Praha - S prasečí chřipkou to může dopadnout úplně stejně jako s její španělskou kolegyní po první světové válce: Přijde druhá vlna a ta teprve udeří celou svou silou, řekl hlavní hygienik Michael Vít.
Při pandemii španělské chřipky v letech 1918 a 1919 přitom zemřelo padesát milionů lidí.
Nenápadný virus v Mexiku
Nejprve to byla jen nenápadná místní epidemie. Vir kmene A/H1N1 zmutoval z virů lidské, prasečí a ptačí chřipky a začal napadat lidi v Mexiku. Nakazilo se jím kolem 1600 lidí, přes sto z nich mu dokonce podlehlo. To bylo v dubnu.
Pak se ale začal vir šířit. Nejprve jen do sousedních Spojených států, pak i na další kontinenty. Minulý pátek nahlásila Světová zdravotnická organizace 44 200 případů nákazy. Přitom ještě pět dní předtím odborníci napočítali jen 29 700 nakažených.
Světová zdravotnická organizace proto svolala mimořádná jednání. Mutace viru má podle odborníků potenciál skutečně způsobit pandemii.
Nenadálý nárůst
Španělská chřipka
Španělská chřipka
- Vir je stejného typu jako vir dnešní prasečí (mexické) chřipky.
- Španělská chřipka v letech 1918-1919 zabila při pandemii 30 až 50 miliónů lidí. Vyžádala si dokonce 3x až 5x více obětí než první světová válka.
- Jako každá chřipková pandemie přišla ve dvou vlnách.
- Při první vlně na jaře 1918 se nakazilo nejvíce lidí, ale nákaza nebyla zdaleka tak nebezpečná jako při podzimní vlně.
- V září 1918, když počet nakažených už klesal, začali lidé masově umírat. Nejvíce obětí bylo tehdy mezi mladými lidmi.
"Jestli pandemii nakonec opravdu způsobí, to nemůže nikdo s jistotou odhadnout. Co ale jisté je, tak to je obrovský nárůst případů, který od začátku června začaly hlásit všechny státy Evropy. Je veliký a už to nejsou jen Španělsko a Británie jako na začátku," řekl Vít.
Prasečí chřipka se proto podle něj může začít chovat stejně jako španělská chřipka po první světové válce. "To, co se děje teď, může být jen první vlna. Po ní vždy následuje vlna druhá, která je daleko nebezpečnější," řekl.
Ta by podle něj mohla udeřit na podzim a smíchat se s případy obyčejné sezónní chřipky.
Pokud by pandemie prasečí chřipky skutečně vypukla, odhaduje Světová zdravotnická organizace počet obětí až na sedm milionů. Katastrofický scénář, se kterým pak počítá český pandemický plán vypracovaný původně pro ptačí chřipku, mluví o třech milionech nemocných a 12 tisících mrtvých.
Léky pro čtvrtinu populace
Vláda proto dnes uložila ministryni zdravotnictví Daně Juráskové nakoupit o půl milionu dávek antivirotika víc. Ministryně má za úkol také nasmlouvat větší počet vakcín. Česko by tak mělo mít léky pro čtvrtinu populace. Pro další čtvrtinu by měl mít stát připravenou vakcínu.
O návrhu kabinet jednal už před týdnem, musel se kvůli tomu změnit také pandemický plán.
Nyní má Česko léky pro zhruba 20 procent populace, jde o lék Tamiflu. Nyní chce Jurásková nakoupit druhé antivirotikum - Relenzu. Léky podle ní budou stát do konce roku 138 milionů korun, příští rok dalších 236 milionů korun.
Téměř 45 tisíc případů
V Česku se prozatím kvůli podezření na prasečí chřipku nechaly vyšetřit tři stovky lidí. U sedmi z nich lékaři infekci A/H1N1 skutečně objevili a potvrdili. Všechna onemocnění ale měla prozatím lehký průběh, nikdo v Česku na novou formu chřipky nezemřel.
Na celém světě zmapovala do pátku Světová zdravotnická organizace více než 44 200 případů nákazy. Na prasečí chřipku prozatím zemřelo 180 lidí - převážně v Mexiku a Spojených státech.
Světová zdravotnická organizace obyvatelstvo ujistila, že svět je na hrozící pandemii dobře připraven.
