Rektoři: Ministrův podpis pod profesurami je nesmysl

Jakub Novák
26. 5. 2013 12:20
Jmenování profesorů by měli podepisovat rektoři, míní většina z nich
Foto: Jan Langer

Praha - Návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se "strojem na podepisování" profesorských jmenovacích dekretů stal ministr školství, se u většiny vysokých škol setkává s důrazným nesouhlasem.

Podle rektorů českých vysokých škol oslovených Aktuálně.cz by tím došlo k výraznému zpolitizování samotného jmenování, které jinak zaštiťuje "nadstranický" prezident.

Se současným ministrem Petrem Fialou, který byl také rektorem, by sice mnozí problém neměli, v případě některých jeho předchůdců si už ale tak jistí nejsou.

"Prezidentův návrh na přenesení jmenovací pravomoci na ministra považuji za neakceptovatelný kvůli politizaci celého kroku," říká v této souvislosti rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

"Pokud by navíc šlo o automatickou povinnost, není důvod, proč by profesora neměl jménem vědecké rady jmenovat rektor," dodává.

Vondrák: "Rozumný kompromis"

"Připadá mi to jako rozumný kompromis, protože zůstane zachována ´přenositelnost´ profesur mezi univerzitami, což by mohlo být zpochybněno v případě, že by jmenování bylo výhradní záležitostí rektorů," hájí Zemanův návrh rektor VŠB-TU v Ostravě Ivo Vondrák.

Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU v Ostravě.
Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU v Ostravě. | Foto: Aktuálně.cz

Ve svém názoru je však, zdá se, osamocený.

"Jsem proti prezidentovu návrhu přenést tuto pravomoc na ministra školství. U současného ministra školství by sice žádný problém nebyl, ale obecně by šlo o ještě větší zpolitizování celé věci," souhlasí s Bekem rektor ČVUT Václav Havlíček.

Ten sice doposud považoval jmenování prezidentem za lepší řešení - vzhledem k vývoji v posledních dnech je však nyní toho názoru, že bude lepší, když tato pravomoc připadne rektorům.

Ani rektorovi Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřichovi Smetanovi se v obecné rovině nejeví Zemanův návrh jako správný, i když "současný ministr by k tomu měl dobré vlohy".

Podívejte se: Fiala zprostředkoval Zemanův ústup ohledně Putny

Se jmenováním profesorů na úrovni univerzity tak, jak je to běžné v každé civilizované zemi, souhlasí potom podle svých slov také šéf brněnského VUT Karel Rais.

"Celé dnešní jmenování je problémem univerzity a na konci do tohoto procesu formálně vstupuje ministerstvo a zejména prezident, po němž se prakticky chce, aby jako byzantský sultán ´pohladil´ adepta na profesuru po hlavičce a předal mu dekret, protože se od něho očekává," vysvětluje Rais, proč nevidí prezidentský podpis jako nezbytný.

Foto: Jan Langer

Upozorňuje však na často pomýlený aspekt celé věci, kterým je fakt, že s akademickými svobodami souvisí také akademická zodpovědnost.

Rais: "K akademické svobodě patří i akademická zodpovědnost"

"Na úrovni univerzity by však členové vědecké rady měli cítit i zodpovědnost, kterou mají za případné chybné jmenování nějakého adepta, který není hoden titulu profesora. To je tradiční problém akademické společnosti - mít co nejvíce akademické svobody a současně žádnou akademickou zodpovědnost za chybné rozhodnutí," konstatuje.

Jako řešení vidí například možnosti od odebrání práva rozhodování o profesuře tzv. návrhové komisi, která opakovaně připustí nekvalitní adepty na profesuru, až po extrémní řešení - rozpuštění vědecké rady nebo obměny její části.

"Vysoké školy a univerzity jsou v ČR ve své podstatě samosprávné a myslím si, že by svou roli měly sehrávat právě i při jmenování profesorů, obdobně jako je tomu při jmenování docentů," obhajuje přenesení pravomocí na rektory také šéf nejmladší veřejné vysoké školy VŠTE v Českých Budějovicích Marek Vochozka.

Naproti tomu rektoři hájící zachování současného stavu tvoří oproti svým kolegům menšinu. Jedním z nich je například šéf Univerzity Hradec Králové Josef Hynek.

"Za současného stavu, kdy má profesorský titul celostátní platnost a není vázán na funkční místo na konkrétní vysoké škole, měla by takového profesora jmenovat autorita vyšší, než je rektor jedné vysoké školy," hájí současné nastavení Hynek.

"Takto jsem až do těchto dnů vnímal ceremoniální roli prezidenta republiky a nijak neskrývám, že jsem si pozornosti, kterou oba předchozí páni prezidenti jmenovacím aktům i univerzitám obecně věnovali, velmi vážil," dodává.

Miroslav Ludwig, rektor Univerzity Pardubice.
Miroslav Ludwig, rektor Univerzity Pardubice. | Foto: Jan Langer

Ludwig: "Některé tradice bychom si měli udržet"

Navrhovaný posun považuje za naprosto nevhodný také rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

"Nahrazuje relativně nestranický a ceremoniální proces aktivitami politického ministra, což je v akademickém prostředí zcela nevhodné a nepřijatelné," kritizuje ho.

Rektoři Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig a pražské VŠCHT Karel Melzoch hájí zachování současné procedury především s odkazem na tradici, kterou v Česku toto jmenování má.

"Jmenování prezidentem je formálním vyjádřením vysoké společenské prestiže univerzitního profesora. Některé tradice a symboly, byť poměrně specifické pro náš stát, bychom si možná mohli udržet," tvrdí Ludwig a v podobném duchu se k této věci vyjádřil i zmíněný Melzoch.

Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, který v souvislosti s případem Martina C. Putny zatím jako jediný z rektorů odmítl přijít na slavnostní ceremoniál, sice nepopírá, že byla se jmenováním prezidentem spojena jakási společenská prestiž, ale jedním dechem dodává, že "i ta je nakonec dosti problematická či relativní".

Karolinum, taláry, řetězy, pedel...

Foto: Jan Langer

Změny v procesu jmenování profesorů v průběhu diskusí nad novelou vysokoškolského zákona byly některými zástupci vysokých škol odmítnuty s odvoláním na jejich symboliku - pro většinu z nich by to totiž znamenalo vyměnit sál staroslavného Karolina za jejich méně impozantní auly.

"Varianta, aby profesory jmenovali rektoři, se může stát jediným řešením, když současný prezident není s to dobrovolně přijmout svojí roli v akademicky i společensky dosud smysluplném rituálu.  Potom ale zapomeňme na veškerý sentiment, na kostýmy (taláry), rekvizity (řetězy, pedel s insigniemi), scénu (impozantní Karolinum) a samozřejmě i na samotný scénář s kanonizovaným protokolem," poukazuje na tyto tradiční aspekty jmenování Smetana.

"Obávám se však, že při naplnění takto účelového trendu půjde o krok nevratný, že k takto přerušené tradici se už definitivně nebude možné v budoucnu vrátit, aniž by to bylo směšné," dodává.

Měli by nově jmenovaní profesoři - tedy kromě těch, jejichž alma mater je právě Univerzita Karlova - obětovat tradiční rituál v Karolinu za jistotu, že nebudou "lustrováni" ze strany ministra či prezidenta? Má smysl pouhé přenesení finálního jmenovacího kroku z prezidenta na ministra školství? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

Další zprávy