Privatizace uspěla, říká Zeman. Kožený nekradl, dodává Klaus

Tereza Holanová Tereza Holanová
13. 11. 2014 17:16
Miloš Zeman, Václav Klaus a Vladimír Dlouhý hodnotili 25 let svobodného podnikání v České republice.
Václav Klaus a Miloš Zeman. Ilustrační foto
Václav Klaus a Miloš Zeman. Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Privatizace v Česku byla přes všechny chyby, které někteří lidé trochu zatlačují do pozadí, úspěch. Uvedl to prezident republiky Miloš Zeman na konferenci nazvané 25 let svobodného podnikání, pořádané Hospodářskou komorou ČR.

"Uvědomme si, že za těch 25 let se mnohé změnilo k pozitivnímu. Jdeme po stoupající cestě, byť jsou tam občas kameny, tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala, ale ta cesta je úspěšná," řekl Zeman.

Odmítá přitom pohledy, podle nichž během transformace bylo vše dobře, nebo naopak úplně špatně. "Nedávno Tomáš Ježek (ekonom, jeden z "otců privatizace" - pozn. red.) v televizi prohlásil, že když dělal privatizaci on, bylo to za jedna, ale když přišli další ekonomové, bylo to za čtyři minus. Tak ostré polemiky bych se já nikdy neodvážil," zdůraznil Zeman.

Kradl Kožený, nebo ne?

Hlavním problémem české privatizace byla podle Zemana nedostatečná regulace, zvláště investičních fondů, které se účastnily druhé vlny kupónové privatizace.

"My pravicového myšlení jsme od počátků důvěřovali člověku – že bude dobře, když ho necháme samotného, aby se prosadil," vysvětlil na konferenci bývalý ministr financí, předseda vlády a exprezident Václav Klaus.

"Kladu si otázku, zda máme důvěřovat například Viktoru Koženému," připomněl mu ale Zeman jméno podnikatele a zakladatele takzvaných harvardských fondů. Ty díky kampani s heslem "jistota desetinásobku" získaly od lidí více než milion kuponových knížek a v důsledku připravily střadatele údajně o miliardy korun.

Klaus se ale Zemana ptá, v čem Kožený lidi okradl. "Oni sami si za jeden tisíc korun koupili knížku, a místo aby si sami ty peníze investovali, tak skočili na reklamu, že dostanou desetinásobek. Je to hrozivé zklamání, musím říct," říká Klaus. Podobně se vyjadřuje i ekonom Dušan Tříska, další z důležitých osob tehdejší privatizace. "Myslím si, že je Viktoru Koženému křivděno," řekl s tím, že tento názor nebude dál rozvádět.

Zahraniční fondy netunelovaly

Odlišné názory mají Klaus se Zemanem i na investiční pobídky neboli státní programy, které mají přilákat podnikatele z ciziny. Vláda jim nabízí například úlevy na dani z příjmů, podporu na vytváření nových pracovních míst či rekvalifikaci zaměstnanců.

Klaus tuto formu pomoci dlouhodobě kritizuje. Ve své nové knize nazvané Chtěli jsme víc než supermarkety například uvádí, že autoři privatizace tehdy plánovali vytvořit českého podnikatele. "Cílem české cesty bylo umožnit co největšímu počtu lidí, kteří z období komunismu neměli nakumulovaný žádný kapitál, aby se privatizace zúčastnili," vzpomíná.

Ekonomové se podle něj snažili místo nadbíhání zahraničním subjektům dát co největší šanci domácím podnikům. "Nemohu říci, že se to zdařilo. Odpor proti tomu byl velmi silný, a to jak odpor od domácí páté kolony, tak zájmy cizích firem a mezinárodních institucí a jejich síla, proti které jsme nebyli schopni nic srovnatelně adekvátního postavit," řekl Klaus minulý týden na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Zeman je naopak za příliv zahraničních firem, který podporovala zvláště jeho vláda koncem devadesátých let, rád. "Díky investičním podmínkám jsme si vytvořili prostor pro vstup zahraničního kapitálu a ukázali si, že solidní zahraniční fondy netunelují, když už mluvíme o tom rodinném stříbře," dodává prezident.

Pomaleji privatizovat nešlo

Současný a bývalý prezident se vrátili také k pojmu bankovní socialismus. "Podniky tehdy vlastnily fondy, fondy vlastnily banky a banky vlastnil stát," vysvětluje Zeman. Jím spuštěná privatizace bank pak byla, "jak sami uznáte, typické pravicové opatření".

"To slovo je politická nálepka, ne analytický termín, který by byl popsán v učebnicích a ke kterému bychom mohli vytvářet alternativní názory, prosím nepoužívejme ho," oponuje ovšem Klaus, podle něhož byl tehdy podobný systém nevyhnutelný.

Většina účastníků konference se shodla, že provádět privatizaci pomaleji nebo v několika fázích nebylo možné. Narážejí hlavně na takzvaný gradualismus neboli transformaci v několika krocích, kterou vedle Zemana zastával například ekonom Milan Zelený.

"V devadesátých letech byla obrovská poptávka po masové a rychlé privatizaci, byl to obrovský tlak. Dokonce jsem čelil kritice průmyslníků, kde jsou ty změny, proč postupujeme tak pomalu," vzpomíná prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. "Čím pomalejší by privatizace byla, tím více by ekonomika chřadla," souhlasí Klaus.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy