Liberec – Liberecká ikona a dříve klíčová tvář ODS se neplánovaně vrací do politiky. Přemysl Sobotka má být od úterka radním hejtmanství v Libereckém kraji.
"Možná se budete divit, ale když mi to jako návrh kolegové telefonovali, rozmýšlel jsem se asi tak třicet vteřin. V medicíně i v politice jsem se naučil, že nikdy nemáte čas rozhodovat se dlouho, takže jsem se rozhodl rychle,” řekl Sobotka.
Na severu Čech bude mít na starosti oblast zdravotnictví. Ostatně, ještě předtím, než po sametové revoluci vstoupil do aktivní politiky, býval lékařem, proto je mu resort blízký.
Bývalý šéf Senátu a dlouhá léta jeden z nejdůležitějších občanských demokratů dokázal ovlivnit třeba i to, že se předsedou strany stal Mirek Topolánek. ODS s ním počítala i na post prezidenta, což jako plán nakonec ztroskotalo na přímé volbě.
V Liberci v úterý proběhne ustavující jednání zastupitelstva, které má v plánu volit novou vládu. Koalici povedou Starostové pro Liberecký kraj, takže pozici hejtmana na další čtyři roky uhájil jejich lídr Martin Půta. "ODS a ČSSD budou mít po jednom radním, dva posty získá ANO a pět my,” řekl Půta.
Původně sice počítal, že občanští demokraté vyšlou do rady svého volebního lídra Dana Ramzera, ale vyjednávání dopadlo jinak. Ramzer se nakonec rozhodl zůstat starostou Frýdlantu a křeslo v radě svěřit Sobotkovi. Bývalý senátor původně neměl být ani v zastupitelstvu. Vždyť jeho jméno figurovalo až na desátém místě kandidátky ODS, ale voliči ho vykroužkovali na třetí pozici.
Paradoxní na spojenectví Sobotky s Půtou je jejich společná třaskavá minulost. Půta a jeho Starostové “vyrostli” na kritice právě těch občanských demokratů, jejichž politický růst Sobotka většinou podporoval. A ať už šlo o zhusta kritizovaného exprimátora Liberce Jiřího Kittnera, exposlance Tomáše Hasila, exradního Radima Ziku, či exhejtmana Petra Skokana, jejich pověst nebyla dobrá.
Dodnes se Liberci přezdívá “Synerov”, podle jména vlivné stavební firmy, pro niž Kittner před vstupem do aktivní politiky pracoval.
Půta a jeho Starostové i díky kritice chyb libereckých občanských a sociálních demokratů nejprve usedli v zastupitelstvu kraje a v roce 2012 se stal Půta poprvé hejtmanem.
Dnes Půta říká, že kvůli tomu bylo obtížné přijmout myšlenku společné vlády s ODS. Nakonec ale do koalice přibylo i ANO a formát široké duhové krajské vlády je pro Starosty snesitelnější. Druhým důvodem je fakt, že navzdory roztržkám s ODS si Půta dobře rozumí s Ramzerem.
“Černobílý pohled na svět můžete mít, než získáte zodpovědnost, a myslím, že i Starostové poznali, že ne vše, co se napsalo a co se říká po hospodách, je pravda,” komentoval dříve poměrně vyostřený vztah ODS a Starostů Sobotka.
Občanští demokraté ve volbách v kraji získali necelých osm procent hlasů, respektive čtyři mandáty. To je zlomek dřívější popularity ODS a velmi slabý výsledek na region, který v minulosti patřil mezi tradičně pravicové.
"Voliči ODS jsou velmi citliví na jakýkoli problém a vždy je to obraz té takzvané velké politiky – vzpomeňme si na konec Mirka Topolánka či Petra Nečase. Ukažte mi jediný moment, kdy Jiří Kittner udělal něco špatného. Za jeho éry se v Liberci investovalo. V současnosti na magistrátu v Liberci hledají kauzy a ony žádné nejsou,” hájí budoucí radní stranického kolegu.
Sobotka letos na podzim odcházel ze Senátu jako jeho místopředseda. V letech 2004 až 2010 byl předsedou horní komory. V první půlce devadesátých let pracoval na postu libereckého radního, což bylo naposledy, kdy působil v exekutivní politické funkci.
Nyní v obdobné roli na kraji bude do praxe přenášet to, co zákonodárci schválí. A bude se muset vypořádávat i s nedostatky, kterých se Senát jako součást zákonodárné moci dopustil v minulosti. Nejvíc takových komplikací vzniklo podle Sobotky za vlád ČSSD, jejichž návrhy považuje za populistické.
Liberecký kraj se podílí na správě tří nemocnic (v Liberci, České Lípě a Turnově), k tomu řídí léčebnu ve Cvikově.
“Můj předchůdce Petr Tulpa vytvořil alianci všech nemocnic v kraji. Udělal vynikající krok, že dostal nemocnice k jednomu stolu,” hodnotil Sobotka práci, která ho čeká.
Je rád, že nemocnice hospodaří v plusu, ale má obavy z možného poklesu medicínské úrovně. To je riziko zapříčiněné nedostatkem personálu – lékařů i sester – v řadě zařízení v Česku.
