Zeman v defenzivě: Poslechl si, jak Mrázek volá Šloufa

Jakub Novák
23. 1. 2013 11:35
Další z debat uchazečů o Hrad byla celkově mírnější. Lehce navrch měl Schwarzenberg
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Úterní podvečer přinesl Karlu Schwarzenbergovi malé vítězství.

V debatě pořádané MF Dnes a serverem iDnes.cz ukázal, že ne vždy pro něj musí debata s Milošem Zemanem skončit neúspěchem.

Dlužno dodat, že velkou roli v tom hrála stará nahrávka rozhovoru Zemanova bývalého šéfporadce Miroslava Šloufa s "kmotrem" Františkem Mrázkem lobbujícím za podnikatele Luďka Sekyru spolu s až téměř domácím prostředím, v němž se prezidentská debata odehrávala.

Nahrávku i s jejím přepisem Zeman slyšel a viděl - podle svých reakcí - poprvé a bylo znát, že mu v následné diskuzi vzala "vítr z plachet".

Přednáškový sál Národní technické knihovny, do posledního místa zaplněný převážně mladými lidmi, navíc vytvořil Karlu Schwarzenbergovi silné zázemí, s nímž si Zeman místy nevěděl rady a které ukázalo na to, v čem tkví jeho neúspěch ve snaze oslovit více mladých lidí.

Otázky pokládal šéfredaktor deníku Robert Čásenský a jeho zástupce Jiří Kubík, ale také návštěvníci v sále nebo čtenáři na internetu.

Odpovědi byly limitované jednou či dvěma minutami, aby se zabránilo dlouhým proslovům, k nimž v předchozích debatách často sklouzával právě Zeman.

V souhrnu byla debata mnohem mírnější a ne tolik útočná jako ty předcházející. Oba kandidáti ji navíc často odlehčovali vtipy.

I přesto nakonec došlo na osobní útoky. Několikrát se k nim uchýlil i sám Schwarzenberg, u něhož není tento styl vystupování úplně obvyklý.

Podívejte se: Takoví byli. Prezidenti Miloš a Karel na fotkách z mládí

Co se kritiky a urážení týče, jeho soupeř se tentokrát - možná i kvůli trochu nejisté, téměř "akademické" půdě - držel poměrně zpátky, přesto však k několika horkým chvílím došlo.

Oba soupeři navíc debatu často kořenili bonmoty, které vyvolávaly - zejména pokud je vyslovil Schwarzenberg - v sále pobavený smích a silný potlesk.

"S Martinem Dejdarem je to jako s hercem, který celý život hraje Vinnetoua, náčelníka Apačů, a sám se ukáže jako stoupenec Komančů," zněl jeden z nich.

Schwarzenberg tentokrát přišel na debatu připravenější než obvykle, také jeho artikulace doznala - alespoň zpočátku - značného vylepšení. Zeman měl od svého týmu připravený seznam argumentů, kde podle jeho slov bylo například Schwarzenbergovo nedokončené vzdělání. K tomu se však on sám přiznal dříve, než to mohl Zeman využít.

Omluva Therese Schwarzenbergové

Na začátku debaty se Zeman na Schwarzenbergovu výzvu omluvil jeho ženě Therese za nepravdivé informace, které o ní zveřejnil jeho tým.

Hned vzápětí následoval první útok, v němž Zeman - skrze otázku ohledně možné předpojatosti soudců, které by Schwarzenberg jako prezident jmenoval - připomněl občansko-právní spor, který vede se svojí nevlastní sestrou Alžbětou Pezoldovou.

Schwarzenberg mu útok opětoval připomenutím kauz Olovo, Bamberg či přípravou vraždy novinářky Sabiny Slonkové s poukazem na Zemanovu "nešťastnou ruku při výběru spolupracovníků".

Ten v odpovědi vyloučil, že by si na Hradě v případě svého zvolení vytvořil tým poradců - těmi by se podle jeho slov automaticky stali ministři.

Před studenty a mladými lidmi, kteří tvořili většinu v sále, potom Zeman nadhodil otázku školného a přístupu Nečasovu kabinetu k němu. Schwarzenbergův souhlas se školným ale přítomní studenti nepřijali s žádným zvláštním odporem.

Diskusní "ping-pong"

Tento "ping-pong" pokračoval Schwarzenbergovým připomenutím kauzy prodeje akcií Mostecké uhelné, kde však opět Zeman veškerou vinu popřel a chybné kroky svedl na vládu Josefa Tošovského. A rýpnutí obratem vrátil.

"Když jste restituoval zámek v Čimelicích, bylo v něm učiliště pro tělesně postižené. Nasadil jste takový nájem, že se škola musela přemístit. O bydlení tak zároveň přišla i vaše přítelkyně Táňa Bílá," poznamenal Zeman v souvislosti se Schwarzenbergovými prohlášeními o podpoře sociálně slabých.

"Učiliště usilovalo o vhodnější místo, nebylo to kvůli nájmu. A s paní Bílou jsme dodnes velcí přátelé," reagoval na to Schwarzenberg.

Jak rozladit Zemana? Šloufem.

Debata se vyhrotila ve dvou případech.

Poprvé když Čásenský s Kubíkem zmínili osobu Zemanova bývalého šéfporadce Miroslava Šloufa. Na úvod zazněl Šloufův rozhovor s kmotrem Mrázkem.

Mrázek zde žádal Šloufa, aby zavolal Janu Kollertovi, který tehdy šéfoval Komerční bance, aby mu vydal smlouvu na prodej akcií banky IPS, do níž vláda později nalila 36 miliard korun. Komerční banka tuto smlouvu vydala, Kollert byl odvolán a vláda poslala peníze.

"Odstřihl jsem se od svého poradce," řekl Zeman s tím, že se Šlouf chystá opustit také pozici šéfa pražské organizace SPOZ.

V tu chvíli začal být Zeman podrážděný. "Miroslava Šloufa můžete obvinit i ze třetí světové války," snažil se zavtipkovat. O chvíli později si už ale neodpustil své oblíbené: "To určitě víte, pane redaktore. Výborně."

Minulosti neutečeš

Druhým případem byla diskuse o Schwarzenbergově minulosti - respektive jeho rodu.

Na otázku vědkyně Heleny Illnerové, proč Zeman při své inteligenci nevysvětlí lidem, že Schwarzenbergův otec byl vlastencem, a proč místo toho jeho tým zásobuje veřejnost informacemi z pochybných zdrojů, Zeman reagoval prostě: "V roce 1947 přijalo Národní shromáždění - tehdy ještě demokratické - zákon zvaný ´Lex Schwarzenberg´."

To vyvolalo hnutí v sále a v odpovědi na to začali přítomní diváci hučet a křičet "fuj!".

Podle Zemana museli mít tehdejší zákonodárci, mezi nimiž nechyběli třeba sociální demokraté či lidovci, nějaký důvod, proč Schwarzenbergův majetek zabavit.

Mluvil o tom, že se během přijímání dokumentů museli opírat o nějaké dokumenty. Schwarzenberg tehdejší znárodnění zdůvodnil přílišnou rozsáhlostí rodového majetku.

Bouřlivá diskuse z minulého týdne o prezidentu Edvardu Benešovi a jeho dekretech ztratila na síle. Svoji roli zde zřejmě hrálo i zveřejnění Zemanova projevu ve Federálním shromáždění v říjnu 1990, kde odsun sudetských Němců přirovnal ke stalinským metodám.

"Můj starý výrok je něco jiného než před několika dny pronesený výrok o genocidě sudetských Němců," snažil se to v návaznosti na otázku jednoho z přítomných diváků vysvětlit Zeman.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Porota shledala expolicistu Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana Floyda. Verdikt přečetl soudce

Floyd zemřel loni v květnu poté, co mu běloch Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval ruského prezidenta Putina, aby přijel na východní Ukrajinu a projednal s ním snížení napětí

Zdroj: ČTK
Další zprávy