Půl bilionu z Evropy půjde hlavně hejtmanům a firmám

Petr Holub
2. 12. 2013 7:00
Ochráncům životního prostředí vadí, že se omezí ekologické eurodotace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Proti rozdělení evropských dotací na období 2014-2020 protestují ochránci životního prostředí. Jejich jménem vystupuje společnost CEE Bankwatch Network, které vadí, že se omezí ekologické dotace. Část z nich navíc půjde průmyslovým firmám.

"Snaha využít evropské fondy pro uspokojení neprůhledných zájmů stála za fiaskem v současném období," tvrdí Ondřej Pašek ze sdružení CEE Bankwatch Network, které jménem neziskových organizací připomínkuje rozdělení eurodotací na životní prostředí. Stejné riziko podle něho hrozí i v letech 2014-2020.

Za pravdu mu dává dokument ministerstva pro místní rozvoj "Smlouva o partnerství", který v pondělí poprvé navrhl, jaké oblasti by měla Evropská unie v příštích sedmi letech podpořit celkovou částkou 21,6 miliardy eur.

Česko dostane o 4,3 miliardy méně než v letech 2007-2013, dotace se však zvýší krajům a na podporu podnikání. Právě regionální a podnikatelské programy se v uplynulých sedmi letech rozdělovaly nejméně transparentně a Evropská unie jejich provoz kvůli tomu nejčastěji zastavovala.

Peníze často dostávaly firmy s nejasnými vlastníky, případně se dotace rozpouštěly v losovačkách. Například program Podnikání pro inovace nesmí čerpat od ledna 2013 a zatím nikdo neví, kdy ho úřady opět povolí.

Dotace jen firmám

Bankwatch Network tvrdí, že nový vládní návrh opakuje staré chyby i v detailech. Například v rámci ochrany životního prostředí doporučuje stavbu velkých spaloven, jejichž podporu Evropská komise zamítla už letos, protože se české straně nepodařilo prokázat jejich přínos k ochraně životního prostředí.

Právě spalovny přispěly k tomu, že se v současném rozpočtovém období nevyčerpá šest miliard.

K tomu přistupují i nové komplikace. Smlouva o partnerství podporuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla do sedmi let dosáhnout pětiny veškeré energetické produkce.

Dotovat výrobu elektřiny a tepla ale chce pouze v tom případě, že se budou vyrábět spalováním bioplynu a biomasy, případně ve vodních elektrárnách. Na podporu přitom budou mít nárok pouze podnikatelé.

Evropské dotace podle programů (v miliardách eur)

2007-2013 2014-2020
Regiony 4,6 4,87
Doprava 5,82 4,7
Podnikání 3,12 4,14
Vzdělání a výzkum 3,9 2,81
Životní prostředí 4,92 2,57
Zaměstnanost a veřejná správa 3,5 2,14
Technická pomoc 0,23 0,22
Praha 0,34 0,2
CELKEM 25,89 21,64

Zdroj: Aktuálně.cz

"Naopak podpora pro obecní projekty zpracování biomasy, pro solární panely na střechách domů nebo pro větrné elektrárny v majetku spolku několika obcí zcela chybí," upozorňuje Ondřej Pašek.

Expert tím upozorňuje na skutečnost, že část ekologických dotací bude poskytovat ministerstvo průmyslu v rámci podpory podnikání. Resort průmyslu kromě toho převezme dohled nad budováním vysokorychlostního internetu a podporou výzkumu a vývoje.

Ekologická hodnota spaloven

Autoři Smlouvy o partnerství Paškovu kritiku jednoznačně odmítají. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl ve spolupráci s kolegy z ministerstev průmyslu a životního prostředí například upozorňuje, že se na šestimiliardovém výpadku ekologických dotací podepsaly nepostavené spalovny sumou 1,2 miliardy. 

O významu spaloven pro ochranu životního prostředí přitom není podle Ženkla nejmenší pochyby: "V České republice se v současnosti skládkováním odstraňuje ještě 55 procent komunálních odpadů, naším cílem je postupně skládkování omezit na minimum a v budoucnu ho zakázat úplně. Odpad nevyužitelný k recyklaci by také mohl nahradit až 2 miliony tun hnědého uhlí ročně," zdůvodňuje výhody velkých krajských spaloven mluvčí.

Dodává, že se podpora obnovitelných zdrojů zaměřuje na firmy ze zcela pochopitelných důvodů. Bude se poskytovat v rámci programu na podporu podnikatelům, není tedy divu, že firmy budou mít nejlepší přístup. Program navíc nevylučuje, aby o podporu obnovitelných zdrojů požádaly také obce.

"V případě, že si obec samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty založí společný podnik, např. s.r.o., tak se může stát příjemcem," vysvětluje mluvčí Ženkl.

Využívat elektřinu a teplo z biomasy a z bioplynu dostalo přednost, protože jde o nejvíc efektivní výrobu, která navíc nezatěžuje elektrickou soustavu. "Využití tepla z biomasy a bioplynu pomáhá řešit substituci uhlí v oblasti teplárenství," dodávají ministerští experti.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy