Poslanecká sněmovna obměňuje šest radních České televize, z nich se o pokračování mandátu přihlásilo pět. Nikoho z nich však poslanci do užšího výběru nepustili. Čekal jste takovou čistku?
Netěší mě to. Myslím si, že to je problematické rozhodnutí. Ale je to rozhodnutí většiny volebního výboru Poslanecké sněmovny, jeho moudrost prověří čas. Nechal bych to otevřené, nepřísluší mi to kritizovat.
Jak si vysvětlujete, že volebnímu výboru nebyl dost dobrý žádný ze stávajících radních?
Mezi členy volebního výboru zjevně převládl názor, že je třeba v maximální možné míře změnit personální složení Rady ČT pro příští období. Kdyby tam tento názor nepřevládl, tak by aspoň někteří prošli. Ale je samozřejmé, že Rada ČT se musí obměňovat. Lidé by v ní neměli být donekonečna.
Vy jste jedním z radních, kteří neprošli. Mrzí vás to?
Já jsem tam byl šest let a za sebe mohu říct, že jsem spokojený s tím, co jsem tam udělal. Myslím si, že to bylo pro tu instituci užitečné. Byla to pro mě zajímavá životní zkušenost, ale nic netrvá věčně. Lidí, kteří jsou v naší společnosti schopni zastávat podobnou pozici, je poměrně hodně.
Vnímáte to tak, že poslanci vám vystavili vysvědčení, že jste nepracovali dobře?
Já to interpretuji tak, že jejich převládající dojem byl, že Rada ČT nevyhovovala nárokům, které na ni poslanci měli. Ale je třeba podotknout, že všechny zákonné normy jsme splnili. Žádná konkrétní výtka nezazněla. Ale pokud mají politici dojem, že ČT poškozuje politické strany, a dávají to za vinu Radě ČT, tak pochopitelně lze takovou reakci očekávat. Jsem zvědavý na příští radu, jak se s nároky poslanců vyrovná ona. V tomto směru jí přeji hodně štěstí.
Z toho mi plyne, že se podle vás poslanci při svém výběru nemuseli řídit jen kvalitou kandidátů.
Je možné, že jejich hlasování bylo motivované něčím jiným. Politici někdy svádějí situaci, v níž jsou, na novináře. Domnívají se, že novináři vytváří realitu. Ale ono to funguje opačně, realitu vytváří politici a novináři ji popisují. Jenže politici tohle někdy zaměňují a já mám pocit, že u významnější části poslanců došlo k tomu, že se domnívají, že Česká televize je tvůrcem jejich problémů na politické scéně. ČT tohle však nedělá. Úkolem ČT je objektivně probírat všechny události do co největších podrobností. Já věřím tomu, že se tak dělo.
Rada České televize
- Rada České televize je kontrolní orgán klíčového média veřejné služby. Jmenuje a odvolává ředitele televize, schvaluje její závěrečný účet nebo projednává výroční zprávy. Současně vyřizuje stížnosti diváků na obsah České televize. Schvaluje také výroční zprávy, které obhajuje ve volebním výboru Poslanecké sněmovny.
- Čítá patnáct členů, kteří mají šestileté funkční období. Radu volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Jejím předsedou je od června 2015 Jan Bednář, kterému končí mandát v druhé půli března 2020. Spolu s ním neúspěšně kandidovali do dalšího období Luboš Beniak, Vratislav Dostál, Michael Hauser a Vlastimil Venclík. O obhajobu mandátu naopak neusilovala končící radní Ivana Levá (KSČM).
Vy jste se jako předseda Rady ČT pravidelně léta účastnil jednání volebního výboru sněmovny o výročních zprávách ČT. Skutečně jste tam žádné výtky neslyšel?
Při projednávání výročních zpráv se na výboru objevovaly různé otázky. Já jsem měl dojem, že nejasnosti jsme vždy vysvětlili, protože nakonec pokaždé volební výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválení zpráv. I když někteří jednotlivci z volebního výboru s tím nebyli spokojeni, tak většinově výbor vždy uznal, že práci, kterou rada odvedla, odvedla dobře.
Strach o ČT se ve mně nerodí
Nikdo z pěti kandidujících radních do užšího výběru neprošel. Naopak se tam dostalo několik kandidátů, kteří vůči ČT vystupují nepřátelsky. Nezačínáte mít o Českou televizi strach?
Strach se ve mně nerodí. Mezi kandidáty jsou velmi kvalitní lidé, kteří by mohli ČT prospět. Ale jsou tam také někteří, u kterých si tím jistý nejsem. Říká se, že v Radě ČT, která má 15 členů, neškodí, když v ní zasednou jeden či dva extremisté. Do jisté míry se to zvládnout dá. Ale počet radikálních stěžovatelů nebo lidí, kteří mají extrémní politické názory, by neměl přesáhnout únosnou míru. Určitá ostražitost je tedy namístě. Pokud v radě zasednou lidé, kteří nebudou mít zájem, aby Česká televize prosperovala, což některé jejich výroky trochu naznačují, může to její situaci zkomplikovat.
Jsou podle vás takovými extremisty ekonomka a spolupracovnice Institutu Václava Klause Hana Lipovská nebo moderátor Lubomír Xaver Veselý, kteří vyvolávají nejsilnější reakce?
V poslední době se na tyto dva kandidáty soustřeďuje největší pozornost. U pana Veselého jisté výstupy tohoto charakteru vidím. Paní Lipovská se před lety jen vyjádřila, že něco nechápe. To ji ještě nediskvalifikuje. Myslím si, že reakce vůči ní je možná někdy trochu přehnaná.
Hana Lipovská loni v rozhovoru pro Parlamentní listy prohlásila, že nerozumí smyslu existence médií veřejné služby a že jejich zrušení by se dotklo pouze jejich zaměstnanců. Čím by ona mohla obohatit Radu České televize?
Možná že by něco mohla říci k hospodaření České televize. Třeba by uspokojila některé kritiky svým výkladem toho, jak Česká televize hospodaří, až by zjistila, že se tam podvody nedějí a žádné peníze nikam nemizí.
Lubomír Xaver Veselý, moderátor nekonfliktních rozhovorů s politiky, také Českou televizi nemá rád. Patří podle vašeho soudu do rady?
Zaznamenal jsem u něj krajně nepřátelská vystoupení vůči České televizi. Myslím si, že není úplně vhodné, aby takový člověk televizi kontroloval, protože je zaujatý. Víc k tomu nemohu říci. Dál už je to odpovědnost poslanců, koho chtějí v radě mít.
Nejvíce hlasů posbíral ve volebním výboru Michal Klíma, který se v médiích pohybuje od 90. let. V minulé dekádě třeba dva roky řídil vydavatelství regionálních Deníků. On by mohl být posilou rady?
O tom nepochybuji.
Proč o tom nepochybujete?
Myslím si, že to je velice kvalitní kandidát. Určitě by byl prospěšný pro Českou televizi už proto, že léta řídil Nakladatelství Lidové noviny. Pracoval také v Economii. Je to zkušený manažer, který ví, jak funguje velký podnik. Je to člověk, který se dlouhá léta médii zabývá. Nebylo by to pro něj neznámé teritorium. Určitě by dovedl kontrolovat jak produkci České televize, tak její hospodaření.
90 zájemců o šest míst v Radě České televize
- Z celkem 90 kandidátů do Rady České televize vybral sněmovní volební výbor na jednání 4. až 6. února 18 kandidátů. Jsou mezi nimi novinář Michal Klíma, bývalý zpravodaj ČT v USA Roman Bradáč, moderátor Lubomír "Xaver" Veselý, vysokoškolský pedagog Jiří Závozda, novinář Pavel Matocha, mediální poradce Martin Schmarcz, filmový kritik Zdeněk Holý nebo dramaturg Marek Hladký.
- Do užšího výběru dále postoupili ekonom Vladimír Pikora, bývalý šéf České spořitelny Pavel Kysilka, někdejší děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz, ekonomka Eva Hubková, rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka Gabriel Švejda nebo ekonomka a bývalá spolupracovnice Institutu Václava Klause Hana Lipovská.
- Do finále se dostal také asistent poslance Radka Rozvorala (SPD) Petr Jedinák, bývalý hokejista a exposlanec ČSSD Jiří Šlégr, auditor Stanislav Staněk a adiktolog Ivan Douda. Poslanecká sněmovna z nich vybere šest radních na březnové schůzi, která začíná 3. března.
Nezvýšení poplatků může být pro ČT tragické
Mezi sedmnácti postoupivšími do užšího výběru je hned pět ekonomů, nejvýraznější z nich jsou bývalý šéf České spořitelny Pavel Kysilka, někdejší děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz či ekonom Vladimír Pikora. Jak rozumíte jejich výběru?
Rozumím tomu jako zjevnému dojmu velké části Poslanecké sněmovny, že hospodaření ČT je v nepořádku a že je potřeba do rady dosadit kvalifikované ekonomy. Souhlasím s tím, ať tam takoví lidé přijdou. Určitě to nebude k neprospěchu České televize.
Nemají tedy ale poslanci pravdu, že hospodaření ČT není v ideální kondici, když radě podle vás vyšší počet ekonomů prospěje, a rada navíc neschválila rozpočet televize na rok 2020?
Česká televize je ve velmi dobré ekonomické kondici. Důvody, proč jsme neschválili rozpočet, byly jiné. Chtěli jsme na vedení ČT, aby vypracovalo dlouhodobé plány rozvoje do roku 2024. Nyní už je máme na stole a já nevidím důvod, abychom v nejbližší době rozpočet neschválili. Kdyby nám vedení televize dalo tyto plány už na podzim loňského roku, tímto martyriem bychom vůbec neprocházeli.
Proč potřebuje Rada ČT více ekonomů?
Když jsem před šesti lety nastupoval do Rady ČT, mou pravou rukou v tomto ohledu byl Richard Hindls, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické. To byla velká posila. Zákon o ČT říká, že její rada má kontrolovat činnost České televize, tedy vysílání, a její hospodaření. A lidí, kteří jsou schopni efektivně kontrolovat hospodaření, je v radě relativně málo. Proto určitě neuškodí, když tam zasedne několik slovutných ekonomů.
Jaké vidíte hlavní úkoly, které čekají na obměněnou radu?
Budou to mít těžké, už my jsme to měli v posledním období dost obtížné. V loňském roce jsme byli předmětem mnoha útoků ze strany některých politických činitelů. Obávám se, že to bude pokračovat.
Měl jsem na mysli spíše praktické úkoly, které bude muset rada plnit kvůli hladkému provozu České televize.
Kdybych chtěl mluvit o ekonomické otázce, tak poplatky nebyly zvýšeny od roku 2008. Donekonečna to takto nepůjde. Pokud nebude politická vůle navýšit poplatky v horizontu několika let, bude to pro Českou televizi tragické. Musela by omezit některé své služby, což by se negativně dotklo divácké obce, nebo bude muset získat nové finanční prostředky.
Víc zatím nedovedu posoudit. Záleží, kdo tam zasedne a jak si ti lidé budou rozumět. Já jsem měl štěstí, že jsme se stávajícími členy rady vycházeli velmi dobře. Přitom tomu tak v určitých předchozích obdobích nebylo. Pokud si rada v novém složení bude názorově odporovat, může dojít k její paralýze. Ale uvidíme, jak to bude probíhat.
Váš mandát zanikne v druhé půli března. Bude se vám po práci pro Českou televizi stýskat?
O tom také přemýšlím. V posledních letech jsem většinu svého času věnoval ČT. Proto jsem do toho šel nyní s tím, že chci pokračovat. Ale jestliže poslanci rozhodli, že mají jiné představy, je to jejich rozhodnutí, kterému se přizpůsobím. Je to pro mě i příležitost zamyslet se nad tím, co budu dělat dál. V tuto chvíli nemám konkrétní představy, je to zatím příliš brzy.
