Horní komora souhlasila s tím, že se nájemné v bytech s regulovanými činžemi má zvyšovat od ledna 2007 do roku 2010 v průměru o 14,2 procenta ročně.

ODS prosadila svůj návrh, aby Senát odmítl část normy, která počítala od roku 2011 s regulací i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou.

Přímo pro zamítnutí zákona jako celku přitom bylo jen deset senátorů, naopak ke schválení chyběly tři hlasy.

Nejistota ve sněmovně 

Regulované nájemné se vztahuje asi na 750 tisíc bytů, což je zhruba pětina bytového fondu. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) před vrácením zákona poslancům varoval v obavách, že se ve sněmovně napodruhé nepodaří najít dostatek hlasů pro schválení.

Návrh ve sněmovně v prosinci prosadili jen poslanci vládní koalice, kteří mají v dolní komoře pouze těsnou většinu. Ministr připomněl, že podoba zákona je výsledkem kompromisu koaličních stran. "Jsem bytostně přesvědčen, že deregulace nájmu je velmi potřebná a není možné ji už nadále odkládat," uvedl.

Střet s ústavou

Martínek v Senátu odmítl námitky některých vlastníků domů i politiků, že by byl návrh zákona protiústavní. Podle Jitky Seitlové (za hnutí Nezávislí) jde nicméně zákon proti ochraně vlastnického práva.

Majitelé domů, kteří vlastní přibližně 300 tisíc bytů s regulovaným nájemným, si myslí totéž - považují zákon za nepřijatelný, protože jim s výjimkou Prahy růst činží neumožní pokrýt náklady na běžné opravy a údržbu.

Nájmy se podle zákona mají zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu, v případě čtvrté kategorie do 4,5 procenta. Byty se podle kategorií již nerozdělují, kvůli nájemním smlouvám se s těmito termíny ale stále počítá.

Změny nájemného podle koaličního návrhu zákona