Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát, hodnotí požár v Českém Švýcarsku hasič

Magdalena Synková Magdalena Synková
26. 7. 2022 16:22
Práci hasičům, kteří od nedělního rána bojují s lesním požárem nedaleko Hřenska v Českém Švýcarsku, komplikuje sucho, horko a vítr, ale také složitý terén, kam se nelze s běžnou technikou dostat. Proto bylo nutné nasadit leteckou techniku i lezce, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz velitel nymburských hasičů Roman Zima. Podle něj může za většinu lesních požárů lidská nedbalost.
Nasazený armádní vrtulník nabírá vodu z Labe.
Nasazený armádní vrtulník nabírá vodu z Labe. | Foto: ČTK

Na rozkaz generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka vyjeli v pondělí ráno na pomoc do Českého Švýcarska i středočeští hasiči. Má vaše stanice v Nymburku někoho přímo na místě?

Z devíti územních odborů ve Středočeském kraji vyjelo na místo pět z nich. My jsme zrovna mezi těmi v záloze, ale určitě pojedeme v následujících dnech ve druhé vlně kolegy vystřídat. Kdy přesně to bude, se zatím řeší. Nemůžeme všichni vyjet do Hřenska, musíme mít stále dostatek lidí připravených k výjezdu i na našem odboru. 

Jak se postupuje při hašení lesních požárů, jako je ten v Hřensku?

Na všechny požáry, včetně hašení lesních požárů, máme stanovené metodické postupy, nicméně každý požár je do jisté míry improvizace. Ale v Hřensku, podle toho, jaké mám informace, je to nejhorší, co se mohlo stát - lesní požár velkého rozsahu v nepřístupném terénu, který je tvořen skalními masivy, roklemi nebo soutěskami. Nedá se tam běžnou nohou dostat, proto je velmi obtížné to hasit. Navíc je velké teplo, sucho a silný vítr, což jsou všechno faktory, které postupují proti práci hasičů. Proto je nutné oheň hasit i pomocí letecké techniky, jež je tam nasazená už třetí den.

Kdybychom lesní požáry rozdělili do několika druhů, tak máme požáry podzemní, to je, když hoří vrstva rašeliny, půdy nebo kořenových valů a ze země vychází viditelný kouř. Pak to přechází do fáze pozemní, kdy se to šíří po lesní hrabance, suché trávě či zbytku větví.

Nejhorší ale je, když požár přeleze ze země do korun stromů. To se obvykle děje v lese, kde jsou stromy patnáct, dvacet let staré a už mají nějaké větve na zemi, po kterých se oheň dostane nahoru. To se právě stalo i v Českém Švýcarsku, kde se k tomu přidalo i několik dalších negativních vlivů, a proto je požár v takovém rozsahu. 

České Švýcarsko je národním parkem, liší se nějak postup hasičů v takto chráněném území?

Nejedná se o jiný postup kvůli národnímu parku, ale kvůli nepřístupnému terénu. Když vezmu lesní požár v nížině, tak to je proti požáru v Hřensku "legrace", protože je to po rovině. Ve skalních masivech a roklinách je ztížený přístup, proto se to musí hasit i vrtulníky. Také se využívají lezci, což jsou hasiči, kteří visí v nějaké rokli na laně a mají tam spuštěnou hadici, s níž hasí. To je velmi nebezpečné, navíc hrozí, že začnou padat suché a ohořelé stromy. Kvůli bezpečnosti lezci nemohou pracovat v noci, jelikož není vidět.

Některé jednotky se soustředí hlavně na obranu Hřenska a další obce, kde se k ochraně budov využívá například výšková technika nebo žebříky. To taky není standardní. Při požáru lesa se normálně žebříky nepoužívají, ale jak se požár přiblížil i obytným budovám, tak jsou potřeba. Na místě už i zasedá krizový štáb, který se obvykle při lesních požárech nezřizuje. Ale v Hřensku je potřeba i kvůli řešení evakuace obyvatel nebo dětských táborů.

Hasiči v pondělí původně plánovali hasit pouze do soumraku a začít zase až při rozednění, nakonec ale hasili nepřetržitě. Jak se v noci postupuje?

V noci lze hasit pouze po zemi. Letecká technika, která je tam nasazená, může hasit pouze ve dne, protože v noci "nemají viditelnost". Vrtulník dokáže dostat vodu do nepřístupného terénu na místa, kam by se hasiči po zemi nedostali. Bambi vak, který je zavěšený pod strojem, navíc pojme zhruba tisíc až tisíc pět set litrů vody a tu dokáže najednou shodit na určené místo.

Kromě vrtulníků jsou nasazená i letadla, liší se nějak způsob hašení vrtulníkem a letadlem?

Zejména se liší jejich způsob plnění. Letadlo i bambi vak lze plnit na letištních plochách z cisteren, ale bambi vak má výhodu, že může nabírat vodu i přímo z vodní hladiny. V Českém Švýcarsku nabírají vrtulníky vodu přímo z Labe. Způsob plnění se vždy volí podle zásahu, aby byl co nejrychlejší a nejdostupnější.

Mohou vodu přímo z řeky čerpat i cisterny?

Samozřejmě. Co jsem viděl v médiích, tak jsou tam zřízeny čerpací stanoviště, u kterých jsou jednotky hasičů, které mají vodní čerpadla a plní vodu do cisteren. Ty pak vodu odváží kyvadlově na požářiště. Určitě je výhodou, že je blízko Labe. 

V pondělí bylo přes třicet stupňů, jak moc náročné je zasahovat v takovém horku?

Hrozí přehřátí organismu a vyčerpání. Navíc v nepřístupném terénu je práce o to náročnější, člověk se rychle vysílí. Hasiči se proto musí častěji střídat, aby mohli efektivně pracovat. Je třeba také zajistit dostatek tekutin a jídlo. To při události takového rozsahu řeší krizový štáb, případně štáb velitele zásahu, který musí také zajistit pohonné hmoty pro leteckou techniku, cisterny a další dopravu. 

Za lesní požáry může většinou člověk

Kromě Hřenska hořel les v pondělí i na Olomoucku nebo Zlínsku. Jak často se v létě setkáváte s lesními požáry? 

Velmi často. Řekl bych, že příčinou požáru bývá obvykle člověk, který to zaviní nedbalostí. Jde například o odhozený nedopalek, nebo když vjede do vysoké lesní trávy vozidlo, tak často dochází ke vznícení porostu od rozpáleného katalyzátoru na výfukovém potrubí. Lesní požáry také často vznikají porušením zákazu rozdělávání ohně v blízkosti lesa. 

Když je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu, tak se nesmí vjíždět do lesní trávy, rozdělávat ohně nebo vypouštět lampiony štěstí. Pokud by se vše dodržovalo, tak by k lesním požárům mělo docházet minimálně. Běžně je u lesních požárů ale vyhlášen jen první, nebo druhý stupeň požárního poplachu a vyjíždí čtyři až deset jednotek. Mimořádný stupeň poplachu a obrovský počet hasičů v Hřensku je opravdu výjimečná událost. 

Jako hasiči pravidelně cvičíte a připravujete se na nejrůznější situace, lze se ale nějak připravit na lesní požár?

V Česku máme Bojový řád jednotek požární ochrany, který stanovuje různé taktické způsoby zásahů na jednotlivé typy zásahů, jako jsou například požáry budov nebo právě lesa. Taktické postupy jsou ale obecné a každý zásah je určitá improvizace, protože každý zásah je jiný. Máme však pravidelně odbornou přípravu, kde se to teoreticky řeší, a taky máme praktickou přípravu. Někteří kolegové i vyjedou do zahraničí, kde získávají poznatky o tamních postupech. Vždy ale platí, že jedna věc je teorie a druhá pak praxe.

Už jste zmiňoval, že v létě často vyjíždíte k lesním požárům, liší se během letních měsíců nějak vaše práce?

Kromě lesních požárů v létě taky často vyjíždíme k požárům polí, kde obvykle hoří obilí, sláma nebo strniště, které zbude po sečení. Práce v létě se oproti zbytku roku liší hlavně tím, že je fyzicky náročná, protože je horko. V tropických teplotách není hasičský oděv příliš komfortní a práce je ve vedru náročná. Ale jsou i jiné profese, které v takovém počasí pracují.

V létě jsou v médiích často vidět obrovské požáry na jihu Evropy, jsou tyto požáry odlišné od těch v Česku?

Liší se hlavně rozsahem, v Česku obvykle nehoří tak velké plochy. Ale požár v Hřensku se už k tomu podle mě přirovnat dá, hoří totiž velká plocha, je nasazen velký počet hasičů, kterým práci navíc ztěžuje nepřístupný terén. 

VIDEO: Záběry z hašení ničivého požáru v Českém Švýcarsku

Záběry z hašení ničivého požáru v Českém Švýcarsku. | Video: Aktuálně.cz/Facebook/Hasičský záchranný sbor ČR, Reuters, Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Další americký stát zpřísnil přístup k potratům. Severní Karolína je zakázala po 20. týdnu těhotenství

Potraty v Severní Karolíně již nejsou legální po 20. týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl ve středu soudce William Osteen. Dosud zde byly potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba 24. až 28. týden těhotenství. Severní Karolína dosud platila za útočiště pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů v červnu vrátila do rukou amerických států.

Demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper podporuje právo na potrat a případné návrhy na jeho omezení, které by podali republikánští zákonodárci, byl připraven vetovat. Lídři místních republikánů se proto obrátili přímo na soudce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy