V den 17. listopadu si Česko každým rokem připomíná klíčový moment národní historie. Pád zprvu totalitního, později autoritativního režimu, který svou iniciativou začali právě studenti, když se v roce 1989 v průvodu z pražského Albertova vydali na Národní třídu. Následný zásah komunistických bezpečnostních složek proti nim pak rozpoutal revoluci, jejíž 32. výročí lidé i letos po celém Česku oslavili.
Středeční oslavy v Praze již tradičně začaly pietní akcí na Albertově, kde se sešli zástupci studentů a vysokoškolských profesorů, aby si připomněli jak uzavření vysokých škol německou okupační mocí v roce 1939, tak sametovou revoluci o padesát let později.
Podobně jako byli studenti aktivní před 32, respektive 82 lety v boji s oběma režimy, snaží se občansky angažovat i dnes. "Co bude dál, je teď jen na nás," zpívali zástupci mladé generace letos na Albertově.
Potvrzuje to například i letošní volební účast, která byla u mladých lidí podstatně vyšší než v předchozích letech. Od posledních sněmovních voleb se totiž podle organizace Youth Speak Up!, která se snaží v mladých lidech vzbudit zájem o politiku, zvýšila o 11 procent.
Právě občansky aktivní mladé lidi redakce Aktuálně.cz oslovila s otázkou, co pro ně letošní výročí znamená. Ve svých odpovědích zdůrazňují, že je pro ně 17. listopad zásadním momentem a jsou vděční předchozím generacím, že pro ně vybojovaly svobodu. Současně však vidí toto datum jako příležitost zdůraznit výzvy, které před sebou společnost má a je třeba je řešit.
Formanová: Boj za svobodu za revoluce je nadějí, že když se lidé spojí, lze něčeho dosáhnout
"Jednak 17. listopadu vzpomínáme na boj za svobodu a statečnost předků, to mi dodává odvahu, že je vůbec možné za něco bojovat a něčeho dosáhnout. Ale zase by to nemělo být o utápění se v minulosti. Naše generace už k tomu má nějaký odstup, vážíme si lidí, kteří revoluci prožili a dávají nám tak odvahu bojovat za svobodu a i jiné věci, které my řešíme třeba dnes," říká třiadvacetiletá herečka Antonie Formanová. A dodává, že upozorňování na problémy současnosti ale neznamená pohrdání bojem za svobodu.
Ostatně, sama její rodina komunistické represe prožila. Je vnučkou slavného režiséra Miloše Formana a zároveň spisovatele Jiřího Stránského, který byl za komunismu v 50. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu a dostal se například do jáchymovských uranových dolů.
Formanová přiznává, že rodinné zázemí silně ovlivnilo její pohled na totalitu i současnost. "Děda Stránský o komunismu často vyprávěl, já mám díky tomu na tu dobu jakoby čistý pohled, znám tu osobní zkušenost z rodiny," vysvětluje.
"Pro mě 17. listopad znamená připomenutí toho, že se dnes máme dobře, i když to má své mouchy. Je tu například klimatická krize. Zároveň, přestože žijeme v demokracii, tady pořád panuje zatajování i neupřímná komunikace ze strany politiků, na to se těžko dívá a mrzí mě to. Stále si však připomínám, že by mohlo být hůř," říká Formanová.
Podobně mluví i šestnáctiletá Klára Bělíčková z ekologické organizace Fridays for Future, podle které bychom na celý svátek měli nahlížet trochu více kriticky. "Samozřejmě si ceníme křehké demokracie, ale pak už neřešíme věci, které ji ohrožují teď. Mám na mysli například chudobu, lidi v exekucích, kteří jsou odsunuti na třetí kolej. Svátek svobody a s ním spojené hodnoty nemohou ve společnosti tím pádem cítit úplně všichni," říká studentka gymnázia. A upozorňuje, že existují i další problémy, které mohou ohrozit samotnou demokracii, pokud nezačneme jednat. "Pro mě konkrétně je to hlavně klimatická krize," dodává.
Trojan: Před 32 lety jsme dostali možnost. Naším úkolem je ptát se, jestli ji využíváme naplno
Letošní oslavy sametové revoluce vyvolaly debatu mezi mladými novináři o tom, jak bychom si klíčový svátek vůbec měli připomínat. Někteří z nich argumentují tím, že bychom měli více hledět na budoucnost a problémy současnosti a že nostalgické vzpomínání na listopad 1989 mladší generaci už nestačí. S tím ale nesouhlasí mladý novinář z týdeníku Respekt František Trojan.
"Nemyslím si, že by debata o současnosti musela probíhat na úkor připomínání si minulosti. Naopak by jedno bez druhého nemělo moc smysl. Minulost nám připomíná, že jsme dostali možnost. Naším úkolem je ptát se, jestli tuto možnost využíváme naplno," říká Trojan.
Podobně mluví i zakladatelka spolku Youth Speak Up! Jana Soukupová, podle které by ale organizátoři oslav měli umět protknout události minulosti s výzvami dnešních dní, což se prý letos povedlo. "Jsem ráda, že v rámci programu na Národní třídě se odehrávala série debat, která byla zaměřena na problematiky mladých a obecně hodnocení aktuálního stavu české občanské společnosti," popisuje.
Organizátoři letošního už osmého ročníku Korza Národní se totiž rozhodli, že budou tentokrát slavnosti pořádat v trochu kritičtějším duchu. "Ptáme se, jestli máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná. Snažíme se poukázat na to, že se přenášíme z původního konceptu bujarých oslav k většímu zamyšlení se. Chceme, aby si lidé připomněli ideály svobody a demokracie, ale zároveň se také zamysleli nad současností," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sedmadvacetiletý ředitel Korza Národní Jan Hlaváček.
Středeční oslavy se letos nesly v jiném duchu i kvůli koronaviru, který v ulicích Prahy vyvolal i demonstrace, na nichž lidé projevovali svůj nesouhlas s protiepidemickými opatřeními a očkováním. Mají pocit, že jim stát omezuje svobodu a příliš zasahuje do každodenního života. "Strach, že nám někdo vezme svobodu, je v Česku ve vzduchu pořád, je to možná odkaz komunismu. Epidemie rozdělila společnost a to mě hodně mrzí," přiznává vnučka oscarového režiséra Formanová.
Dodává také, že je to možná tím, že někteří lidé berou svobodu jako samozřejmost a je to pak pro ně šok, když je někdo omezuje. Oslovení mladí se ale shodují na tom, že se se svobodou pojí i odpovědnost a nemůže tak být absolutní. "Jsou tam dvě roviny. Buďto si chráním svoji svobodu, ale v tom případě musím myslet na skutečnost, že to bude mít dopad na moje okolí. Musíme mít na paměti, že tu nežijeme sami," říká Formanová.
Podobně to vidí i člen spolku Medici na ulici Jan Pospíšil. "17. listopad pro mě a moje vrstevníky vždy znamenal svobodu spojenou s odpovědností. Vnímám, že svoboda bez odpovědnosti je nevyspělá a nebezpečná," vysvětluje.
Mladí se shodují, že se o svobodu musíme i nadále starat. "V momentě, kdy se totiž starat přestaneme a začne nám to být tak nějak jedno, může přijít kdokoliv a začne nám z ní ukrajovat. Žijeme v demokratickém státě a každý občan, který už má právo volit a být zvolen, by měl vědět, jak naše demokracie funguje a jak je vlastně křehká. Podívejme se například na události v Polsku, kdy se z ženského lůna stává předmět nesvobody," podotýká zakladatelka spolku Youth Speak Up! Jana Soukupová.
V oslavách 17. listopadu by se tak podle oslovených mladých lidí mělo pokračovat a události si připomínat. "Byla by chyba myslet si, že už Česko může být navždy jen svobodné, a brát to jako samozřejmost," doplňuje Trojan.
@belickova_klara z @F4FutureCZ se domnívá, že bychom oslavy 17. listopadu měli využít ke zdůraznění problémů současnosti. Pro ni je to hlavně klimatická krize. pic.twitter.com/8TdoutOsZl
— Barbora Doubravová (@BaraDoubravova) November 17, 2021
Klára Bělíčková z Fridays for Future doplňuje, že i v Česku existuje jistá míra nesvobody jednotlivců. "Někteří lidé nemají stejná práva, a tím pádem vlastně nemají tolik svobody jako my ostatní. Jedná se třeba o lidi ve vyloučených regionech nebo o ty, kteří si nemohou vzít svého partnera. Hodnoty sametové revoluce bychom naopak znovu měli obnovovat, často je totiž bereme jako samozřejmost," uzavírá.
