Z lesní cesty je to vzdušnou čarou k Pravčické bráně zhruba půl kilometru. Ačkoliv ve výhledu na nejznámější přírodní památku Národního parku České Švýcarsko nic nebrání, vidět odsud není. Všude kolem je hustý bílý dým a poletující popel, který po chvilce dráždí na plicích a štípe do očí.
Tam někde, odkud by měl návštěvník spatřit oblíbený turistický cíl, lze pozorovat jen holé stromy, za nimiž obloha chytá oranžový nádech. Panuje zde úplné ticho. Sem tam ho přeruší praskání, které často doprovází dunivá rána. To se lámou stromy, které postupně podléhají žáru, dopadají na jiné kmeny či se valí ze strmého svahu dolů.
"Nevidíte odsud červenou střechu Sokolího hnízda?" ptá se reportérů dvojice strážců parku v zelených tričkách, kteří na místo dorazili v terénním autě. "Doufáme, že ho požár nezasáhne. Opravdu bychom ho chtěli zachránit, je z 19. století," obává se jeden z nich o architektonicky cennou budovu hotelu, která přiléhá právě k Pravčické bráně.
Odsud ale vidět není a pokračovat dál po lesní stezce by představovalo velké riziko, místa zasažená nejintenzivnějším požárem jsou na dohled. Nebezpečí navíc hrozí kdekoliv. Oheň při takových rozsáhlých lesních požárech často hoří pod půdou u kořenů, tudíž si ho člověk nemusí všimnout. Ne dřív, než bude pozdě.
Jestli se ikonický výletní zámeček, ve kterém se občerstvují návštěvníci největší pískovcové brány v Evropě už od roku 1881, podaří před ohněm uchránit, nebylo v úterý odpoledne jisté. To někteří majitelé svých chat nebo domů v osadě Mezná o osudu svých stavení vědí. Nejméně čtyři z nich oheň zcela zničil.
Zatímco okolí zůstává požárem netknuté, z těchto domů jsou jen zčernalá ohořelá torza. U domku, ze kterého nezbylo takřka vůbec nic, zůstala nepoškozená paradoxně jen hromada s nasekaným dřívím. "Slyšel jsem, že jednu z těch chatek si koupil majitel za tři miliony, osm milionů dal do její rekonstrukce. Nestihl ji ještě ani zkolaudovat, takže ji neměl pojištěnou," popisuje na místě jeden z dobrovolných hasičů.
Majitelé shořelých nemovitostí v Mezné měli prostě jen smůlu. Často jsou několik metrů od sebe a mezi nimi se nachází několik domků, které zůstávají zcela nepoškozené. "Stromy za chalupou nejsou zase tolik ohořelé, takže to vypadá, že sem na suchý kompost, který byl od slunce vyhřátý, dopadl žhavý oharek. A pak rychle chytla celá budova," odhaduje příčiny požáru u jednoho z domů hasič z generálního ředitelství sboru, který má na starosti dokumentaci požáru.
V ohrožení je ale stále celá osada Mezná, ohněm je obklopena hned z několika stran. Na jednom konci se hasičům podařilo požár zastavit jen pár metrů od obydlí lidí. Kdyby odsud nebyli obyvatelé už v pondělí evakuováni, někteří z nich by nyní mohli z oken svých příbytků pozorovat, jak hasiči neustále kropí svah, který vede od osady dolů. Místo je plné dýmu, někde jsou vidět ještě plameny a v celé lokalitě je cítit oheň.
"Chlapi, dávejte si bacha, támhle ty dva stromy za chvíli spadnou. Buďte opatrní, myslím to s vámi dobře," upozorňuje reportéry na okraji osady jeden z dobrovolných hasičů. Ačkoliv mnozí jsou již značně unavení a špinaví od popelu, pokud mají zrovna chvilku času, ochotně popisují, s čím bojují a o co se snaží.
V Mezné je hasičů několik desítek, převážně těch dobrovolných. Podle nápisů na autech se sem sjeli ze širokého okolí. Hrádek nad Nisou, Hrobčice, Brtníky, Postoloprty, Panenský Týnec, ale i mnoho dalších obcí sem vyslalo své muže i ženy. Všichni se shodují, že u podobného zásahu ještě nikdy nebyli. Tisícihektarový požár lesa je patrně největším požárem v novodobé historii Česka. Tisíc hektarů. To je deset kilometrů čtverečních.
"Specifické je to množstvím nasazených sil a prostředků. To ztěžuje komunikaci, dopravu vody a obecně je to organizačně mnohem náročnější. Hasební práce jsou stejné, ať hasíte půl hektaru nebo deset hektarů, ale zejména komunikace je mnohem těžší," popisuje dobrovolná hasička Nikola Dvořáková z Brozan nad Ohří, které jsou odsud vzdálené zhruba 75 kilometrů.
Mezná byla v úterý odpoledne jedinou lokalitou, kde požár poškodil nějaké stavby. Dva kilometry odsud, v osadě s názvem Mezní Louka, mají na zdejším velkém parkovišti hasiči jedno ze svých hlavních stanovišť. Plní se zde cisterny a odváží vodu do míst, kde se snaží hasiči zabránit ohni v postupu nebo ho zcela uhasit.
Nebýt všudypřítomného zápachu a bílého dýmu, možná by to mohlo připomínat i muzeum hasičské techniky. Na místě jsou moderní automobily profesionálních hasičů, ale i staré tatrovky, které slouží již desítky let. Ale tady najdou všechna auta uplatnění. Celkem u požáru v Českém Švýcarsku zasahuje více než 400 hasičů.
Ne všichni však v jednu chvíli hasí. Držet těžké hadice pod proudem, čelit pronikavému žáru a být oblečení v kompletní ochranné výstroji desítky minut v kuse kvůli obrovské fyzické námaze nelze. Jen pár metrů od doutnajícího lesa tak lze pozorovat hasiče, kteří posedávají, někteří popíjejí ochucená nealkoholická piva, někteří energetické drinky, jiní přikusují studenou klobásu a rohlík. Ale jsou i tací, které je potřeba k pauzám donutit. "Mazej se už najíst, nebo tě nakopu," křičí jeden z velitelů na svého kolegu, který zkrápí doutnající svah.
Hasiči mají možnost si vyzvednout občerstvení v jakémsi provizorním kiosku, který vznikl přímo na parkovišti v Mezní Louce, kde se shromažďují chvilkami až desítky hasičských vozů.
Pro jídlo a pití si mohou dojít také o šest kilometrů blíže směrem k Labi, přímo do obce Hřensko. Zde stále funguje čerpací stanice, ačkoliv pár metrů za ní na kopci hoří les. Benzín sice již natankovat nelze, ale je otevřená nonstop právě z důvodu, aby se zde mohli občerstvit všechny složky integrovaného záchranného systému. "Baget už moc nemáme, hasiči nám je skoro všechny vyjedli, ale už nám vezou další," hlásí během úterního dopoledne prodavačka.
Kousek od pumpy stojí opřený o zábradlí postarší muž, který ve městě podniká. Je to jeden z mála civilistů, kterého lze za policejními zátarasy potkat. Obce, k nimž se požár začal blížit, byly již před časem evakuovány. Někteří ze stovek obyvatel, kteří neměli kam jet, využívají možnost dočasného ubytování v děčínské sportovní hale.
V Hřensku tak chybí ruch, který je pro toto turistické centrum typický. Vystřídal ho rachot několika vrtulníků, které v Labi nabírají vodu do bambi vaků a kropí lesy na skále nad obcí. "Nahoru se nedá dostat, jsme odkázáni víceméně jen na leteckou techniku," popisuje jeden z hasičů v blízkosti Hotelu Praha před říčkou Kamenicí, která se jen pár metrů odtud vlévá do Labe. Cílem zde nasazených jednotek je kropit strmé svahy tak, aby se požár nerozšířil i dolů do zastavěné části obce.
"Nebojím se, že by se to dostalo až sem dolů, i když je tedy pravda, že dým se sem už přibližuje. Zažil jsem tu před deseti lety povodně, tak snad nás podobná katastrofa nečeká znova," říká na břehu Labe podnikatel, zatímco si na mobil natáčí vrtulníky, které se snaží zabránit rozšíření požáru k budovám v Hřensku.
Zdá se, že boj s mohutným živlem nelze vyhrát. Všichni se modlí, aby pomohlo počasí, které dosud spíše škodilo. Silný vítr hnal plameny dál a dál. Meteorologové však předpovídají déšť až koncem pracovního týdne. Do té doby je vše jen na mužích a ženách v hasičských stejnokrojích.
VIDEO: Hasiči v boji s ničivým požárem v Českém Švýcarsku
