Před jednáním lídrů visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, český premiér uvedl, že rozšíření aliance ukazuje, jak moc se mění podoba Evropy po vpádu Ruska na Ukrajinu před dvěma lety.
Ruský prezident Putin podle Fialy dosahuje opaku toho, co bylo jeho cílem. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů do vojenského bloku dosud neratifikovala. V pondělí vstup schválil maďarský parlament. Aby byla ratifikace švédského vstupu do aliance platná, musí ji podepsat nový maďarský prezident Tamás Sulyok. Do úřadu nastoupí 5. března.
Vláda premiéra Viktora Orbána dokumenty týkající se švédského vstupu do NATO předala parlamentu už v polovině roku 2022, hlasování však dlouho oddalovali poslanci Orbánovy vládnoucí strany Fidesz. Premiér, který udržuje blízké vztahy s Ruskem navzdory více než dva roky trvající ruské agresi vůči Ukrajině, dal najevo, že vztahy mezi Maďarskem a Švédskem ochladly kvůli tomu, že švédští politici kritizují stav maďarské demokracie a právního státu.
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem předloni v květnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo loni začátkem dubna. Vstupu Švédska do aliance vedle Maďarska po dlouhou dobu bránilo také Turecko, které ale připojení severské země k alianci odsouhlasilo minulý měsíc.
Tusk: Praha i Varšava mluví stejným hlasem
Ještě před dnešním jednáním V4 se premiér Fiala sešel s polským premiérem Donaldem Tuskem. Ten po jednání poděkoval České republice za iniciativu k dodání munice Ukrajině. Polsko je podle něj připraveno se zúčastnit každé iniciativy, která svět přiblíží k ukončení války, řekl.
Česko ani Polsko neuvažují o vyslání vojáků na Ukrajinu, shodli se premiéři. Není potřeba hledat nové cesty, ale být aktivnější v dosavadních, míní. Lídři států se v Paříži v pondělí podle Fialy shodli na nutnosti zrychlit dodávky munice Ukrajině i na potřebě posílit zbrojní výrobu v Evropě.
Podle Tuska jsou Praha a Varšava dvěma hlavními městy mluvícími stejným hlasem ohledně toho, co se týká ruské agrese a odpovědnosti za tragédii na Ukrajině. "Naší morální a politickou povinností, ale i naším zájmem je podpora Ukrajiny v obraně proti ruské agresi," řekl.
Fiala zopakoval, že Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico v pondělí uvedl, že několik členských zemí NATO a EU zvažuje vyslání svých vojáků na základě dvoustranných dohod s touto zemí, která se už dva roky brání ruské invazi. Také Tusk popřel, že Polsko takový krok chystá.
Kdyby všichni pomáhali jako Polsko a Česko…
"Neměli bychom dnes spekulovat o budoucnosti, zda se vyskytnou takové okolnosti, které změní stanovisko," uvedl Tusk. "Nechci, aby to znělo příliš ostře, ale kdyby se všechny země EU zapojily do pomoci Ukrajině, jak to dělá Polsko nebo Česko, tak by možná nebyla vůbec potřeba, abychom diskutovali o jiných formách podpory pro Ukrajinu," poznamenal. Debata se podle polského premiéra musí vést i o využití zablokovaných prostředků ruské centrální banky.
K české iniciativě nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle pondělního Fialova odhadu mohlo připojit zhruba 15 států, kromě Polska to potvrdily například Nizozemsko či Francie. O iniciativě se jednalo na pondělní schůzce v Paříži. "Myslím, že nejpodstatnější sdělení Evropě, světu a Rusku je to, že evropské státy jsou nadále jednotné a že jsou připraveny nejen dál podporovat Ukrajinu, ale zrychlit a posílit svoji pomoc," řekl Fiala.
Lídři zemí se podle něj domluvili na tom, že se pokusí zrychlit dodávky munice a dodat ji Ukrajině ještě letos v množství, které potřebuje. "Ale také na střednědobých a dlouhodobých cílech. Je třeba posílit zbrojní výrobu v Evropě. Dosáhnout toho, abychom byli v těchto věcech soběstačnější a měli dostatek vojenské techniky," uvedl.
