Praha - Žili byli Vodník, Mlha a kmotr Mrázek. Takto nezačíná pohádka, ale jeden z příběhů o tom, kterak mafiánské podsvětí ovlivňovalo politiky a bankéře k obrazu svému.
A že se i po prakticky třinácti letech jedná o velmi bolestivé místo, potvrdil během úterní prezidentské debaty Miloš Zeman.
Jako Vodníka a Mlhu totiž označoval zavražděný kmotr František Mrázek v odposleších svého spolupracovníka Miroslava Šloufa (který se k této spolupráci později sám přiznal) a jeho dřívějšího šéfa Miloše Zemana.
A právě nahrávka mezi Mrázkem a Šloufem, která zazněla během debaty pořádané MF Dnes a serverem iDnes.cz, dostala Zemana po dlouhé době do defenzivy. Působil tak, jako by o nahrávce slyšel poprvé, a zatímco jeho protikandidát odpovídal na dotazy, trochu nevěřícně si pročítal přepis nahrávky.
Šlo o rozhovor, který se objevil v policejních odposleších Františka Mrázka a který se týkal boje o obří stavební společnost IPS, o kterou usilovali na straně jedné realitní magnát Luděk Sekyra a na straně druhé společnost Skanska, za kterou vyjednával Zdeněk Bakala.
Sekyra vs. Bakala
Sekyra měl tehdy na své straně právě Mrázka, který za něj lobboval, zmíněného Šloufa či poslance ODS Ivana Langera a - prostřednictvím Mrázkova partnera Igora Šafranka - také Vlastimila Tlustého.
Naproti tomu Skanska měla, jak napsal týdeník Euro, za sebou kromě Bakaly ještě guvernéra centrální banky Josefa Tošovského, ministra financí Zemanovy vlády Pavla Mertlíka či náměstka ředitele Komerční banky Petra Budinského.
Část jednání měla švédská strana vést také přes Jaroslava Supa, dalšího ze Zemanových poradců.
Zveřejněný rozhovor mezi Mrázkem a Šloufem je z doby, kdy se sice Sekyrovi podařilo Skansku přeplatit, a IPS mu tak měla připadnout, nicméně Investiční kapitálová společnost Komerční banky, tehdejší majoritní vlastník společnosti, odmítla akcie prodat.
Něco za něco
Podle Eura totiž tehdy Skanska získala na svou stranu Petra Budinského a šéfa Komerční banky Jana Kollerta (ten před několika lety zemřel).
Mrázek tedy potřeboval přemluvit Kollerta, aby změnil názor a smlouvy mu vydal. Bakala totiž - již po soutěži - přišel s nabídkou o čtyři koruny na akcii vyšší.
"On nás o čtyři koruny přehodil, ale už je uzavřená soutěž, takže to nelze. A oni mu to ten Búďa (Petr Budinský, pozn. red.) s tímhle (Janem Kollertem, pozn. red.) tím chtěli umožnit," stěžoval si Mrázek Šloufovi.
A protože měl podle Mrázkových informací Kollert starosti o svoje místo, rozhodl se toho využít a zatlačit na něj právě prostřednictvím Miroslava Šloufa.
"Tak já ho pochválím."
"(Kollert) řekl, že když se udrží, to znamená, že kdyby mu někdo zavolal, že třeba se s ním ještě počítá, za 14 dní ho vymetou, mně to je úplně jedno, že vymetete, aby on to zítra vydal, tu smlouvu z toho trezoru," řekl mu proto na nahrávce Mrázek.
"Stačil by tenhle telefon, on ty smlouvy vydá z trezoru... On prostě, když mu někdo zavolá - tady zleva, jak se říká - tak on to udělá. Dám na to čestný slovo... Záleží na tom, aby se to zítra podepsalo... Ale on to má v trezoru a řekl jednomu od tamtěch, co je Milan a tak dále, když od vás mu někdo zavolá, že se udrží, tak to vyndá z trezoru a dá nám to a tím je to vyřešený," pokračoval.
"Dobře, tak já ho jenom pochválím ráno," odpověděl mu nakonec Šlouf.
Tento zásah nakonec zabral a banka smlouvu vydala. Dva dny nato, 16. února, byl Kollert odvolán.
Sekyrovo vítězství však nemělo dlouhého trvání.
Konečné vítězství Skansky
Navzdory tomu, že Bakala začal získávat výrazně navrch, podařilo se překvapivě Sekyrově Středoevropské stavební Skansku přeplatit i podruhé.
Sekyra ale potřeboval na tuto koupi úvěr od IPB, kde už ale čile jednal Bakala. "Dostal jsem dost vážnou zprávu, že ve chvíli, kdy Nomura pustí úvěr, dá Tošovský nucenou správu na IPB ze strany ČNB," svěřoval se tehdy se svými obavami Mrázek Šafrankovi.
IPB nakonec Sekyrovi úvěr ve výši 2,1 miliardy schválila, splatit ho měl podle Eura v šibeničním jednoměsíčním termínu. Při jednáních s bankéři IPB pomáhal Sekyrovi také Ivan Langer (ODS). Podle zjištění Aktuálně.cz skutečně u šéfů Investiční a poštovní banky lobboval.
Nakonec to však nebylo příliš platné - Sekyra IPS vlastnil asi tři měsíce.
Kdo je bez viny, ať hodí kamenem
Z rozhodnutí tehdejšího premiéra Miloše Zemana a za doprovodu hlasitých protestů ODS totiž IPB spadla do nucené správy, což kvůli úvěrování plány skupiny zhatilo.
Tentokrát už byla úspěšnější Skanska a jediné peníze, které Sekyra nakonec získal, pocházely z vyrovnání s vítěznou firmou.
Kromě zmíněných osob angažovala Mrázkova skupina v bojích o IPS, jak v minulosti psalo Aktuálně.cz, také někdejšího pražského primátora a dnešního velvyslance v Rakousku Jana Koukala. Jeho prostřednictvím se snažila přiživit na vlivu tehdejšího šéfa ODS Václava Klause.
V policejních odposleších Sekyra s Koukalem mluvili o tom, že věc byla s Václavem Klausem (nazývaným Profesor) skutečně projednaná. Sekyra s Koukalem podle zjištění Aktuálně.cz o celé kauze hovořili jako o velké politické hře a politickém boji.
Mnoho policejní práce pro nic?
Tento příběh je jedním z těch, které ukrýval policejní spis s názvem "Krakatice".
Samotný kriminální spis sice byl podle zjištění Aktuálně.cz "nabitý" informacemi o tom, jak podnikatelské podsvětí ovlivňovalo politiky a státní úředníky, nikdy však nedošlo k obvinění konkrétních osob a spis samotný nakonec zůstal "u ledu".
Ostatně fakt, že proti Miroslavu Šloufovi, kterého podle Zemanových slov "nenávidělo mnoho lidí", nepadlo jediné obvinění, byl jedním z argumentů, které Zeman využil k obhajobě svého bývalého šéfporadce a dlouholetého spolupracovníka.
