Veterán z Afghánistánu se soudí s armádou. Vyhodili ho za sympatie k nacistům, teď řídí náklaďák

Petr Koděra Petr Koděra
18. 1. 2016 5:30
Účastník misí v Bosně a Afghánistánu Otakar Hersch z Olomoucka musel bez výsluhy a bez poct odejít od 72. mechanizovaného praporu v Přáslavicích. Armáda prý získala od svých špionů důkazy, že Hersch je rasista. Vyhozený voják s tím nesouhlasí. Tvrdí, že materiály od zpravodajců nic neprokazují, a obrátil se na soud. Herschovi mohlo přitížit, že si přivydělává obchodem se sběratelskými militáriemi a navíc se jako milovník vojenské historie účastní tradičních vzpomínkových akcí, kde se rád obléká do válečných uniforem. I nacistických. "Ale to souvisí jen s akcí. Navíc nosím i uniformy jiných armád," upozorňuje.
Propuštěný voják Otakar Hersch na misi v Afghánistánu.
Propuštěný voják Otakar Hersch na misi v Afghánistánu. | Foto: Archiv Otakara Hersche

Olomouc - Šestatřicetiletý četař Otakar Hersch si jako válečný veterán z Bosny a Afghánistánu vysloužil několik ocenění. Teď ale místo účasti na dalších misích sedá denně za volant civilního nákladního auta. Armáda se ho loni na jaře, po téměř dvanácti letech služby, zničehonic zbavila.

Hersch, který sloužil u mechanizovaného praporu v Přáslavicích u Olomouce, musel odejít bez nároku na výsluhu a s ostudou. Armáda ho označila za pravicového extremistu, kterého ve svých řadách nechce.

"Jmenovaný byl dnem 31. 3. 2015 propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání," uvedla Jana Zechmeisterová z ministerstva obrany. Přesné důvody vyhazovu ale odmítla sdělit. Odkázala jen na příslušný paragraf, který hovoří o rasové nenávisti a podle kterého armáda mohla Hersche propustit.

Hersch s vyhazovem nesouhlasí a armádu zažaloval u pražského městského soudu. Připouští sice, že se v mládí nechoval vždy předpisově, odmítá ale, že by byl rasista. Podle svých slov ho ani nikdy kvůli xenofobním projevům nevyšetřovala policie.

V hlavní roli Vojenské zpravodajství

"Nepředložili jediný důkaz, že bych provedl něco protizákonného," tvrdí Hersch. O návrat prý nestojí, chce především očistit své jméno.

Kauza je podle něj vymyšlená. Detailněji ale na radu svého právníka Ondřeje Macha nechce o případu hovořit. A prý ani nesmí. Podepsal mlčenlivost, protože se ve spise seznámil s tajnými informacemi. "Naše argumenty jsme předali soudu," řekl Mach. Městský soud v Praze zatím podle své mluvčí Markéty Puci nerozhodl.

Velkou roli přitom hraje právě utajení spisu. Vyplývá z toho, že na případ upozornilo Vojenské zpravodajství- mocná armádní tajná služba, která je známá především kvůli kauze Nagyová a pozdějšímu pádu Nečasovy vlády.

Hersch tvrdí, že mu původně nadřízení nechtěli ani přesně říct, proč ho vyhazují. Právě kvůli tomu, že se kauzou zabývali vojenští špioni. "Bylo to ve stylu: něco na tebe máme, je to hrozné a musíš odejít. Ovšem co to je, ti nemůžeme ukázat," popisuje právník Mach, který si na postup velitelů stěžoval a vymohl alespoň nahlédnutí do citlivých dokumentů.

Jejich obsah ale ani jeden z nich nesmí zveřejnit. "Mohu říct, že ty důkazy nic nevypovídají," řekl Mach.

Podle právníka provázejí případ podezřelé okolnosti. Třeba to, že armáda sice jeho klienta vyhodila, ale už nepodala trestní oznámení. "Proč nešli i na policii, když mají jasné důkazy o vážném porušení zákona?" ptá se Mach.

Armáda ale odpověď neposílá. "Do rozhodnutí nezávislého soudu se k věci nebudeme vyjadřovat," vzkázala mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

Obchodník a milovník historie

Herschovi mohlo přitížit, že si přivydělává obchodem se sběratelskými militáriemi a navíc se jako milovník vojenské historie účastní tradičních vzpomínkových akcí, kde se rád obléká do válečných uniforem. I nacistických. "Ale to souvisí jen s akcí. Navíc nosím i uniformy jiných armád," upozorňuje.

Herschovi spolupracovníci jej považují za klidného a rozvážného člověka. "Neznám pozadí jeho příběhu v armádě, ale věřím, že soud vyhraje. Nikdy jsem u něj nepostřehl jakékoliv projevy extremismu," říká Jan Bednář, který s Herschem připravuje veřejné akce připomínající poslední válečné dny roku 1945.

Podle odborníků se ale extremisté, zejména mezi vojáky, dají rozpoznat jen velmi obtížně. Většinou si dávají na své projevy před kolegy nebo nadřízenými velký pozor.

Na rozšířené ultrapravicové názory v armádě ukázal interní výzkum mezi vojáky, který zadal v roce 2013 tehdejší náčelník generálního štábu Vlastimil Picek a jehož výsledky unikly na veřejnost loni na podzim.

Průzkum ukázal, že zhruba polovina vojáků by podpořila takovou politickou stranu, která by nabídla radikální řešení romské otázky. Asi pět procent vojáků se pak účastní extremistických demonstrací.

Vojenští psychologové z generálního štábu se ptali 1 615 vojáků z různých útvarů. Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO už dříve řekl, že výsledkům nevěří. "Protože podle toho, jak já znám ty lidi, tak mně ty odpovědi nesedí," dodal. Zveřejnění výsledků označil za totální selhání.

 

Právě se děje

Další zprávy