Praha - Není to tak dlouho, co se ministr obrany Martin Stropnický na svých cestách setkával převážně s ošuntělými vojáky. Nových maskovacích polních uniforem byl nedostatek i kvůli nejasnostem, jak má vlastně potisk na látce vypadat. Proto se kvůli protestům firem rušila jedna veřejná zakázka za druhou. Armádní potíže s maskováním však pokračují.
V čem je problém? Český obranný standard – směrnice, kterou uniformy musejí splňovat -, je podle výrobců nastaven příliš přísně. Tvrdí, že armádní požadavky není stoprocentně schopna splnit žádná z textilních firem. Přitom jen letos hodlá ministerstvo nakoupit polní maskované uniformy za 220 milionů.
"Je to stejné, jako kdybych měl vyrobit kilometrovou tyč s přesností na tisícinu milimetru na každém centimetru její délky,“ říká jeden z armádních dodavatelů, jenž si přeje zůstat v anonymitě, aby nepopudil zákazníka.
Hrozba korupce
Vojáci si na své maskáče přitom stěžovali dlouhodobě. Tvrdili, že je v terénu nemaskovaly, ale naopak demaskovaly - skrývající se bojovníci byli vidět už z daleka. "Bylo to až neúnosné. Až teď se to konečně po loňské dodávce zlepšilo. Konečně!" popisuje změnu velitel brigády rychlého nasazení Miroslav Hlaváč. Nejvíce se prý styděl při společných manévrech s německými či americkými jednotkami, na nichž prý Češi vypadali jako trhani.
S přílišnou přísností norem souhlasí někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant. Vzpomíná, že se s neschopností firem splnit náročné požadavky obranného standardu potýkal několik let. "Jeho složitost mi opravdu připomínala jadernou fyziku," řekl Aktuálně.cz. A připomíná ještě jeden důležitý fakt: "Za jistých okolností mohou komplikované a jen těžko dosažitelné technické požadavky na maskování vést k subjektivnímu hodnocení, a tudíž i korupci."
Že je výroba kvalitní maskovací látky pro některé textilní firmy stále jen těžko dosažitelná, dokazují nejnověji i výhrady Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, jemuž se nelíbí kvalita potisku maskovací látky neprůstřelných vest od České zbrojovky za 68 milionů korun. Ministerstvo obrany proto kontrakt zmrazilo, dokud se problém nevyřeší. Zbrojovka teď za každý den prodlení musí platit penále. "Jde o stejný problém," přitakává Jan Pejšek z vedení resortu.
Výrobci šetří a látky vozí z Asie
Náměstek ministra pro vyzbrojování Daniel Koštoval přesto odmítá, že by vyrobit vyhovující uniformu bylo nemožné. "Po letitém dohadování, hádkách s výrobci a rušení soutěží jsme společně s našimi dodavateli definovali jasná a splnitelná - jakkoliv přísná - kritéria maskovacího vzoru. Nechápu tedy, proč si teď někteří znovu stěžují," diví se náměstek.
Potíže výrobců ovšem mohou souviset i s jejich snahou ušetřit. "Všechny ty problémy pramení z toho, že někteří výrobci nejsou schopni dlouhodobě držet kvalitu potisku maskovacího vzoru. Anebo si ty látky nechávají lacino - a tudíž i v mizerné kvalitně - vyrábět někde v Číně," domnívá se Pavel Růčka, ředitel textilní firmy Intercolor, který se na vytváření kritérií pro armádní maskáče podílel.
Obrana proti podobným praktikám je podle něj jednoduchá: ministerstvo by mělo kvalitu maskovací látky důsledně kontrolovat už při její výrobě, ale zejména při přejímkách polních uniforem. Kontrolory by podle něj mělo zajímat i to, kde a jak se látky pro české maskáče i neprůstřelné vesty tkají.
Růčka tak naráží na jinou již zrušenou dodávku, kdy maskovací látku měla armádě dodat „renomovaná jihokorejská firma“. Nakonec se ale ukázalo, že sídlí v garáži a nakupuje v Číně. To podle náměstka Koštovala ale už nehrozí, právě kvůli přísným normám.
I dokonalé maskování ničí praní v savu
Podle Pavla Koutného ze stejnojmenné textilní firmy je v možnostech českých firem přísná kritéria na maskování splnit. Připomíná ovšem, že je zásadní, jak sami vojáci s výstrojí zacházejí.
Koutný tak poukazuje na letitý problém: vývoj a výroba kvalitních maskovaných uniforem stojí obrovské prostředky, vojáci si pak ale na sebe věší různé nestandardní doplňky, kvůli nimž jsou vidět už zdaleka. Nejenom že jsou tak v boji více ohroženi na životech, ve stoupě však mizí i obrovské náklady na jejich ochranu.
Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka si navíc třeba maskáče perou z mazáckého furiantství často i v savu, aby je měli co nejvíce vyšisované. "Jestliže se při praní nedodrží doporučený návod, tak se zničí i ten nejdokonalejší maskovací vzor. Tohle ale není problém jen české armády," připomíná Koutný.
Velitel brigády rychlého nasazení Miroslav Hlaváč říká, že podobné furiantství v jeho jednotce nehrozí. Pokud se přesto někdo z vojáků objeví na výcviku v mazácky seprané a vyšisované polní uniformě, velitel ho pošle bez diskuse převléci. "Zkušený voják si nepotřebuje lacině dokazovat, že je mazák," konstatuje Hlaváč. I ten by však ocenil, pokud by se potíže s maskovacími uniformami podařilo jednou pro vždy vyřešit.
