Revoluce ve VZP: 150 miliard má mít pod palcem jediný muž

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
23. 11. 2014 20:00
Doposud péči pro klienty nasmlouvávaly regionální pobočky pojišťovny. Teď ale mají filiálky svou pravomoc ztratit.
VZP chce smlouvy za 150 miliard korun soustředit v rukou jediného muže.
VZP chce smlouvy za 150 miliard korun soustředit v rukou jediného muže. | Foto: René Volfík/Economia

Praha - Všeobecná zdravotní pojišťovna se rozhodla k radikálnímu kroku: smlouvy za 150 miliard korun chce soustředit v rukou jediného muže. Tím bude náměstek pro zdravotní péči Petr Honěk.

Doposud péči pro klienty nasmlouvávaly regionální pobočky pojišťovny. Jenomže teď mají filiálky svou pravomoc ztratit.

Podle dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici a který nyní míří na správní radu pojišťovny, už se totiž budou v krajích podepisovat jen některé smlouvy. Konkrétně to budou dohody s praktickými lékaři a stomatology. Navíc jen takové, kvůli kterým pojišťovna neutratí víc než tři miliony korun ročně.

Praha nedohlédne do všech koutů země

Ve všech ostatních případech rozhodne ústředí pojišťovny v Praze. V regionech se k tomu připraví jen podklady. Odpovědnost za regionální síť přitom šéfům filiálek zůstane.

Mezi řediteli poboček i některými členy správní rady proto vypuklo pozdvižení. "Z našeho pohledu jde o nesmyslnou a nedůvodnou centralizaci," rozčílil se jeden z šéfů filiálek, který si nepřál být jmenován.

Pražská centrála podle něj jen těžko dohlédne do každého koutu země a rozliší, jaké konkrétní zdravotní služby region potřebuje. Nový systém také smaže možnost odvolání, kterou doposud nespokojení lékaři měli, pokud se s regionální pobočkou nedohodli. "Teď by se měli odvolávat k někomu, kdo předtím jejich žádost o smlouvu zamítl," vyzdvihuje jeden z paradoxů.

Lokální problémy mají v malíku ředitelé poboček

Podobně reaguje také část radních pojišťovny. "Pokud by měli ředitelé regionálních poboček pracovat jen na smlouvách pod tři miliony korun, tak to tam pak ani nemusejí být. Chápu snahu VZP pohlídat si smlouvy s velkými objemy peněz, ale regiony by se měly na tvorbě vlastní sítě podílet vždy," řekl například poslanec za TOP 09 a člen správní rady Jiří Skalický.

Sám by navrhoval něco jiného: centrálně kontrolovat jen takové dokumenty, na jejichž základě by měla pojišťovna vyplatit půl miliardy korun a víc.

"Pokud by vedení VZP nevěřilo svým krajským šéfům, byla by to skoro škoda, protože jen ti mají nejlepší informace o lokálních problémech," domnívá se také Skalického stranický kolega a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Centrála pojišťovny by podle něj měla jen určovat pravidla a dohlížet na dostupnost péče v klinických centrech. Nebo tam, kde se objevila prozatím nerozšířená nová technologie.

Příliš velká moc v rukou jednoho muže

Další člence správní rady a senátorce Aleně Dernerové zase vadí, že není zcela zřejmé, kdo konkrétně bude o síti lékařů a nemocnic rozhodovat. "Pracovní skupina ředitele je totiž definována velmi vágně,“ vysvětluje Dernerová, která pracuje také jako dětská neuroložka.

Veškerá moc se tak podle ní soustředí u jediného úředníka – náměstka pro zdravotní péči. Ten totiž bude podle nového návrhu pojišťovny "provádět smluvní politiku".

Naopak podle Michala Sojky, který ve správní radě reprezentuje ČSSD, mohou nová pravidla přinést zprůhlednění celého systému. "Dnes je totiž smluvní politika naprosto nejednotná," vysvětluje Sojka.

Smluvní politika byla nejednotná

Podobnými argumenty hájí novinku také šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

"Záměrem je sjednocení smluvní politiky pojišťovny. Chceme vnést do procesu uzavírání smluv jasná pravidla, něco jako jsou správní řízení. Každý uchazeč o smluvní vztah by si měl možnost průběžně kontrolovat, jak daný proces probíhá,“ řekl Kabátek. Pojišťovna totiž podle něj čelila celé řadě dotazů, jak se poskytovatelé péče vybírají a proč se pravidla v regionech liší.

"Podle nových pravidel by to mělo být všem zřejmé. Lékař si podá žádost a ta bude někde zveřejněna. Postupně se bude zveřejňovat i to, jakým způsobem se posuzování žádosti vyvíjí," popisuje novinku Kabátek. Rozhodovat podle něj budou naprosto jednotné parametry - kapacitní, technické a personální.

Smlouvy začnou platit, až když se zveřejní

Podle právníka Ondřeje Dostála se tak pojišťovna zřejmě připravuje na platnost nového zákona, podle kterého bude muset zveřejňovat naprosto všechny smlouvy a jejich dodatky, které s lékaři i nemocnicemi uzavře. "Teprve až zveřejněním nabudou tyto smlouvy účinnosti," vysvětluje Dostál.

Návrh zákona, podle kterého se budou muset kontrakty zveřejňovat, Sněmovně předkládá lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Už napodruhé. Nyní ho poslanci budou schvalovat spolu s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy