"Staří zbrojnoši" Zeman s Klausem vzpomínali na minulost

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 11. 2014 20:38
Zákrok komunistické policie před 25 lety na pražské Národní třídě nebyl podle Zemana "nestandardním masakrem", byla to jedna z mnoha tehdejších demonstrací.
Exprezident a prezident dnes debatovali v pražském paláci Žofín o euru, bankách i revoluci v roce 1989.
Exprezident a prezident dnes debatovali v pražském paláci Žofín o euru, bankách i revoluci v roce 1989. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Revoluci v roce 1989 vyvolala nepravdivá zpráva o smrti studenta Martina Šmída, ne zákrok Sboru národní bezpečnosti (SNB) na Národní třídě, řekl prezident Miloš Zeman při dnešní debatě se svým předchůdcem ve funkci Václavem Klausem. Zákrok tehdejší policie nebyl podle Zemana "nestandardním masakrem" a byla to jedna z mnoha tehdejších demonstrací.

Zeman s Klausem debatovali v pražském paláci Žofín při příležitosti 25 výročí od listopadových událostí roku 1989. Mluvili především o ekonomických tématech, která se týkala rozhodnutí vlád, kterým v minulosti jako premiéři předsedali, i o budoucnosti zavedení eura.

Debata se nesla v přátelském duchu, oba aktéři si ale neodpustili mnoho vzájemných lehkých rýpnutí. "Jsme dva staří zbrojnoši, kteří vzpomínají na minulost," poznamenal během debaty Zeman.

Podobná debata se uskutečnila tento týden již ve čtvrtek, v ní se Klaus se Zemanem shodli, že polistopadová transformace ekonomiky a společnosti byla úspěšná.

Zeman jako "poslední Mohykán"

Jedním z témat, která dnes současný a bývalý prezident probírali, byla například privatizace bank, kupónová privatizace nebo oslabování koruny Českou národní bankou (ČNB). To odmítli Klaus i Zeman, který při této příležitosti poznamenal, že pokud bude jmenovat členy ČNB on, současné vedení svá místo znovu neobhájí. Možnost, že jmenování vedení ČNB záleží pouze na jednom člověku, zkritizoval Klaus. Podle něj bylo toto rozhodnutí "nesmyslem", který požadoval Václav Havel.

Oproti minulým týdnům, kdy Klaus často Havla kritizoval, dnes jeho jméno zmiňováno vůbec nebylo. Pouze Zeman ve své úvodní řeči označil Občanské fórum za amorfní hybrid, po kterém následoval návrat ke standardnímu systému politických stran.

Jedním z dnešních témat bylo i zavedení eura. Zemana Klaus označil za "posledního Mohykána", který tuto měnu obhajuje. Jiného člověka, který by euro hájil, prý nezná. Klaus zopakoval, že přijetí eura odmítá. Naopak Zeman se eura zastal. Česko podle něj do eurozóny nevstoupí dříve než za pět let. Eurozóna by se podle něj měla přestat být charitativním spolkem, poznamenal ale, že věří v její pozitivní vývoj.

Oba prezidenti se neshodli také na tématu privatizace bank, kterou uskutečnila sociálně demokratická vláda Zemana. Klaus zopakoval, že banky, především IPB, byly prodány velmi lacino, což označil za neobhajitelné. Zeman oponoval, že i díky tomu má Česko v současné době jeden z nejdravějších bankovních systémů v Evropě.

Zeman na otázku z publika také zavzpomínal na 17. listopad 1989. Lidé, kteří na tehdejší demonstraci nebyli, podle něj na ni vzpomínají jako na "krvavou řež".

"Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel 'obušky k nasazení připravit', tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli," řekl Zeman. "Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z 'x' demonstrací," dodal.

Skutečnou revoluci podle něj nastartovala až nepravdivá zpráva o smrti studenta Šmída, která v lidech vyvolala pozdvižení, protože přišla právě na výročí 17. listopadu 1939.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 51 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy