Recidivista se dopustil krádeže loni v květnu v supermarketu na Plzeňsku. Ukradl ze stojanu s akčním zbožím dvě balení náhradních břitů do pánského holicího strojku za 2198 korun. Zboží uschoval do batohu a prošel bez zaplacení přes pokladny, poté jej zastavil pracovník bezpečnostní agentury. Nyní má šanci na mírnější trest, vzhledem k pestré trestní minulosti však změna nemusí být výrazná.
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Proto soudy od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.
Nejvyšší soud však letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Správný výklad trestního zákoníku stanovil velký senát. Jeho postoj se následně promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona.
Ústavní soudci se ztotožnili s náhledem velkého senátu Nejvyššího soudu a zkritizovali dříve zastávaný právní názor, který vedl k ukládání zpřísněných trestů i za jinak bagatelní krádeže. "Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území ČR více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny," uvedla ústavní soudkyně Milada Tomková. Příslušné ustanovení zákona podle ní nelze aplikovat paušálně, v zákoně se ocitlo spíše kvůli situacím jako je rabování při povodních, kdy zloději přímo zneužijí mimořádné okolnosti.
Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covidu-19.
Některé starší případy krádeží otevírá Nejvyšší soud na základě podnětů ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Zatím Benešová podala 14 stížností ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů v nouzovém stavu, informovalo tento týden ministerstvo spravedlnosti. Některým už Nejvyšší soud vyhověl.
K podnětům pro podávání SPZ týkajících se nouzového stavu vydala Benešová minulý týden sjednocující stanovisko. Typově v něm uvádí případy, v nichž podnětům vyhoví, a ve kterých nikoliv. Odvolává se právě na březnové rozhodnutí NS, které podle ní odstranilo nejasnosti a rozpory v rozhodovací praxi soudů.
Při rozhodování o podnětech tak bude ministryně zohledňovat zejména souvislost trestného činu s nouzovým stavem a také otázku přiměřenosti uloženého trestu. Nevyhoví například podnětům, které se budou týkat krádeží zdravotnického materiálu určeného ke zvládání pandemie covidu-19 nebo krádeží spáchaných v organizované skupině či při způsobení značné škody - tedy ve výši nejméně jednoho milionu korun.
Podnět k SPZ je možné zaslat buď přímo ministryni spravedlnosti, nebo státnímu zastupitelství bezprostředně nadřízenému tomu státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Pokud podnět nebude obsahovat předepsané náležitosti - mimo jiné spisovou značku daného soudního rozhodnutí a datum jeho vydání - ministerstvo ho odloží bez dalšího prošetřování.
