. Záznam z jednání výboru dokládá, jak k vypuštění úvodní části došlo.
"Byl tam nesouhlas ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, aby tam ta úvodní část byla. Na to byla pracovní skupina dotázána, s vypuštěním této části nesouhlasila. Ale po následném jednání ministrů vnitra a ministra průmyslu a obchodu bylo rozhodnuto jinak," popsal průběh zmíněný úředník z resortu vnitra.
Samotné otázky se neměnily. Přesto bylo pro skupinu při vnitru důležité, aby úvodní část definovala bezpečnostní rámec dotazníku. "Proč bychom účastníkům tendru posílali nějaký komentář? Odejde pouze dotazník s otázkami, na které chceme odpovědi," řekl Aktuálně.cz už dříve ministr vnitra Hamáček. Úvod nechal vyřadit po konzultaci s šéfem resortu průmyslu Karlem Havlíčkem.
Stanjura: Hamáček ohrožuje projekt
"První část byla v dotazníku v době, kdy tam byl ještě Rosatom," vysvětlil na výboru Havlíček důvod, proč už není nutný. Vláda původně počítala s tím, že do bezpečnostního posouzení zařadí i ruský státní koncern. Po zveřejnění informací o zapojení ruské vojenské rozvědky do exploze muničních skladů ve Vrběticích rozhodla, že Rosatom dotazník neobdrží.
Na výboru vyvolala informace o vyřazení úvodní části dotazníku výrazné emoce. Ostrý nesouhlas vyslovili zástupci opozice. "Já řeknu ministrovi vnitra, až ho potkám, že tím ohrožuje projekt a snižuje důvěru všech, že ten projekt bude úspěšně realizovaný," řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Obdobně mluvil i předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek.
"Jestliže je tady doporučení, které vychází z bezpečnostní komunity, a poté dojde k politické úpravě toho znění, tak to považuji, a řeknu to velmi šetrně, za krajně nešťastné. V ten moment se to stává součástí nikoliv bezpečnostního, ale politického rozhodnutí. Tohle jsou přesně ty pasti, kdy mám pocit, že to je spíš o politické hře než o férovém jednání," prohlásil Bartošek.
Bezpečnostní dotazník ze zákulisí
Na výboru vyvstala otázka, zda je dotazník ještě potřebný. Jak vyplynulo i ze slov ministra Havlíčka, připravoval se především kvůli Rosatomu. S ním se už nepočítá. Dotazy tak budou zodpovídat spojenecké a demokratické země. Zástupci ČEZ s nimi už přitom dva roky jednají. Předběžné šetření navíc provedly tajné služby, jejichž záměry se promítly do dvou vládních usnesení.
Podle opozice proto není důvod, aby k bezpečnostnímu šetření vůbec došlo. Naopak by uvítala rovnou vyhlášení soutěže. "Tenhle postup směřuje k dalšímu skluzu v harmonogramu. Můj návrh je, abychom to spustili co nejrychleji," poznamenal šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stejné argumenty vznesla i poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
Je Rosatom opravdu ze hry? Není
Vedle nepřizvání Rosatomu do bezpečnostního posouzení ujišťoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček o jeho neúčasti v tendru několika pojistkami v zadávací dokumentaci. "Bezpečnostní posouzení je nezbytnou podmínkou pro to, aby se potenciální uchazeč mohl ucházet o finále, aby byl pozván do tendru," řekl.
Zadávací dokumentaci obdrží uchazeči s dotazníkem. Jenže celá dosavadní fáze projektu je nezávazná, včetně průběžné podoby zadávací dokumentace. Finální bude až ve chvíli, kdy se soutěž vyhlásí. Podoba finální dokumentace v tuto chvíli není jasná. Vůbec nemusí být totožná se stávající.
Ministři vnitra a průmyslu se navíc neshodli, zda už se do dokumentace zapracovaly podmínky přijaté vládou na doporučení tajných služeb. Kabinet navíc dosud oficiální deklaraci o nepozvání Rosatomu do soutěže neučinil. Žádné usnesení v tomto ohledu nepřijal. Jistota o (ne)účasti Rosatomu bude až ve chvíli, koho ČEZ, na pokyn nové vlády, do soutěže skutečně pozve.
Ministr Havlíček oponoval, že bezpečnostní posouzení přinese důležité poznatky. Umožní prý s uchazeči podrobnější diskusi. "Poskytne celou řadu cenných informací spojených s jadernou bezpečností, kybernetického charakteru a s geopolitickou bezpečností. Abychom mohli u uchazečů relevantně rozhodnout, jestli půjde do tendru, nebo ne, včetně konsorcií."
Dotazník vznikl bez široké dohody. Před dubnovým termínem se sešel výbor naposledy v prosinci, o dotazníku tam nepadlo ani slovo. Ministerstvo průmyslu a obchodu o něm informovalo v tiskové zprávě v druhé půli března. Ve stejné době se potichu udála další změna. Aktuálně.cz tehdy upozornilo, že v zadávací dokumentaci se objevila možnost vstoupit do soutěže prostřednictvím licence.
Licence ne kvůli Rosatomu, ale kvůli Západu
Uchazeč nemusí být vlastník know-how, technologií a autorských práv k projektu, získal by je prostřednictvím licence od jiného zájemce. Podle kritiků by tímto způsobem mohl o zakázku soutěžit právě ruský Rosatom. Na dubnovém výboru ředitel ČEZ Daniel Beneš k překvapení opozice vysvětlil, že licence je třeba kvůli západním uchazečům a Jižní Koreji.
"My nevíme, jestli francouzská EDF má licenci na elektrárnu sama, nebo ji má ve spojení s Framatomem. U Westinghouse nevíme, jestli tam nebudou mít část licenčních práv od Siemens. Na Korejském poloostrově mají svůj řídicí systém, ale když šli do Spojených arabských emirátů, po dohodě s Američany to udělali jinak. Když to tam nedáme jako možnost, tak se nám může stát, že nedostaneme tři nabídky," řekl Daniel Beneš.
Poslankyně Langšádlová podotkla, že tyto informace už měl mít ČEZ za poslední dva roky průběžného jednání k dispozici. Beneše kvůli tomu zkritizovala. "Vy nevíte základní věc, jestli dodavatel umí dodat kompletní nabídku, nebo bude muset mít na nějakou část licenci? Pro mě je šokující, že to nevíte, že jste se jich ještě nezeptali, přestože s nimi jednáte. To je přece elementární věc."
Jeden z dalších zástupců ČEZ se snažil objasnit, co vedlo k zapracování licence do dokumentace. Podle něj nešlo o nic náhlého. "Dokumentace má více než pět tisíc stránek, je neustále revidovaná právníky. Bylo to technické upřesnění, které vzniklo už před koncem roku. V rámci týmu se mu nepřikládala žádná váha." Beneš přitom jasně řekl, že pro obdržení nabídek je vyjasnění licence zásadní.
Není to standardní, říká Drábová
Další změna projektu se odehrála v jeho načasování. Na lednovém jednání premiéra s předsedy poslaneckých stran se uzavřela dohoda, že uchazeči budou mít čas na podání celistvé nabídky jeden rok od pozvání do tendru. Dubnový výbor tento závazek porušil. Uchazeči by měli vyplnit bezpečnostní dotazník do konce listopadu. Až nová vláda na jeho základě soutěž vyhlásí, na úvodní nabídku bude půl roku.
"Jedeme podle mezinárodních standardů Mezinárodní atomové agentury. Pracujeme s dvoukolovým nabízením. S první nabídkou, pak vyjednávání o té nabídce a pak s finální nabídkou," přiblížil šéf ČEZ Beneš. Podle jeho představ by pozvaní uchazeči mohli úvodní nabídku předložit příští léto a finální nabídku v září 2023.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je také součástí výboru, však Aktuálně.cz řekla, že standardy Mezinárodní atomové agentury tak jasné nejsou. "Není to běžná praxe. Agentura to ve svých materiálech zmiňuje jako možnost, nic víc, nic míň. Mně se to zdá překombinované. Kdybych to dělala já, tak bych jim dala patřičnou lhůtu pro zpracování komplexní nabídky a z nich vybrala."
12 staveb v Dukovanech a 48 instancí
Obdobně se pro Aktuálně.cz vyjádřil i bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Narážel na to, že za půl roku nelze žádnou nabídku vypracovat odpovídajícím způsobem. Podle něj se měl uchazečům poskytnout celý rok na sestavení řádné nabídky. Stávající plán ministra průmyslu Havlíčka a ČEZ považuje za nestandardní.
"Dvanáct měsíců je z hlediska zájmu českých firem zcela nezbytných, aby stihly dojednat vyvážené obchodní podmínky své dodavatelské účasti s uchazečem. Tato lhůta je také zcela nezbytná proto, aby uchazeči byli schopni seznámit se s podmínkami řízení k udělení stavebního povolení," sdělil už dříve Aktuálně.cz Míl. Povolovací proces na 12 staveb v rámci dobudování Dukovan zahrnuje 48 úředních instancí.
Dostavba Dukovan si podle expertů vyžádá 200 miliard korun a víc. Ministr Havlíček upozornil, že stát je ochotný pokrýt všechny náklady. Nicméně dubnový výbor zavázal vládu, aby připravila scénáře financování zahrnující i společnost ČEZ. Varianty jsou třeba pěti-, deseti- či 30procentní podíl ČEZ. Podle Havlíčka by se mohla smlouva s vybraným dodavatelem podepsat v roce 2024.
