Bellinzona (Švýcarsko) - Belgický obchodník Jacques de Groote, který je obžalován v souvislosti s údajnými podvody a korupcí kolem privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS), ve středu ve švýcarské Bellinzoně jako první obžalovaný odpovídal na otázky soudu.

Připustil, že byl v čele nastrčené společnosti Appian Group předstírající během privatizace dolů, že zastupuje fiktivní americké akcionáře. Soud pro dnešek jednání přerušil, aniž výslech Belgičana dokončil. Ve středu po dokončení výslechu by měl přijít na řadu Antonín Koláček.

De Groote figuruje v kauze jako představitel několika společností, které měly v názvu jméno významné americké investiční firmy Appian. Podle obžaloby mělo renomé de Grootea jako bývalého vysokého představitele Mezinárodního měnového fondu a zvuk jména Appian přikrýt údajně podvodné machinace kolem nákupu akcií dolů.

Záměrem bylo vyvolat dojem serióznosti pro machinace

Appian založil známý finančník Stephen Norris a de Groote pro něj po roce 1994 pracoval. Norris měl původně zájem o investice do českého důlního průmyslu, ale potom na to neměl peníze, řekl de Groote.

Podle něj pak českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš získal od Norrise právo používat jméno Appian a postupně založil několik společností s tímto jménem v názvu. Nemělo to nic společného s americkou strukturou, řekl de Groote, který po roce 1996 začal pracovat pro společnost Investenergy, kterou založil Diviš a která ve druhé polovině 90. let skrytě nakupovala akcie MUS.

Investenergy v dubnu 1998 podepsala s de Grootem tak zvanou příkazní smlouvu, podle níž měl vystupovat jménem a v zájmu Investenergy, aniž by to bylo veřejně známo. Žaloba tvrdí, že záměrem bylo vyvolat u veřejnosti, ostatních akcionářů MUS i u českého státu dojem serióznosti pro machinace. Poté, co Investenergy koupila v roce 1999 od státu zbývající akcie MUS, jako nový vlastník byla uvedena firma Appian Group, která byla podle obžaloby "fiktivním zahraničním investorem" a kterou vedl de Groote.

De Groote řekl, že netuší, odkud obžalovaní měli peníze na nákup těchto i dalších akcií MUS. Podle obžaloby na to použili peníze MUS.

Belgičan zdůraznil, že pro jeho činnost byla klíčová zmíněná příkazní smlouva, podle níž jednal ve prospěch Investenergy. Podle ní byl také jmenován do řady společností, které obžalovaní ustavili kvůli privatizaci MUS. Byly to jen skořápky vytvořené ke specifickým záměrům, řekl.

Kvůli smlouvě také řekl v roce 2000 při výslechu české policii, že akcie MUS patří americkým vlastníkům v Appian Group, přestože věděl, že to není pravda. Jednal jsem podle této příkazní smlouvy, řekl de Groote. Dodal, že nešlo ani o výslech, ale o "přátelský rozhovor" s policistou v civilu.

Nevzpomíná si, kdo ho navrhl do dozorčí rady

Nepodílel se prý na vyjednávání s Fondem národního majetku o prodeji zbytku státních akcií MUS, přestože jeho Appian Group byla oficiálně vlastníkem. Nemá také názor na to, zda částka 650 milionů korun, kterou dostal v roce 1999 stát za skoro polovinu akcií MUS, byla přiměřená.

Nevěděl prý ani o kontraktu s gibraltarskou společností Torrence Trading francouzského obchodníka Foulquesa de Quatrebarbesa a zbrojaře Pavla Musely, která za zprostředkování tohoto nákupu státních akcií MUS dostala provizi pět milionů dolarů určených podle žaloby na úplatky v ČR. Soudce připomněl že provize byla pět milionů dolarů a hodnota nakoupených akcií v tehdejším kurzu necelých 20 milionů dolarů.

Šestaosmdesátiletý de Groote si také nevzpomíná, kdo ho navrhl do dozorčí rady MUS, v níž působil v letech 1999 až 2002. Tehdy bylo vyvedeno z MUS 150 milionů dolarů. Podle žaloby šlo o vyprání špinavých peněz pro soukromé potřeby ostatních obžalovaných.

Oficiálně mělo jít o pojistku proti fluktuacím kurzu koruny. Později se ukázalo, že vzhledem ke klesajícímu kurzu koruny by MUS celkem takto přišla o 818 milionů korun. Podle de Grootea padlo rozhodnutí o vyvedení těchto 150 milionů dolarů na konto lichtenštejsnké společnosti Portoinvest, která byla dceřinou firmou MUS, před jeho příchodem do dozorčí rady.

De Groote řekl, že společnost Investenergy mu půjčila asi 400.000 eur na soudní výlohy. De Groote vedl a vede přes deset let řadu sporů se švýcarským finančníkem Alainem Aboudaramem o údajně nesplacenou půjčku.

Tato půjčka následovala po propuknutí jeho sporu s Aboudaramem. De Groote řekl, že Aboudaram se dostal k textu příkazní smlouvy a vydíral ho s tím, že zveřejní její obsah. Podle něj nešlo o nesplacenou půjčku, ale o vydírání. Naznačil, že Aboudaram vydíral i jeho české společníky z MUS.

De Groote řekl, že půjčku Investenergy zatím nesplatil, protože čeká, až skončí jeho spory před americkými soudy s Aboudaramem a až dostane odškodné. Řekl také, že zatímco Diviš mu půjčku připomněl zdvořile, další obžalovaný Marek Čmejla byl v této souvislosti několikrát "velmi energický".

Belgičan je prvním z obžalovaných, který vypovídá. V první části procesu to odmítli Diviš, Čmejla i Petr Kraus kvůli tomu, že by je prý výpověď mohla poškodit při vyšetřování v ČR. Po skončení de Grooteova výslechu přijde na řadu výslech Antonína Koláčka, který dnes řekl, že ještě neví, zda bude vypovídat.

De Groote odevzdal soudu minulý týden dokument popisující jeho úlohu v celé kauze a jeho obhájce žádal, aby nemusel být vzhledem ke svému věku vyslýchán ústně. Soud to zamítl, ale povolil mu, aby při výslechu nahlížel do svého dokumentu, který se také stal součástí soudního spisu.

De Groote poznámek poměrně často využíval. Při některých otázkách také uváděl, že si přesně nepamatuje a že odpověď je ve zmíněném dokumentu.