Ministři na středeční tiskové konferenci varovali před srážkami, které budou podobně silné jako při tragických povodních v roce 1997 a 2002. Opravdu se na Česko řítí katastrofa?
Je potřeba to rozdělit do dvou částí. Okolnosti se velmi podobají letům 1997, 2002 a 2013. I tehdy jsme čelili situaci, kdy tlaková níž měla tendenci se držet nad naším územím. Co se týče dalších aspektů, jako je nasycenost povodí nebo množství srážek, tak doufáme, že bude situace o něco lepší než ve zmíněných letech.
Můžeme tedy čekat srovnatelné škody jako během nejhorších povodní?
Nutno říct, že ta srovnání v lecčems nejsou fér. Od té doby bylo učiněno mnoho opatření. V roce 1997 ještě vůbec nebyl výstražný systém, začal se rodit až jako následek těchto povodní. Tehdy jsme se řídili jen na základě předpovědí počasí.
Stejně tak nebyl v tak rozsáhlé míře dostupný internet, což dnes usnadňuje komunikaci. Veškerá data ze stanic Českého hydrometeorologického ústavu máme k dispozici online. Připravenost je tedy daleko lepší než v roce 1997. V tomto ohledu si myslím, že by obavy neměly být tak velké.
Spousta lidí si určitě vzpomíná na větu pražského primátora Igora Němce z roku 2002, kdy pár hodin před povodní pronesl, že "situace je nadmíru výtečná". Dnes už taková prohlášení neslyšíme. Jsme tedy povodně schopni lépe předpovědět?
Ano, vývoj jde dopředu. Nyní jsme byli schopní varovat před přicházejícími povodněmi několik dní dopředu. Opatření se dělala už ve čtvrtek v době, kdy jen drobně pršelo.
Podniky, povodí i další složky státu jsou schopné se připravit. Byly informovány přednostně tak, aby například včas upouštěly z vodních děl. Řeší se i manipulační řády, nakolik je nutné je dodržet. Komunikace funguje nadstandardně.
A co samotná protipovodňová opatření, jako jsou hráze, nádrže a podobně? Jak výrazně se situace zlepšila oproti zmíněným rokům?
To je složitá otázka. Pokud chcete v dnešní době postavit nějaké zásadnější stavby, je to složité. Mnoho stran má mnoho zájmů, ať už se to týká samosprávy, místních, nebo dalších subjektů. Prosadit některá opatření se tedy nepodařilo. Ale spousta se jich v minulých letech postavila, a i to by mělo přispět k tomu, že by retenční schopnost krajiny měla být o něco lepší než v minulosti.
Škodám se tedy každopádně nevyhneme.
To nikdy. Proto musíme být obezřetní.
Možná to zaplaví i obce, které nejsou u řeky
Kde bude situace nejhorší?
Největší úhrny očekáváme ve východní části republiky a na jihu. Situace se týká i severních návrší hor, zejména Krkonoš a Jizerských hor a také Frýdlantského a Šluknovského výběžku.
Co se týče úhrnů, už v pátek by mohly někde dosáhnout na 100 milimetrů srážek za den. A v sobotu to může být až k 150 milimetrům, někde mohou stoupat až k dvěma i třem stovkám. Neděle je nejistá, srážky mohou ale stále dosáhnout 80 milimetrů.
Je zcela jasné, že desítky toků vystoupají na třetí stupeň povodňové aktivity. Na některých dosáhneme padesátileté, někde i stoleté vody. Velké bude riziko na povodí řeky Bělé v Jeseníkách, ale i na povodí Moravy a také Odry. Trochu méně se pak problémy dotknou povodí Vltavy. Určitě bude zasaženo horní povodí Labe. Tam lze očekávat, že bude voda stoupat ještě na začátku příštího týdne.
Jak si lze takové srážky představit? Jako přívalové deště, které trvají celý den?
Ano. Situace je způsobená tím, že moře v okolí střední Evropy jsou nadstandardně teplá. Středozemní i Baltské jsou tři stupně nad normálem, což je pro polovinu září velmi neobvyklé, spíše jsme to zažili v červenci, srpnu. Ale otepluje se.
Na některých místech tak může část srážek skutečně působit jako sice ne přívalový, ale opravdu velmi silný déšť. To je pak velké riziko i v místech, kde nejsou vodní toky. Srážky se přestanou vsakovat. Voda tedy možná vyplaví i některé obce čistě jen z deště.
Zmínil jste Vltavu. Jak vypadá povodňová předpověď pro Prahu?
Stav vody bude také velmi vysoký. Problémové mohou být zejména pravobřežní přítoky, zvláště Sázava, která se nedá příliš regulovat. Ale i ze Šumavy bude přitékat velké množství vody. Z Berounky by zase nemělo přitékat tolik, protože v její oblasti oblasti nečekáme tak výrazné srážky.
Někteří lidé si mohou říct, že předpovědi meteorologů někdy zcela přesně nevychází, a není tedy důvod se obávat silných srážek. Co byste na to řekl?
Tyto názory jsem zaznamenal. Ano, každá předpověď má určitou míru pravděpodobnosti, že vyjde. V tomto případě je ale už mnohadenní shoda hned v několika modelech. To se nemění, naopak nás vývoj utvrzuje v tom, že prvotní odhady byly velmi správné.
Pravděpodobnost toho, že situace, o které mluvíme, opravdu nastane, se blíží takřka stům procent. Teď už je jen otázkou, kde přesně spadne největší množství srážek.
Opatrnost je tedy namístě.
Určitě ano. Je zapotřebí sledovat aktuální vývoj a predikce Českého hydrometeorologického ústavu, které průběžně aktualizujeme. A také poslouchat místní rozhlas a dát na výzvy zodpovědných orgánů, například při evakuaci.
Video: Jsou místa, kde se už blížíme k bodu zlomu. Poslední rok je extrém, varuje meteorolog (26. 2. 2024)
