Privatizace uspěla, říká Zeman. Kožený nekradl, dodává Klaus

Tereza Holanová Tereza Holanová
13. 11. 2014 17:16
Miloš Zeman, Václav Klaus a Vladimír Dlouhý hodnotili 25 let svobodného podnikání v České republice.
Václav Klaus a Miloš Zeman. Ilustrační foto
Václav Klaus a Miloš Zeman. Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Privatizace v Česku byla přes všechny chyby, které někteří lidé trochu zatlačují do pozadí, úspěch. Uvedl to prezident republiky Miloš Zeman na konferenci nazvané 25 let svobodného podnikání, pořádané Hospodářskou komorou ČR.

"Uvědomme si, že za těch 25 let se mnohé změnilo k pozitivnímu. Jdeme po stoupající cestě, byť jsou tam občas kameny, tu Viktor Kožený, tu Zdeněk Bakala, ale ta cesta je úspěšná," řekl Zeman.

Odmítá přitom pohledy, podle nichž během transformace bylo vše dobře, nebo naopak úplně špatně. "Nedávno Tomáš Ježek (ekonom, jeden z "otců privatizace" - pozn. red.) v televizi prohlásil, že když dělal privatizaci on, bylo to za jedna, ale když přišli další ekonomové, bylo to za čtyři minus. Tak ostré polemiky bych se já nikdy neodvážil," zdůraznil Zeman.

Kradl Kožený, nebo ne?

Hlavním problémem české privatizace byla podle Zemana nedostatečná regulace, zvláště investičních fondů, které se účastnily druhé vlny kupónové privatizace.

"My pravicového myšlení jsme od počátků důvěřovali člověku – že bude dobře, když ho necháme samotného, aby se prosadil," vysvětlil na konferenci bývalý ministr financí, předseda vlády a exprezident Václav Klaus.

"Kladu si otázku, zda máme důvěřovat například Viktoru Koženému," připomněl mu ale Zeman jméno podnikatele a zakladatele takzvaných harvardských fondů. Ty díky kampani s heslem "jistota desetinásobku" získaly od lidí více než milion kuponových knížek a v důsledku připravily střadatele údajně o miliardy korun.

Klaus se ale Zemana ptá, v čem Kožený lidi okradl. "Oni sami si za jeden tisíc korun koupili knížku, a místo aby si sami ty peníze investovali, tak skočili na reklamu, že dostanou desetinásobek. Je to hrozivé zklamání, musím říct," říká Klaus. Podobně se vyjadřuje i ekonom Dušan Tříska, další z důležitých osob tehdejší privatizace. "Myslím si, že je Viktoru Koženému křivděno," řekl s tím, že tento názor nebude dál rozvádět.

Zahraniční fondy netunelovaly

Odlišné názory mají Klaus se Zemanem i na investiční pobídky neboli státní programy, které mají přilákat podnikatele z ciziny. Vláda jim nabízí například úlevy na dani z příjmů, podporu na vytváření nových pracovních míst či rekvalifikaci zaměstnanců.

Klaus tuto formu pomoci dlouhodobě kritizuje. Ve své nové knize nazvané Chtěli jsme víc než supermarkety například uvádí, že autoři privatizace tehdy plánovali vytvořit českého podnikatele. "Cílem české cesty bylo umožnit co největšímu počtu lidí, kteří z období komunismu neměli nakumulovaný žádný kapitál, aby se privatizace zúčastnili," vzpomíná.

Ekonomové se podle něj snažili místo nadbíhání zahraničním subjektům dát co největší šanci domácím podnikům. "Nemohu říci, že se to zdařilo. Odpor proti tomu byl velmi silný, a to jak odpor od domácí páté kolony, tak zájmy cizích firem a mezinárodních institucí a jejich síla, proti které jsme nebyli schopni nic srovnatelně adekvátního postavit," řekl Klaus minulý týden na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Zeman je naopak za příliv zahraničních firem, který podporovala zvláště jeho vláda koncem devadesátých let, rád. "Díky investičním podmínkám jsme si vytvořili prostor pro vstup zahraničního kapitálu a ukázali si, že solidní zahraniční fondy netunelují, když už mluvíme o tom rodinném stříbře," dodává prezident.

Pomaleji privatizovat nešlo

Současný a bývalý prezident se vrátili také k pojmu bankovní socialismus. "Podniky tehdy vlastnily fondy, fondy vlastnily banky a banky vlastnil stát," vysvětluje Zeman. Jím spuštěná privatizace bank pak byla, "jak sami uznáte, typické pravicové opatření".

"To slovo je politická nálepka, ne analytický termín, který by byl popsán v učebnicích a ke kterému bychom mohli vytvářet alternativní názory, prosím nepoužívejme ho," oponuje ovšem Klaus, podle něhož byl tehdy podobný systém nevyhnutelný.

Většina účastníků konference se shodla, že provádět privatizaci pomaleji nebo v několika fázích nebylo možné. Narážejí hlavně na takzvaný gradualismus neboli transformaci v několika krocích, kterou vedle Zemana zastával například ekonom Milan Zelený.

"V devadesátých letech byla obrovská poptávka po masové a rychlé privatizaci, byl to obrovský tlak. Dokonce jsem čelil kritice průmyslníků, kde jsou ty změny, proč postupujeme tak pomalu," vzpomíná prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. "Čím pomalejší by privatizace byla, tím více by ekonomika chřadla," souhlasí Klaus.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Trump chtěl po ministerstvu spravedlnosti, aby loňské volby označilo za zkorumpované, píše se v poznámkách bývalého náměstka zveřejněných Kongresem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy