Na zablácených kopcích se na vrcholu zimy proplétají bílé pruhy sněhu, sjíždí je jen několik nejvytrvalejších lyžařů. Záběry z českých hor během jarních prázdnin ukazovaly ještě zoufalejší situaci, než bývá zvykem. Ačkoli se o nedostatku sněhu na horách informuje v posledních letech skoro každou zimu, letos to bylo extrémní.
Potvrzují to i data. Z dlouhodobého pohledu byla zima opravdu výjimečná - dokonce druhá nejteplejší v historii měření. Nepřekonala pouze tu z přelomu let 2006 a 2007.
K tomu přispěl zejména abnormální únor. Byl o celé dva stupně teplejší než v doposud rekordních letech 1966 a 2020. A nejen to. "Takto vysoká kladná odchylka od normálu nebyla dosud zaznamenána pro žádný měsíc v období od roku 1961," uvádí Český hydrometeorologický ústav.
V deseti únorových dnech, převážně v první polovině měsíce, byla odchylka průměrné teploty od normálu vyšší než sedm stupňů Celsia. "Letošní únor tak byl dokonce teplejší než většina březnů, dle průměrné teploty by se zařadil jako pátý nejteplejší březen," píší meteorologové.
"Je to kombinace vhodných synoptických situací, které k nám přináší teplý vzduch, a samozřejmě změny klimatu, která má za následek, že proudící vzduch je opravdu hodně nadprůměrně teplý," vysvětluje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
"Dále se k nám v únoru prakticky nedostával velmi chladný vzduch od severu, což drželo teploty vzduchu relativně vysoko," dodává. V posledních měsících dávali odborníci vysoké teploty do souvislosti s jevem El Niňo. Ten sice slábne, teploty mořského vzduchu ale zůstávají nezvykle teplé.
Únor byl vůbec nejteplejší i celosvětově, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Teploty na hladině oceánů dokonce přesáhly 21 stupňů Celsia. To se za dobu měření ještě nikdy nestalo.
Krkonoše mohou mít sníh jen 20 dnů v roce
Takto teplá období budou Česko potkávat stále častěji, ukazuje nový projekt Akademie věd climrisk.cz. Na základě sedmi různých klimatických modelů a čtyř scénářů změn vypouštění skleníkových plynů vědci vypočítali nejpravděpodobnější vývoj klimatu na všech místech Česka.
Loni byla průměrná teplota například na Starém Městě v Praze dva stupně Celsia. Za padesát let by to ale mohlo být 5,2 stupně. Takové číslo ukazují průměrně klimatické modely, ten nejpesimističtější hovoří téměř o sedmi stupních.
Podobně se dá podívat i na předpokládaný počet dní se sněhovou pokrývkou. Zde jsou předpovědi klimatologů alarmující zejména pro provozovatele lyžařských areálů a milovníky zimních sportů.
"Například ve Vrchlabí byl počet dnů se sněhovou pokrývkou deset centimetrů a výše v letech 1981 až 2010 kolem 134 za rok. V posledních třiceti letech to bylo už o deset dnů méně. V polovině století se počítá podle nejpravděpodobnějšího scénáře, že jich bude jen 90. V nejpesimističtějším scénáři dokonce jen 46 dnů," uvádí Zahradníček.
Pokud lidstvo nezmírní vypouštění skleníkových plynů, hrozí podle nejméně optimistických scénářů, že by ve Vrchlabí bylo přes deset centimetrů sněhu průměrně jen dvacet dnů v roce.
"Naopak když se nám podaří výrazně zmírnit nárůst skleníkových plynů, tak těch dnů bude ke konci století přes 100, což je sice méně než v současnosti, ale není to žádný katastrofický scénář. Záleží tedy jen na nás," dodává klimatolog.
Voda odtekla, dřívější teplo škodí rostlinám
Zima byla výjimečná nejen z hlediska teplot, ale také srážek. Spadlo jich 160 procent normálu z let 1991 až 2020, nejvíce od začátku měření v roce 1961. Vlivem vyšších teplot šlo ale převážně o déšť.
"Všechna sněhová pokrývka vždy velice rychle odtála a nyní chybí na postupné opětovné doplňování půdní vláhy v momentu, kdy ji rostliny začínají čerpat," upozorňuje Zahradníček.
To není jediný problém, který může teplá zima způsobit. Teploty, které dávají rostlinám signál pro růst, letos přicházejí až o 40 dní dříve. "Takové množství tepla by dostaly rostliny až v polovině dubna. To samozřejmě výrazně uspíšilo vegetaci a některé plodiny již začaly kvést. Hodně nebezpečné je to u meruněk, které na mrazy často trpí, a jejich pěstování se i z těchto důvodů přestává vyplácet," dodává klimatolog.
Video: Jsou místa, kde se už blížíme k bodu zlomu. Poslední rok je extrém, varuje meteorolog (4. 3. 2024)
