Šluknov - Hlavní sídla šluknovského výběžku, kde žije celkem padesát tisíc lidí a kde už dva týdny hlídkuje policie kvůli masovým protiromským protestům, patří do desítky nejhůře postižených měst, jež jsou "kompletně strukturálně zaostalá".
Sociologická definice tak označují místa, kde je nedostatek práce, nízká úroveň vzdělanosti, špatné spojení do jiných regionů a kde vznikají ghetta pro občany žijící pod hranici chudoby.
Podle dlouhodobějších, ale i tento týden publikovaných údajů o nezaměstnanosti sem patří Varnsdorf (15 tisíc obyvatel), Rumburk (10 tisíc obyvatel) a Šluknov (5 tisíc obyvatel),
Právě v okolí nejchudších měst vznikají v posledních dvaceti letech nejčastěji tzv. romská ghetta, vládní průzkum jich v roce 2006 na Šluknovsku evidoval celkem jedenáct. Žádné z nich nemělo přes sto obyvatel a pět z nich zřídily místní radnice.
"Strukturální zaostalost má významný územní rozměr. Vznikají tak regiony, kde dochází k hlubokému narušení sociální soudržnosti," popisuje rostoucí potíže nejchudších oblastí sociolog Jan Gabal.
Etnické konflikty však vyvolává v zaostalých regionech samotná existence chudinských ghett, jak svědčí nedávné případy z Litvínova, Krupky, Bruntálska a dokonce středomoravského Kojetína.
Příliš odlehlé Sudety
Ve šluknovském výběžku je vůbec nejhorší nabídka pracovních míst z celé republiky. Dokazují to běžné statistiky Úřadů práce. V žebříčku okresů je poslední Děčínsko, kde je k dispozici jedno volné místo na čtyřicet nezaměstnaných. Šluknovsko je přitom problémová část okresu Děčín.
"Poměry se tam postupně zhoršují už několik let," potvrzuje ředitelka pracovního úřadu v Děčíně Marie Gutová.
Ve výběžku působí pouze dvě významné strojírenské firmy, tradiční TOS Varnsdorf a nová továrna Benteler v rumburské průmyslové zóně. V útlumu jsou všechny textilní továrny a výsledky zatím nepřinesly investice do turistického ruchu. V důsledku vládních úspor hrozí rušení pracovních míst v sociálních ústavech ve Filipově, Krásné Lípě a Dolní Poustevně.
Dojíždět za prací do 50 kilometrů vzdáleného Děčína nebo Liberce se nevyplatí a zdejší nezaměstnaní nenajdou práci ani v sousedním Německu, které obklopuje šluknovský výběžek ze tří stran. "Tam se uplatní pouze kvalifikovaní pracovníci jako zdravotní sestry a nástrojaři, kteří se aspoň domluví německy," vysvětluje ředitelka Gutová.
Stejné potíže mají další výběžky na severu Čech a Moravy včetně Frýdlantska a Javornicka.
Signály nové krize
Ve Varnsdorfu, Rumburku a Šluknově nebyla práce ani před vypuknutím krize v létě 2008, kdy se na úřadech evidovalo 3500 nezaměstnaných. Koncem roku 2009 jich bylo skoro 5000 a do letošního května se jejich počet snížil o pět set.
Právě Šluknovsko zaznamenalo jako jeden z prvních regionů ekonomické zpomalení letošního roku. I když se v celé republice počet nezaměstnaných snížil, na zdejších pracovních úřadech se v červnu a červenci navíc přihlásilo dalších 120 lidí.
Státem placená místa pro nezaměstnané jsou pro pracovní trh na Šluknovsku příliš slabým nástrojem. "Veřejně prospěšné práce by tam nahoře pomohly, bylo by ale potřeba tři tisíce míst," upozorňuje ředitelka děčínského pracovního úřadu Gutová.
Úřad si může dovolit financovat maximálně dvě stě míst v celém děčínském okrese. Regionu by podle ředitelky pomohla významná nová investice, která však není v dohledu.
Pomoc zaostalým regionům včetně Šluknovska by podle sociologa Gabala měla poskytnout centrální vláda. Ministři ani radní Ústeckého kraje k tomu však nevyužili ani miliardové evropské dotace, které jsou přitom v první řadě určeny pro "strukturálně zaostalé regiony".
"Nikdo z politiků necítí za chudé regiony odpovědnost," shrnuje situaci Gabal.
