reklama
 
 

Protimafiánský útvar pod Šlachtou záměrně porušoval předpisy. Bál se vyzrazení

16. 6. 2016 5:30
Snaha ochránit své informace jde u protimafiánského útvaru až za hranici policejních předpisů. Detektivové nezanášejí kauzy do interního počítačového systému. Zavedl to odcházející ředitel Robert Šlachta, aby nikdo nemohl "čenichat" v živých kauzách. Stejným trikem se u sesterské protikorupční policie udrželo například do poslední chvíle v tajnosti odposlouchávání Davida Ratha.

Praha - Když detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu přinesou z terénu podezření na rozkradené dotace za účasti politiků nebo na to, že někdo obchoduje načerno se zbraněmi, na případu začnou pracovat v naprostém utajení.

Snaha ochránit své informace jde dokonce až za hranici policejních předpisů: detektivové nezanášejí kauzy do interního počítačového systému. Jde o praxi, kterou u protimafiánské jednotky zavedl odcházející ředitel Robert Šlachta – aby odstřihl pokušení ostatních policistů nebo dokonce politiků čenichat v živých kauzách.

Šlachta si byl vždy vědomý, že obchází interní nařízení. Ale přesto, jak potvrzují dobře informovaní lidé z policie i z justice, nehodlal na praxi útvaru nic měnit. Zkrátka nechtěl riskovat, že něco unikne. Stejným trikem se u sesterské protikorupční policie udrželo například do poslední chvíle v tajnosti odposlouchávání Davida Ratha – až skončilo před čtyřmi lety zatčením s taškou naplněnou sedmi miliony.

Může to být jeden z důvodů, proč Šlachtu a jeho 473 podřízených považují vysocí státní zástupci v boji se zločinem za mimořádně úspěšné. A proč se teď staví na stranu naštvaného pětačtyřicetiletého plukovníka, který včera potvrdil svůj odchod – poté, co ministr vnitra Milan Chovanec podepsal urychlené a donedávna i utajované sloučení Šlachtova útvaru s protikorupční policií. To navrhl minulý týden policejní prezident Tomáš Tuhý.

Jak se ukázalo, za Šlachtou stojí jeho podřízení: 238 jich podepsalo prohlášení, že s reformou nesouhlasí.

„Žádné další kauzy nebudou“

Detektivové teď řeší svoji budoucnost – jestli následovat Šlachtu, nebo zůstat. Policejní prezident Tuhý se je snažil uklidnit: zveřejnil podrobnosti, jak má spojený kriminální superúřad vypadat, a ujistil, že nikdo nebude zasahovat do rozpracovaných případů – což je spolu s únikem informací k politikům největší obava policistů. „Garantujeme, že se nebude zasahovat do žádných kauz,“ ujistil Tuhý.

Na druhou stranu, zkušené členy protimafiánského útvaru to zřejmě nepřesvědčí. Přemýšlejí o tom, proč do sloučení nemohli mluvit a proč se tajilo i před žalobci. Tedy jestli vedení policie nezvládlo reformu organizačně, nebo je v pozadí něco jiného. „Nejenže to ohrozí vyšetřované kauzy, ale žádné další už nebudou. To je možná podstata, proč to ti pánové (z vedení policie) dělají,“ řekl Jaroslav Pelc, plukovník ÚOOZ, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Čísla často matou

Podle plánů šéfa policie Tuhého vznikne z obou útvarů, protimafiánského i protikorupčního, velká Národní centrála boje s organizovaným zločinem. Zdůvodňuje to tak, že například korupci či hospodářské zločiny dnes vyšetřují obě jednotky a vede to k plýtvání silami i k rivalitě mezi detektivy.

Zatímco v ÚOOZ sepisují policisté petice na podporu oblíbeného, i když – jak přiznávají jeho spolupracovníci – někdy velmi cholerického velitele Šlachty, v Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality panuje před ohlášeným sloučením klid. Zřejmě to souvisí i s tím, že vnější obraz obou útvarů je naprosto rozdílný.

Zjednodušeně – veleúspěšný Šlachtův tým, který se nebojí jít do citlivých kauz. A na druhé straně Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality – bez pořádných výsledků, zato s mnoha skandály. Naposledy šlo o vedoucího odboru korupce posazeného do vazby kvůli údajnému vynášení informací. Což zase frustruje řadové vyšetřovatele útvaru.

„Skutečná statistika úspěchů a problémů – včetně mediálně diskutovaných úniků informací – je zcela jiná, a naopak hovoří o výkonnosti útvaru a dobré práci naprosté většiny jeho policistů,“ napsal minulý týden v prohlášení ředitel protikorupční policie Jaroslav Vild.

Podle oficiálních čísel dotáhla protikorupční policie loni k návrhu na obžalobu 304 případů, personálně silnější ÚOOZ 162 kauz. První útvar zahájil 72 stíhání, druhý 45. Jenže platí, že každé takové srovnání je ošidné: čárka za úspěšně ukončenou věc má stejnou váhu, když jde o snazší korupční kauzu (například bývalý ředitel litoměřické věznice Tomáš Líbal byl obviněný v srpnu, nyní už stojí před soudem) i promyšlenou manipulaci se zakázkami nebo dlouhodobé sledování obchodníků s lidmi.

A obezřetné musí být srovnávání výsledků na základě známých kauz. Protikorupční policie vyšetřila známý případ ProMoPro, její důkazy nedávno usvědčily Marka Dalíka z půlmiliardového podvodu. ÚOOZ kritici vyčítají tři roky starou kauzu zatčených poslanců ODS za to, že údajně vyměnili mandát za slib dobře placených míst. Avšak útvar zároveň dovedl k obžalobám nebo rozsudkům případy eurodotací na severu Čech. Nebo i ty klasicky mafiánské, jakou byla třináct let stará vražda kvůli majetku.

Jsou tu dvě strany, které jsou proti sobě s nějakým protikorupčním etosem, je to směšné, říká Lukáš Wagenknecht | Video: Filip Horký |  05:44

autor: Vojtěch Blažek | 16. 6. 2016 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama