reklama
 
 

Rada ministrovi: Analýzu exekucí zahoďte, je zmanipulovaná

Aktualizováno 11. 7. 2015 20:23
Studie pro ministra o nových pravidlech exekucí může být podle analytika organizace Člověk v tísni ovlivněná a napsaná tak, aby vyhovovala exekutorům. Autoři analýzy to však jednoznačně odmítají.

Praha – Analytik Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni vzkázal ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi, že by měl hodit do koše analýzu, na jejímž základě chce v Česku odložit zavedení takzvané teritoriality u exekucí.

Podle Hůleho nemusí být autoři studie, která zdůrazňuje nevýhody zavedení místní příslušnosti exekutorů, úplně nezávislí na dluhovém byznysu. A ministrovi proto mohou radit tak, jak se jim to hodí. Přitom právě teritorialita - tedy místní příslušnost exekutorů - jim nenahrává, protože by přišli o podstatnou část byznysu. Nově by nesměli působit po celé zemi jako dosud, ale jen ve svém regionu.

I proto Hůle - zastánce dělení do regionů - tvrdí, že autoři analýzy poradili Pelikánovi špatně.

Důkazem má být například to, že autoři studie mají k exekutorům blízko. Třeba ekonom z pražské VŠE a insolvenční správce Luboš Smrčka. Ten je místopředsedou Strany práv občanů, tedy partaje, která v prezidentských volbách stála za Milošem Zemanem (tehdy bylo jeho jméno i v názvu strany) a pomáhala mu s kampaní. Před téměř třemi lety se přitom nahlas hovořilo o tom, že Zemana podporují exekutoři, kteří mu poslali bezmála dva miliony korun.

"Mimo jiné to byl třeba Milan Suchánek nebo Dalimil Mika, což jsou úřady, které by i podle té analýzy přišly díky zavedení teritoriality o desítky tisíc exekucí ročně," připomíná Daniel Hůle, který poměry v této oblasti kritizuje dlouhodobě. Analýzu označuje za tendenční, která nepočítá například se sociálními dopady exekucí.

Ministr Robert Pelikán teritorialitu zavést chce. Ovšem později, protože v analýze, kterou Hůle kritizuje, se dočetl, že by regionální omezení působišť exekutorů dramaticky snížilo vymahatelnost pohledávek. Pelikán studii hájí a odmítá, že by její závěry byly ovlivněné samotnými exekutory.

"Analýza vychází z dat ministerstva a bohužel potvrzuje obavy, které jsme měli dříve – proto jsme ostatně analýzu zadali," řekl ministr.

"Věřím, že by autor neriskoval svoji akademickou reputaci tím, že by se nechal ovlivnit," dodal Pelikán s tím, že analýza nemá sloužit jako argument pro nezavedení teritoriality, ale jako výčet rizik, která je potřeba nejdříve vyřešit.

Autoři se hodlají bránit

Redakce oslovila i Smrčku, který nařčení z možného ovlivnění zásadně odmítl. "Považuji i jenom tento pouhý náznak za neobyčejně urážející. Pokud některý z činitelů Člověka v tísni nebo kdokoliv jiný hodlá tyto názory veřejně prezentovat, budeme to považovat za vážné pošpinění naší cti a odbornosti," odpověděl deníku Aktuálně.cz. Učiní prý všechny kroky, aby zamezil šíření takových pomluv.

Studii se svým kolegou Janem Plačkem zpracovávali za přísného použití takzvané matematické analýzy. Vycházeli přitom z údajů, které prostřednictvím ministerstva získali od jednotlivých exekutorských úřadů.

"Naše studie obsahuje řadu závěrů na různých stupních a většina z nich je v podstatě konstatování výsledků analýz. Zde nelze o tendenčnosti hovořit vůbec," brání Smrčka práci.

Další závěry pak odpovídají na otázky, které autorům položilo ministerstvo. Například, zda existují rozdíly v efektivitě vymáhání dluhů. "Těžko považovat za tendenční odpověď 'Ano', když získaná data opravdu dokládají obrovské a to řádové rozdíly ve výsledcích práce jednotlivých exekutorských úřadů," diví se dál výtkám ekonom.

Teritorialita do čtyř let

Analýzu si ministerstvo spravedlnosti nechalo zpracovat na jaře, kdy byl Pelikán ještě náměstkem, v souvislosti se senátním návrhem novely exekučního řádu. Horní komora Parlamentu navrhuje jednoduchou změnou upravit způsob fungování exekutorů. Ti by měli fungovat jen ve svém kraji, zatímco nyní mohou vymáhat dluhy kdekoliv v republice. Exekutora by navíc určoval soud, nikoliv věřitelé.

Vláda i přes Pelikánovy výhrady na začátku července návrh schválila, ministr spravedlnosti ovšem oponuje, že rychlá změna bude znamenat hazard s vymahatelností práva.

Zatímco někteří exekutoři dokážou vymoci za tři roky třeba třicet až čtyřicet procent pohledávek, jiní za stejnou dobu z dlužníků dostanou jen pět až deset procent. "Předpokládáme, že pokud exekutoři ztratí 'soutěžní' motivaci, tak se spíše přiblíží k pěti až deseti než naopak," obává se Pelikán.

Podle něj je třeba změnit řadu věcí – včetně nového rozmístění a pravděpodobně i poměrně citelného snížení počtu úřadů. Místní příslušnost by pak mohla začít fungovat během tří až čtyř let.

autoři: Mikuláš Klang, Jiří Hovorka | 11. 7. 2015 13:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama