Tři z pěti vládních stran by se samy do sněmovny zřejmě nedostaly, uvádí průzkum

ČTK ČTK
26. 9. 2022 13:23
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Piráti by dostali 11,5 procenta, ČSSD pět procent. Další strany by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny nepřekročily, a to včetně nyní sněmovních STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Průzkum ukázal, že roste ochota lidí účastnit se voleb.
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %).
Nejvyšší voličské preference si drží hnutí ANO (29 %) následované ODS (16 %) a SPD (14 %). | Foto: Median

Nejvýrazněji proti červencovému volebnímu modelu Medianu vzrostla podpora SPD o 1,5 procentního bodu. O procentní bod vzhůru se posunul zisk Pirátů, o půl procentního bodu se zvýšil pro ODS. Hnutí ANO naopak proti červenci ztratilo procentní bod. Podpora ČSSD zůstala stejná jako v červenci, pro STAN se snížila z 5,5 na čtyři procenta. U STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad pětiprocentní hranicí či pod ní, uvedli autoři průzkumu.

Podobně jako STAN o 1,5 procentního bodu klesl zisk TOP 09, v srpnu by dostala 3,5 procenta. Podpora lidovců klesla proti červenci o procentní bod na 3,5 procenta. Komunistům naopak o procentní bod vzrostla na 3,5 procenta, stejně by získala Přísaha s nárůstem o půl procentního bodu. O půl procentního bodu na dvě procenta si pohoršila Trikolora, stejný procentní zisk by měli také Zelení.

Hnutí ANO si udržuje vysokou podporu zejména mezi důchodci a lidmi ve věku od 65 let, stejné skupiny preferují SPD. Občanští demokraté se podle Medianu těší podpoře mezi podnikateli a lidmi ve věku 25 až 34 let, Piráti mají nejvyšší podporu ve skupině 18 až 24 let a mezi studenty. ANO a SPD jsou často volbou absolventů středních škol bez maturity, vysokoškoláci preferují ODS a Piráty.

Případných sněmovních voleb v srpnu se chtělo zúčastnit 57,5 procenta účastníků průzkumu, dalších 18 procent účast zvažovalo. Určitě by hlas neodevzdalo 17,5 procenta dotázaných, spíše by k volbám nešlo sedm procent. "Pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast," uvedl Median.

Přitom téměř 40 procent z dotázaných se chce voleb určitě zúčastnit, ale nejsou pevně rozhodnutí, komu by dali svůj hlas. Dalších víc než 14 procent lidí si nejsou jistí svou účastí ani volenou stranou. "Podpora stran se může i nadále dynamicky měnit," uvedl Median. V průzkumu mezi 1. a 31. srpnem se agentura dotazovala 1005 dospělých.

 

Právě se děje

Další zprávy